Nepravý muž je dost jiný Hitchcock, než na jakého je člověk zvyklý ze snímků jako Cizinci ve vlaku, Okno do dvora nebo třeba Chyťte zloděje, abych zmínil jen pár těch, které mu těsně předcházely. Propracovanou a vtípky odlehčovanou thrillerovou zábavu tentokrát nahrazuje velmi temné drama, ze kterého vám bude úzko a smutno. Navíc je to příběh podle skutečných událostí. Není pravda to, co naznačuje dobový plakát. Hitchcock se realitou inspiroval už dříve, stačí vzpomenout snímek Provaz. Jenže zatímco tehdy se od skutečného případu jen odpíchl, tentokrát se snaží o téměř dokumentární rekonstrukci nešťastných událostí ze života hudebníka Christophera Emmanuela Balestrera, nazývaného Manny, kterého policie zatkla a na základě očitých svědectví obvinila z ozbrojených loupeží, které přitom spáchal někdo jiný, kdo mu byl pouze podobný. Navzdory tomu, že Manny ve vězení nakonec neskončil, měla celá událost těžký dopad na něj i jeho rodinu. Součástí hitchcockovského folklóru je vzpomínka režiséra na dobu, když mu bylo pět let a jeho otec ho s jakýmsi vzkazem poslal na policejní stanici. Na lístečku pro policistu stálo, že má malého Alfreda zavřít na pět minut do cely. Zjevně pro výstrahu, aby viděl, co se může stát, když bude zlobit. Tento formující zážitek ho poznamenal na celý život a do značné míry ovlivnil i jeho filmovou tvorbu. Jestli jsem zmínil, že Nepravý muž je Hitchův netypický snímek, rozhodně to nemůžeme tvrdit o jeho názvu a námětu. Ten je naopak esencí jeho díla. Záměna identity a nespravedlivé obvinění patří k tradičním stavebním kamenům spousty jeho snímků, za jejich vrcholnou syntézu můžeme označit thriller Na sever severozápadní linkou. Čím se dnes vzpomínaný film liší především, je snaha o civilní, realistický portrét bezradného, trpícího jedince, proti kterému jako by se spikl snad celý svět. Hitchcock si byl vědom toho, že v takto seriózně pojatém snímku není místo na jeho camea. Na plátně se tak objeví už v samém úvodu, kde promlouvá k divákům a vysvětluje, že tentokrát uvidí něco jiného, než co čekají. Místo vzrušujícího dobrodružství v zářivých technicolorových barvách bude následovat černobíle natočený příběh skličující tak, jak to jen realita dokáže. K působivosti a věrohodnosti rozhodně přispívá fakt, že se točilo v newyorských lokacích, kde se tento příběh opravdu odehrál. Režisér jej nechtěl nijak uměle vylepšovat, proto má k tradiční hollywoodské dramatické výstavbě dost daleko. Jak se píše také v dnes už klasické knize Rozhovory Hitchcock Truffaut, v Nepravém muži se trochu bije snaha o dokumentární přístup s režisérovým výrazným rukopisem, který na sebe místy pro zvolený žánr nevhodně upozorňuje - ať už jde třeba o scénu ve vězení, kdy se začne točit obraz s hlavním hrdinou, nebo závěr, kdy dochází k vizuálnímu prolnutí tváří hrdiny i jemu podobného lupiče. Naštěstí to nijak nebrání silnému vyznění snímku. Klíčovým úspěchem filmu je jeho obsazení. Henry Fonda byl doslova geniální volba. Jde si jen těžko představit jinou klasickou hvězdu, které spolknete i s navijákem, že hraje úplně obyčejného člověka, chudého muzikanta, který si musí půjčovat peníze, když jeho milovanou ženu rozbolí sedmičky. Fonda tyto hrdiny "z lidu" uměl znamenitě a věříte mu jeho slušnost a laskavost, lásku k ženě a dětem, stejně jako zmatek, hrůzu a zoufalství, které graduje s každou další ránou, která ho stíhá. Vera Miles se měla po ukončení kariéry Grace Kelly stát režisérovou novou múzou a Hitch s ní počítal pro hlavní ženskou roli ve Vertigu. Jenže otěhotněla a on jí to údajně nikdy neodpustil. Její ztvárnění Mannyho milující manželky, která se pod tlakem událostí mění v apatickou trosku, je bolestivě přesvědčivé. To, že vás deprese po skončení filmu nejspíše hned tak nepustí, je tak i její zásluhou. Nepravý muž muž sice neměl valný divácký úspěch a ukázal se být jen odbočkou v Mistrově tvorbě, jde však o dodnes působivý a intenzivní kus poctivé filmařiny s výtečnými hereckými výkony. Pokud jste se mu dodnes z jakéhokoliv důvodu vyhýbali, hleďte to napravit.

Originální trailer filmu Nepravý muž