Snímek Všichni dobří rodáci režiséra Vojtěcha Jasného patří ke klenotům tuzemské kinematografie a k tomu vůbec nejlepšímu, co u nás kdy vzniklo. Příběh o tom, jak komunistický převrat změnil povahy lidí a až mrazivě realistické zpodobnění tzv. kolektivizace, je dost nadčasový a není proto divu, že Nadace české bijáky, která se stará o to, aby podobně významná díla nezůstala zapomenuta a mohla být připomínána dalším generacím, si ho vybrala a nechala ho převést do digitální podoby.

Slovy ředitelky sekce audiovizuálních sbírek Národního filmového archivu Anny Batistové "je cílem restaurování dobrat se k historicky autentické podobě snímku, k verzi, kterou v domácích kinech viděli a slyšeli jeho první diváci. Právě tato verze byla předmětem rozsáhlého archivního výzkumu."

O digitalizaci filmu se postarala renomovaná a i zahraničními filmaři vyhledávaná společnost UPP. Ta nad filmem strávila spousty času, protože celý proces rozhodně není nic jednoduchého. Jen dostat film z celuloidového pásku do počítače zabere sto sedmdesát tisíc souborů, což je číslo, které odpovídá jednotlivým okénkům. Ta je pak potřeba všechna prohlédnout a odhalit nečistoty, jež se na ně častým používáním dostaly.

Tuto práci sice z větší části udělá počítač, jenže ani ten nejdokonalejší není tak perfektní jako lidské oko, tudíž je potřeba jeho činnost dodělat a i ta nejmenší smítka odstranit ručně. Úskalím je však to, že pryč se musí dát opravdu jen nedokonalosti, které vznikly používáním pásu. To tedy znamená, že když je kupříkladu v jednom záběru pavučina (což bylo na novinářském dni prezentováno), kterou Jasný zachytil zcela záměrně, musí zůstat i ve vyčištěné podobě.

Tu jako první uvidí diváci na letošním karlovarském festivalu, kde proběhne světová premiéra (podobně na tom byla před rokem i Formanova klasika Hoří, má panenko) a posléze se 1. srpna rozběhne v rámci Projektu 100 širší kinodistribuce.

S vyčištěnou kopií je spokojen i sám režisér Vojtěch Jasný, pro kterého je snímek osudový. "Všechny, kteří se na tom podíleli, mám rád", opakoval s úsměvem několikrát na novinářském dni. A není divu, z kratičkých fragmentů, které byly zveřejněny, je téměř mravenčí práce okamžitě poznat a dá se usuzovat, že na velkém plátně půjde o jedinečný zážitek. 

Běžný divák samozřejmě většinou netuší, kolik úsilí za oněmi dvěma hodinami, které v kinosále stráví, stojí. Vězte, že digitalizovat takový film opravdu není legrace a vyžádá si to spousty hodin a možná bezesných nocí. Pokud se tedy na Všechny dobré rodáky vypravíte (ať už ve Varech, nebo později), zkuste se kromě výtečné filmařiny zaměřit i na ryze technickou stránku a všímejte si, jak je snímek perfektně kontrastní a jasně vidíte každý detail. Zážitek pak bude dost možná o úroveň lepší.