Jak jsem již zmínil, děj se odehrává v blíže nespecifikovaném anglickém městečku (lokace pro něj ale filmaři našli ve Skotsku), kde spolu v jednom bytě žije trojice přátel – lékařka Juliet (Kerry Fox), novinář Alex (Ewan McGregor) a účetní David (Christopher Eccleston). Zastihneme je právě v okamžiku, kdy si hledají čtvrtého podnájemníka. Danny Boyle tuto sekvenci inscenuje stylem „tři na jednoho“ a ve velmi rozverném duchu a s nápaditými otázkami na uchazeče z ní udělal mimořádně vtipnou a komickou etudu na téma, jak se hledá podnájem.
Jasně zde poznáme další z Boyleových (a Hodgeových) trademárků, kterým je nikoliv suchý, ale šťavnatý britský humor. V této úvodní sekvenci je to humor ještě veselý, bezstarostný a hravý. Zvláště Alexovi dělá evidentní radost uvádět uchazeče do rozpaků nesmyslnými otázkami, kterými je zesměšní. Po tomto „zahřívacím“ kole, kdy může divák nabýt pocitu, že snad sleduje nějakou konverzační komedii, však brzy přichází změna
Ta přichází v podobě trochu tajemného (a jak se ve vložených flashbacích záhy dovíme) i nebezpečného muže Huga (Keith Allen). V sérii dalších flashbacků a v paralelní vedlejší dějové linii sledujeme dvojici gangsterů, kteří téměř v němých scénách výmluvně předvádějí, čeho jsou schopní. Hledají Huga. Ten mezitím bez viditelné příčiny, která ostatně není důležitá, umře a vedle něj zůstane kufr plný peněz. Je jen otázkou času, kdy se tyto dva diametrálně rozdílné světy a dějové linie protnou. Mělký hrob toho ale skrývá a nabízí ještě mnohem víc V načrtnutém syžetu můžeme identifikovat další Boeylův oblíbený prvek, kterým je svět zločinu. Ten zde představuje dvojice málomluvných, zato patřičně brutálních gangsterů. Pokud si Danny Boyle nelibuje v krvavých a naturalistických scénách násilí, pak se jim rozhodně nevyhýbá. V tomto ohledu lze najít styčné body se zmíněným Tarantinem jen s tím rozdílem, že Boyleovi zabijáci kolem sebe netrousí duchaplné hlášky a Boyle scény naturalistického násilí zároveň nepřehání jako Tarantino, ale stejně tak je i neodlehčuje humorem. Dopadají na diváka právě onou „fyzičností“, která je podstatou násilí. Jednoduše řečeno v jeho aranži jako bychom fyzickou bolest sami cítili (například scéna se šperhákem). Další styčné body v Boyleově světě lze najít s bratry Coeny. Dvojice gangsterů jako by vypadla z oka postavy nemluvného zabijáka Grimsruda z Farga až na to, že Mělký hrob vznikl o rok dříve.
Dalším rysem Boyleových filmů a jeho oblíbeným tématem je loserství. Ideálního interpreta těchto postav nalezl v skotském herci Ewanu McGregorovi. Jeho Alex ještě není oním typickým sympatickým loserem, kterému fandíme v následujícím Trainspottingu a o něco později v Extra životu. V Mělkém hrobu hraje postavu, která je zatím ještě ve „stádiu vývinu“. Její charakter zůstává povětšinu filmu v poloze lehkomyslného pohodáře načrtnuté v úvodu a prakticky se nemění. Postava, která tu prochází radikální proměnou, je David, který se posléze stane hlavním katalyzátorem děje i proměn vztahů mezi třemi přáteli. Christopher Eccleston se této role zhostil tak bravurně, že z jeho kreace zamrazí. A ve výsledku mrazí z celého filmu. Boyle umí své příběhy obohatit existenciálním rozměrem. Ten Mělkému hrobu dává závěrečný záběr, který vizuálně i významově naváže na ten úvodní a definitivně tak „kruh“ příběhu uzavře. Zároveň mu tato pointa, doprovázená voiceoverem vypravěče, kterým byl Alex, a melodií písně Happy Heart dodává silně ironický a konečně onen zřetelněji patrný černohumorný tón, kvůli kterému bývá Mělký hrob označován jako černá komedie.
Mělký hrob příliš nebo téměř vůbec nezestárnul. Čas ukázal, že se nejednalo o ojedinělý filmový zázrak, ale o plod týmu mimořádně talentovaných a pro věc zapálených filmařů. Následující dnes už kultovní „drogový trip“ Trainspotting jejich pozici potvrdil a ještě upevnil. Další tvorba Danny Boylea pak prošla jistými kvalitativními i tvůrčími výkyvy, mimo jiné bohužel i ukončením (nebo snad jen přerušením?) kongeniální spolupráce s Ewanem McGregorem. Mělký hrob je sice jen „malý“ film, ale jednoznačně patří k tomu nejlepšímu a nejčerstvějšímu z filmografie obou těchto tvůrců, stejně jako se řadí k „bestofku“ anglické i světové kinematografie vůbec.