Joe Wright debutoval ukázkovým příkladem zástupce herritage cinema, adaptací klasického románu Jane Austen Pýcha a předsudek, která svůj styl podřizovala vyprávění a měla vzhledem k současnosti velmi konzervativní vyznění. Celovečerní prvotina Wrightova kolegy Johna Bairda oproti tomu vychází z knihy Prasák Irvina Welshe. Přísluší jí spíše označení high-concept film, čímž se myslí dílo, jež vychází z kultovní předlohy (tzv. "book"), má excesivní styl patřičně zužitkovaný při reklamní kampani (tzv. "look") a svého diváka si zaháčkovává různými doplňkovými předměty na trhu (tzv. "hook"). V tomto případě vydáním dvou soundtracků, z nichž jeden je orchestrální a složil ho Clint Mansell (ukázku jedné skladby si můžete poslechnout zde) a druhý je písničkový. Z názvů songů jako Back Door Santa či Born to Be Wilde a z ukázek i zveřejněného klipu se dá odvodit, že jejich využití ve filmu bude ironické, případně budou pravděpodobně zužitkovány jako podkres k milostné linii (Love Really Hurts witouth You, Will You Still Love Me Tommorow).
Není proto divu, že z Británie jakožto kinematografie malého národa jsou nejčastěji exportována díla spadající do trendu herritage-cinema a high-concept filmy, přestože oba produkční cykly si jsou formálně i svým vyzněním velmi vzdálené. Do prvního jmenovaného spadají snímky s neviditelným stylem a značně konzervativním vyzněním obracejícím se k hodnotám dob dávno minulých. U druhého se dočkáme sebeuvědomělého vyprávění s okázalým stylem a kontroverzním společenským přesahem kritickým k současnosti. K prvnímu si přiřaďte vedle Pýchy a předsudku například i další austenovku Vášeň a cit, k druhému Wrightovo Pokání, Kick-Ass i Kick-Ass 2... a všechny adaptace Irvina Welshe.
Welsh, Irvine Welsh
Skotský spisovatel, který své zkušenosti s chudobou a drogami otiskl do knih, se dosud dočkal zfilmování čtyř svých románů. Acid House a Extázi se kvůli přílišnému spoléhání se na Welshe jako samospásnou marketingovou značku a jejich povídkovému základu nepodařilo zopakovat úspěch kultovního Trainspottingu Dannyho Boylea. O to se pokusí Prasák, jenž obsahuje všechny typicky welshovské atributy, kterými kromě trojice drogy, sex a alkohol jsou střet s maloměšťáckou morálkou, satira až karikatura příslušníků státního aparátu a životní prozření protagonisty, že se nedá dlouhodobě vést život, jaký měl.Hlavní hrdina Bruce Robertson je vzor všech pozitivních vlastností: je rasistický, xenofobní, homofobní, mizogynní, šovinistický machiavellista, který je závislý na drogách a sexu. Především je ale edinburghským policistou usilujícím o pozici detektiva a snažícím se zapomenout na svou bývalou ženu. Jako ve správné detektivce, vše začíná rasově motivovanou vraždou Efana Wurieho, k jejímuž vyšetřování je svými kolegy přidělen právě Bruce Robertson.
Výchozí bod zápletky je ale pouze záminkou k prozkoumávání psychiky ústřední postavy, na jejíž míru vědění se vyprávění omezuje a jíž se podřizuje, když ve značně sebeuvědomělých scénách hovoří přímo do kamery na publikum či na ně spiklenecky pomrkává. Spolu s Rentonem z Trainspottingu Bruce z Prasáka sdílí zhoršující se mentální stav, jenž je záminkou k stylisticky excesivním sekvencím a scénám představ, halucinací, raušů či snů. A jako kdyby to nebylo málo, hovoří skotskou angličtinou s edinburghským dialektem a užívá slangové výrazy, aby porozumění bylo stíženo nejenom nespolehlivým vyprávěním, ale i způsobem (pro)mluvy. Casting a kritici
Není divu, že se Welsh nechal slyšet, že by byl rád za cameo Ewana McGregora, který si u Boylea zahrál feťáckou white-trash s touhami middle-class. Sám Welsh bude k vidění v menší epizodní úloze, jako tomu bylo u Trainspottingu a Acid House. A kdo tedy bude Bruce? James McAvoy, což fanoušky literární předlohy příliš nepotěšilo. Vadil jim jeho nízký věk a především to, že typově neodpovídá, jelikož je spojován s kladnými postavami slušně vypadajících chlapíků. Na nabourávání této image ovšem v posledních letech usilovně pracoval (Wanted, Trans) a i díky vizuální proměně (umaštěné vlasy, vousy, šaty) ji zde dovršuje.
Obsazení vedlejších úloh se setkalo s lepším přijetím, přestože - nebo protože - by si někteří přálí, aby Alan Cumming či Jamie Bell nehráli Bruceovy policejní kolegy, ale rovnou jeho. Postava nacastovaná Jimem Broadbentem pak všechny uklidnila, protože - z důvodů, které kvůli jejich spoileroidní povaze nemůžu uvést - stvrzuje věrnost předloze. Znalci románu, který pod stejnojmenným názvem vyšel i u nás, nebudou ochuzeni ani o pravé prasárničky, i když se scény se psem (figuruje v ní prostitutka, kamera, nebožákova noha a zvířecí sperma) dočkají tak leda na nosičích pro domácí kino. Byla totiž natočena, ale v kinoverzi nepoužita, protože narušovala tempo a pro vyprávění nebyla podstatná.Ohlasy vyzdvihují především Jamese McAvoye, který se dočkal alespoň zpětné satisfakce. Po privátní projekci, jež se konala 7. srpna, se objevilo hned několik tweetů, v nichž se vedle nadšení ze samotného snímku daly vyčíst i neméně oslavné reakce na McAvoyův výkon. Byl hodnocen jako "výborný" (Monisha Rajesh), "zatraceně dobrý" (Daniel Maier) a "vynikající" (Alex Bilmes). Britští kritici pak filmu předvídali rychlé zkultovnění a označovali ho za jeden z nejlepších tohoto roku. Kdo by to byl řekl v případě teprve druhého celovečerního počinu Johna Bairda, na jehož kraťas o hooligans se můžete podívat pod článkem a na Prasáka v českých kinech od 24. října 2013. Čekání si můžete zkrátit zhlédnutím několika upoutávek v rámci velmi nápaditě řešené reklamní kampaně.
