Život zdravotních sester nebyl nikdy lehký, natožpak v období hospodářské krize. Barbara Stanwyck by o tom mohla vyprávět. Zvlášť když jí jde po krku Clark Gable. Dvě superhvězdy na úsvitu slávy v divokém příběhu z ještě divočejší doby.
Lora (
Barbara Stanwyck) je odhodlaná stát se zdravotní sestrou. Vrchní sestra s ní sice zamete, ale usměje se na ni štěstí v podobě ředitele nemocnice, který ji srazí ve dveřích a místo jí nakonec sám zařídí. Spolu se svou kolegyní a novou kamarádkou Maloney (
Joan Blondell) úspěšně dokončí nezbytný trénink. Jednoho dne se Lora v práci seznámí se sympatickým pašerákem alkoholu Mortiem (
Ben Lyon), který pro ni má zjevně slabost, a nenahlásí proti předpisům jeho střelné zranění policii.
Brzy poté je Lora najmuta na noční péči o dvě děti poněkud alkoholické matky, která večer co večer pořádá ve svém domě divoké mejdany. Lora začíná mít pocit, že je s dětmi něco velmi v nepořádku, protože vykazují znaky podvýživy, a jejich doktor má navzdory tomu překvapivě laxní přístup. Když začne pátrat, co se v domě opravdu děje, narazí na násilnického řidiče (
Clark Gable), který má zjevně na starost, aby se nikdo zbytečně moc nevyptával. Lora se ale nenechá jen tak zastrašit. I když nejspíše půjde o život dětem i jí...
Night Nurse neboli Noční sestra je jeden z těch pre-code filmů, který se s ničím nemaže. Může působit jako přehlídka toho, co se po roce 1934, kdy začal být produkční kodex opravdu brán vážně a na tvůrcích vymáhán, rozhodně na plátnech kin neobjevovalo: hlavní hrdinka se spolu se svou kamarádkou před kamerou objevuje ve spodním prádle, kdy to jen jde, jednou si spolu vlezou i pod peřinu. Kromě toho chodí s pašerákem alkoholu čili gangsterem. Ve filmu jsou týrány děti, ještě k tomu za podpory lékaře, ženy jsou mláceny, případně jsou závislé na alkoholu. A jako vrchol jedné z hlavních postav projde i vražda. Prostě žádná selanka.
Režisér
William A. Wellman, známý pro své válečné drama
Wings (mimochodem právě vychází v Americe na Blu-rayi) nebo gangsterku
Veřejný nepřítel, toho do 72 minut nacpal opravdu hodně, a tak se všechno odehrává v pěkně vysokém tempu. Už úvodní efektní záběr zpoza předního skla sanitky dává najevo, že toto bude pěkně divoká jízda, ve které je vedle dramatu a všech možných hříchů i prostor pro humor. Byť samozřejmě spíš černý.
Barbara Stanwyck už zamlada dokázala svým charismatem spolehlivě utáhnout film. Její Lora je divákovi sympatická rázná mladá žena, která si nenechá nic líbit a jde si za svým, když ví, že jde o správnou věc. To samé se nedá rozhodně říct o její roli v dalším podobně neslavně proslulém předkodexovém filmu
Baby Face, kde si jde hrdinka sice také za svým, ale v tomto případě to znamená vyspat se se šéfem každého oddělení banky, kterým projde ve své cestě na vrchol. Ale to už jsem příliš odbočil.
Její kolegyni představuje další známá předkodexová hvězda
Joan Blondell, která předvádí svou typickou polohu drzé sexy blondýny. Roli padoucha řidiče měl ve filmu ztvárnit
James Cagney, ale po úspěchu
Veřejného nepřítele byl nahrazen začínajícím
Clarkem Gablem, který je i na malé ploše opravdu odporný a člověk může litovat toho, že nehrál více záporných partů.
Night Nurse si nehraje na žádné umění a chce občas za každou cenu šokovat, ale má pořád švih a razanci. Je to film dost zvrhlý a zábavný zároveň. Je zručně natočený a v hlavních rolích představuje mladé talentované herce v době jejich cesty k celosvětové proslulosti. Dnes už asi sám o sobě překvapí málokoho, ale právě vědomí souvislostí, toho, že dalších minimálně třicet let by takový projekt v Hollywoodu zelenou nikdy nedostal, přidává snímku na šťavnatosti a přitažlivosti.