Třiadvacátý ročník tuzemských výročních filmových cen Český lev je minulostí. Letos ho jednoznačně ovládlo sociální drama Kobry a Užovky, které zvítězilo hned v šesti kategoriích, a to včetně těch nejdůležitějších.
Již potřiadvacáté se udělovaly výroční ceny České filmové a televizní akademie Český lev. Letos se očekával především souboj dvou filmů - sociálního dramatu
Kobry a Užovky a mystifikační komedie
Ztraceni v Mnichově, která šla po nedávných Cenách české filmové kritiky do večera jako mírný favorit. Nakonec ale překvapivě vyzněl tento duel dost jednoznačně, když akademici dali ve většině kategorií přednost divácky přece jen snesitelnějšímu snímku o dvou bratrech na životním rozcestí.
Kobry a Užovky tak uspěly ve třech hereckých kategoriích (ženský herecký výkon ve vedlejší roli -
Lucie Žáčková, mužský herecký výkon ve vedlejší a hlavní roli -
Kryštof Hádek a
Matěj Hádek), ocenění pak získali i kameraman
Petr Koblovský, režisér
Jan Prušinovský a film jako takový. S šesti proměněnými nominacemi se tak snímek stal tím nejúspěšnějším letošního ročníku. Favorizovaná mystifikační komedie, která není pro každého a je divácky nevstřícná a náročná, si nakonec odnesla pouze cenu za scénář, kterou převzal
Petr Zelenka, a za nejlepší střih pro
Vladimíra Baráka.
Očekávanou cenu za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli získala
Alena Mihulová za komorní snímek
Domácí péče, pro nějž to byla jediná cena večera. K dalším úspěšným počinům se zařadily moderní pohádka
Sedmero krkavců, která ovládla kategorii kostýmů, masek a scénografie a pro většinu diváctva málo známé drama
Schmitke, jež triumfovalo v kategoriích zvuk a hudba. Nejlepším dokumentem se stal
Opři žebřík o nebe o svérázném faráři sloužícím v komunitě společenských vyděděnců.
Letos poprvé byly součástí hlavního večera ceny pro televizní díla, které si rozdělily počiny
Americké dopisy (nejlepší televizní film),
Mamon (nejlepší televizní dramatický seriál) a
Filmová lázeň (nejlepší dokumentární televizní film/seriál). Úplnou novinkou pak bylo ocenění za mimořádný počin v oblasti audiovize, jejímiž prvními držiteli se stali tvůrci populárního internetového seriálu
Kancelář Blaník. Nejlepším studentským filmem se stal
Furiant Ondřeje Hudečka, za mimořádný přínos české kinematografii byla předána skleněná soška kameramanovi
Stanislavu Milotovi, jehož nadějnou kariéru zničila sovětská okupace a následná normalizace.
Celý večer se jinak bohužel nesl v podobném duchu jako ten loňský. To znamenalo, že ceny předávali tentokráte významní vědci, což bylo sice fajn, jakákoli jejich spojitost s filmem byla však nulová. Vzhledem k tomu, že moderátorka večera
Lucie Výborná byla tradičně unylá a nenápaditá a pokusy o vtipy moc nevycházely, byla slavnostní událost monotónní a nudná, oceňování televizních počinů ji navíc natáhlo na takřka nesnesitelných sto padesát minut. K nejvýraznějším okamžikům tak patřilo dvojnásobné poděkování
Matěje Hádka, který cenu přebíral i za svého bratra, účast autorů
Kanceláře Blaník, kteří děkovali současným politikům, a vzpomínání
Stanislava Miloty. Jinak tradiční bída a šeď.
Seznam ocenění:
