Studentských a absolventských filmů je pochopitelně plno, málokdo ze širší veřejnosti je ovšem uvidí. Většinou se tak stane až v době, kdy se jejich tvůrci proslaví a podobné kousky vypustí spíše jako kuriozitu. V drtivé většině tedy nemá běžný divák šanci zjistit, jací filmaři se profilují na FAMU a jak to je s jejich talentem. Všichni zájemci o novou krev v tuzemské kinematografii mají nyní unikátní možnost zhlédnout povídkový soubor Praho, má lásko, který natočili výhradně studenti filmové fakulty. A díky největšímu distributorovi u nás se jejich pokus dostává do kin. Jak už jsem předznamenal, jedná se o povídkový film, který, jak z názvu vyplývá, má oslavovat naši metropoli. Ve čtyřech příbězích sledujeme osudy běžných lidí, jenž se odehrávají na pozadí malebných i méně atraktivních zákoutí Prahy. V úvodní Panoramě se matka snaží sblížit s odcizeným synem pomocí fotografie Pražského hradu. V následující Právničce se zase cizinka, která si přišla do Prahy splnit svůj sen, ale zatím se jí to moc nedaří, učí klamat sama sebe i okolí, že tak špatně vlastně není. Náhodné setkání s řidičem tramvaje však mnohé změní. Prostřední Obyčejný jízdní řád je o dívce, která má vše dopředu naplánované a promyšlené. Když se seznámí s mladíkem, který naopak neřeší skoro nic a životem jen tak proplouvá, hodně ji to ovlivní. Závěrečný příspěvek Tajemství památníku vypráví o dvou novinářích, kteří se vydávají prozkoumat tajemství spojené s Národním památníkem na Vítkově, kde údajně straší. Idea natočit film, který bude oslavou Prahy, je vlastně velmi dobrá. Jen je škoda, že konkrétně Praho, má lásko dopadl tak nevýrazně. Je na něm hodně znát zejména to, že jednotlivé příspěvky vznikaly nezávisle na sobě a s odstupem několika let. Celé to pak vypadá, že snímek postrádá jakoukoli koncepci, i když podle ohlasů tvůrců na tiskové konferenci ji mít měl. Příběhy zkrátka nejsou ničím provázané a propojené a jsou jen naskládány za sebe, což nepůsobí úplně nejlépe. Zásadním problémem však je scénář, který bohužel nenabízí mnoho zajímavého. Ač jsou příspěvky krátké, příběhově mají problém stopáž vůbec utáhnout. Až na jedinou výjimku v podobě Tajemství památníku postrádají nápad a hlavně pointu. Mají být sice ze života, což jakž takž splňují, ale jsou opravdu hodně fádní. Osudy postav směřují odnikud nikam a nepřináší nic, kvůli čemu by zůstaly v hlavě po skončení titulků. Zmiňovaná výjimka je oproti tomu nápaditá, vtipná a v jediné se dá najít alespoň nějaký smysl. To, že končí v tom nejzajímavějším momentu, je v tomto případě vedlejší. Má v sobě nádech tajemna, reálna a je točena s velkou nadsázkou, což bych očekával od celého filmu. Ke smůle (nebo naštěstí, záleží na úhlu pohledu) je umístěna až na konec snímku a trošku tak vytrhne z nudy, která se občas dostaví. Co ale výsledku nelze upřít, je to, že tvůrci dokázali v rámci možností využít pražských zákoutí a s jejich pomocí vytvořit solidní atmosféru, z níž lze vycítit, že všichni mají Prahu rádi. Ocitáme se mnohdy v okrajových čtvrtích plných malebných míst, která jsou poetická sama o sobě a po většinu stopáže jen ony udržují divákovu pozornost. Autoři navíc pracují se slušnou vizuální stránkou a celkovou obrazovou kompozicí i výtvarným řešením. Na některé výjevy je radost pohledět. Herecky jde o ryzí průměr a z neznámých tváří víceméně nezaujme vůbec nikdo. Příjemným bonusem budiž účast některých slavných jmen (Jan Budař, Květa Fialová), která nikterak nezastiňují méně známé kolegy, ale naopak je doplňují a snaží posouvat k lepším výkonům, což se někdy daří. Rozhodně se ale nedá říct, že by někdo svou roli nezvládl. Praho, má lásko je spíše kuriozitou než regulérním filmem. Jeho úroveň je hodně kolísavá a nevyrovnaná a doplácí hlavně na chabý scénář. Na druhou stranu ukazuje, že když na sobě tvůrci ještě zapracují, mohli by se v budoucnu stát slušnými režiséry, kteří si technicky poradí na vysoké úrovni. Tak k tomu prostě musíte při potenciální návštěvě kina přistupovat. Pokud tak neučiníte, budete asi zklamaní a budete litovat utracených peněz. S ostatními snímky ho totiž nemůžete srovnávat. Zhlédnutí na plátně tak doporučuji spíše fajnšmekrům a těm, kteří se chtějí podívat, co se tvoří na FAMU.

Originální trailer filmu Praho, má lásko