Pocahontas (Pocahontas) (pátek 1. 5., Nova Cinema, 20.00 - 21.30 / sobota 2. 5., 14.50 - 16.15 / neděle 3. 5., 12.20 - 13.50)

Animované dobrodružství z poloviny devadesátých let trochu doplácí na to, že zpracovává exotický příběh. Režírující duo Mike Gabriel a Eric Goldberg v něm totiž přináší hodně naivní, občas kýčovitý, především ale zoufale hollywoodský zjednodušený pohled na historické období, které nebylo úplně jednoduché a jednoznačné. Jinak se ale opírá o poctivou ruční animaci, sympatické hlavní hrdiny a velmi solidní sentimentální atmosféru. Pozitivem budiž i svižné tempo a střídmá stopáž, v níž je prostor jen na to nejdůležitější. Zmínit se musí též Oscarem oceněné hudba a titulní píseň. Škoda jen, že romantická linie tak úplně nefunguje, tvůrci se spoléhají na přece jen příliš mnoho klišé a také toho, že někdy se snímek snaží být až moc dospělý, což se mu úplně nedaří. Příjemná záležitost pro celou rodinu.  

Zajímavost: Na vytvoření správného vzhledu hlavní hrdinky pracovalo pětapadesát animátorů.

Originální trailer filmu Pocahontas / Pocahontas ...a jitra jsou zde tichá (A zori zdes tikhie) (sobota 2. 5., ČT2, 12.35 - 15.15)

Sovětské válečné drama z poloviny sedmdesátých let se svého času dočkalo i oscarové nominace na nejlepší cizojazyčný film. A asi oprávněně, protože režisér a spoluscenárista Stanislav Rostotsky v něm rezignoval na přehaný patriotismus a politický podtext a místo nich na velké ploše vypráví intimní a civilní příběh, který se snaží ukázat dopad válečného šílenství na obyčejné životy. Pomáhá si při tom i střídáním černobílé a barevné kamery, které oddělují retrospektivu od současnosti, čímž zajišťuje značný dojem autenticity. K tomu se přidává pomalejší tempo, depresivní atmosféra a překvapivě i důraz na lyrickou stránku, která snímku dodává hodně zvláštní a specifické kouzlo. Netradiční je též to, že hlavními hrdinkami jsou ženy. Ústřední roli tedy ztvárnil Andrej Martynov, vedle něhož se objeví třeba Jelena Drapeko, Jekatěrina Markova nebo Irina Dolganova. Jediné, co může odrazovat, je smrtící stopáž, která atakuje tři hodiny a místy je vskutku zbytečná. Zapomenutá záležitost. 

Zajímavost: V době uvedení filmu do kin ho po celém SSSR vidělo šedesát šest milionů diváků.

Originální trailer filmu ...a jitra jsou zde tichá / A zori zdes tikhie Tlumočník (sobota 2. 5., ČT2, 21.15 - 23.10)

Slovensko-česko-rakouské komediální drama nabízí hodně zajímavý příběh, ve výsledku ale působí spíše nedotaženě. Režisér a spoluscenárista Martin Šulík v něm totiž vsadil na extrémně pomalé tempo, což je v tomto případě na škodu, protože se v něm toho zase tolik neděje, takže dost často se vkrádá nuda. A ona celková povrchnost je největším problémem snímku, protože autor řeší závažné téma, nikdy v něm ale nejde do hloubky a spoustu věcí jen nesměle naznačí. Nad vodou tak snímek drží melancholická atmosféra, vhodně vybrané lokace, krásná kamera a místy i jemný a velmi příjemný humor. Hlavní role ztvárnili velmi dobří Peter Simonischek a Jiří Menzel, mezi nimiž tedy úplně nefunguje chemie a někdy spolu zcela nekooperují, to ale zásadně nevadí. Nevýrazný počin, který doplatil na své ambice.  

Zajímavost: Natáčení trvalo sedmatřicet dní.

Oficiální trailer filmu Tlumočník Tiché místo (A Quiet Place) (sobota 2. 5., Prima Cool, 22.00 - 23.55 / Prima Max, 23.45 - 01.25)

Dva roky starý hororový thriller všechny překvapí tím, že se v něm mluví jen minimálně a stěžejní je tu opravdu ticho. Režisér a představitel jedné z hlavních rolí John Krasinski s ním navíc skvěle pracuje a tvoří skrze něj hutnou a plíživou atmosféru, z níž divákovi není úplně příjemně a je z ní hodně cítit blížící se nebezpečí. Tu ještě dotváří záměrně pomalým tempem, které jen umocňuje nejasný vývoj atraktivně rozehrané zápletky. Vydařilo se i obsazení, v němž se kromě autora objevuje jeho životní partnerka Emily Blunt, která je naprosto výtečná, stejně jako oba dětští představitelé. Postupem času bohužel začíná přibývat nelogičností a objevují se i příliš digitální monstra, která úplně vytrhávají z napětí a nejsou ani tak děsivá. Dojem pak lehce zkazí i samotný závěr, který evokuje videobéčka z osmdesátých let a ke zbytku filmu se moc nehodí. Přes všechny výtky jasný tip týdne, o němž se více dočtete v naší recenzi.  

Zajímavost: K prvnímu dialogu mezi herci dojde až v osmatřicáté minutě.

Český trailer filmu Tiché místo / A Quiet Place Dárce (The Giver) (neděle 3. 5., Pima Cool, 20.00 - 22.05 / pondělí 4. 5., Prima Max, 23.45 - 01.30)

Šest let staré sci-fi drama se vezlo na vlně tehdy populárních young adult fantasy a nutno říct, že se na něj hodně brzy zapomnělo, i když na zahraničních databázích má hodnocení poměrně solidní. To nejzásadnější, čím režírující Phillip Noyce zaujme, je vizuální stránka, v níž se zajímavě a chytře střídá černobílá a barevná kamera, která snímku dodává poměrně autentickou a dystopickou atmosféru. Jinak už je ale výsledek naprostý standard, což znamená, že nabízí otřepaný a klišovitý příběh, který postupem času nedává moc smysl, až moc se spoléhá na speciální efekty, postavy nejsou nikterak zajímavé a ani potřebná romantická linie tolik nefunguje. Navíc je škoda, že se šetří s emocemi a výsledku chybí jakékoli napětí a alespoň jeden výraznější moment. Nad vodou ho tak drží střídmá stopáž, svižné tempo a obsazení, v němž sice hlavní role hrají unylí Brenton Thwaites a Odeya Rush, v těch vedlejších ale excelují Jeff Bridges a Meryl Streep, k nimž se přidávají i Katie Holmes nebo Alexander Skarsgård. Nenáročná jednohubka, o níž detaily poodhalí naše recenze.

Zajímavost: Taylor Swift musela kvůli natáčení změnit barvu vlasů.

Český trailer filmu Dárce / The Giver Bazén (La piscine) (úterý 5. 5., ČT2, 20.00 - 22.05)

Italsko-francouzské kriminální drama z konce šedesátých let je typickou ukázkou evropské žánrovky své doby a připomínkou poctivé filmařiny, která se dnes už moc nevidí. Režírující Jacques Deray v něm dostal k dispozici vynikající scénář Jeana-Claudea Carrièra, který vychází z otřepané premisy milostného trojúhelníku, dokáže ji ale rozpracovat do nečekaných směrů. Pak už mu stačilo dodat jen potřebně hutnou atmosféru, kterou ještě umocňuje všudypřítomné letní vedro, výtečnou práci s napětím a brilantně vypointované dialogy a situace. K tomu přidal záměrně pomalé tempo, v němž je čas na každý detail a někdy je pnutí mezi postavami až nesnesitelné. Vrcholem pak jsou na svou dobu hodně odvážné erotické scény, které ale nejsou samoúčelné a vulgární. V titulních rolích excelují Alain Delon a Romy Schneider, jimž zdatně sekundují Maurice Ronet a Jane Birkin. Jen možná ta stopáž mohla být o něco kratší. Pokud vám tenhle film sedne, užijete si ho se vším všudy.

Zajímavost: Schneider vybral sám Delon a prosadil si ji navzdory všem, ona roli přijala i přesto, že se před šesti lety s hercem v reálném životě bolestivě rozešla.

Originální trailer filmu Bazén / La piscine Pohřbený zločin (Place of Execution) (úterý 5. 5., Prima Max, 22.45 - 01.40 / čtvrtek 7. 5., 00.25 - 03.00)

U nás velmi málo známý britský thriller je natočen jako třídílná minisérie, vysílá se ale v celku, což je jedině dobře. Režírující Daniel Percival v něm vychází z literární předlohy Val McDermid a opírá se o silný a atraktivní příběh zločinu z dávné minulosti. Jeho největší devízou je prolínání dvou časových rovin, v němž střídá různé střípky, které celou zápletku skládají dohromady a daří se mu diváky udržovat v napětí. Dále se pak soustředí na potemnělou atmosféru, dobře napsané postavy, citlivou práci s emocemi a spíše na sebe nijak neupozorňuje a nechává vyniknout právě scénáři. V hlavní roli se představí výborný Lee Ingleby, jehož doplňují třeba Emma Cunniffe nebo Philip Jackson. Jen škoda, že se nevyhnul typickým neduhám podobných minisérií a zvolil přespříliš pomalé tempo, což je znát hlavně na utahaném začátku a přetaženou délku, která měla být kratší. Příjemná, avšak trochu dlouhá záležitost. 

Zajímavost: První epizoda získala cenu Edgara Allana Poea za nejlepší televizní epizodu roku.

Originální trailer filmu Pohřbený zločin / Place of Execution Trabantem tam a zase zpátky (středa 6. 5., ČT2, 20.00 - 22.00)

Dokumentární road movie z populární cestovatelské série za předchozímy díly trochu zaostává, pořád ale jde o výbornou podívanou. Režisér a scenárista Dan Přibáň v něm znovu shromáždil tradiční partu vášnivých "trabanťáků" a vydal se na další putování a fanouškům nabízí přesně to, co od něj čekají - naprosto šílené situace, exotická prostředí, zemitý humor, který je tentokrát ryze chlapský a svižné tempo, v němž se divák nenudí ani chvilku. Přínosný je pochopitelně i náhled do jiných kultur a poznání lidí, s nimiž se běžný smrtelník jen tak nesetká. Publikum ale tvůrcům tentokrát vytýká to, že spíše než na cestovatelská dobrodružství se soustředí sami na sebe a navštívené země trochu upozaďují a mnohdy ani není jasné, ve které se zrovna nachází, a také to, že k plnému pochopení některých odkazů je třeba znát televizní seriál, který vznikal společně s filmem. V době karantény jedna z mála možností jak "cestovat".

Zajímavost: Výpravy se zúčastnily dva trabanty, polský Fiat 126p a česká motorka Jawa 250.

Originální trailer filmu Trabantem tam a zase zpátky Poslední dny Mussoliniho (Mussolini ultimo atto) (čtvrtek 7. 5., ČT art, 20.00 - 22.10)

Nejen u nás prakticky neznámé historické drama z první poloviny sedmdesátých let je problematické svým vyzněním, neboť z něj dost sálá silně levicová až komunistická adorace. Režisér a spoluscenárista Carlo Lizzani se v něm soustředil skoro až na dokumentární popis konce života italského diktátora, přičemž si pomohl hutnou atmosférou, hodně solidní kamerou, pomalejším tempem a několika velkolepými válečnými scénami, které ale místy působí paradoxně komorně. Jistotou zůstává hudba Ennia Morriconeho, která právě pod oněmi válečnými pasážemi zní trochu netradičně, znovu ale dokazuje genialitu tohoto skladatele. Největším trumfem ale zůstává obsazení, v němž v hlavních rolích excelují Rod Steiger a Lisa Gastoni, o moc pozadu ale nezůstávají ani Franco Nero, Lino Capolicchio nebo Henry Fonda. Zamrzí jen absence nějaké emočně silné a výrazné scény. Raritní tip.

Zajímavost: Příběh se odehrává ve dnech 24. až 28. dubna 1945.

Ukázka z filmu Poslední dny Mussoliniho / Mussolini ultimo atto Čtyři neapolské dny (Le quattro giornate di Napoli) (čtvrtek 7. 5.,ČT art, 23.00 - 00.55)

Ani italské válečné drama z počátku šedesátých let není bůhvíjak známé. A je to škoda nejen proto, že se dočkalo oscarových nominací za scénář a cizojazyčný film. Režisér a spoluscenárista Nanni Loy v něm totiž připomíná to nejlepší z italského neoralismu a zachycuje povstání ve válkou zcela zdecimovaném městě. A dělá to naprosto autenticky, protože se spolehl jen na perfektní černobílou kameru, díky které mohl pracovat i s reálnými dokumentárními záběry, dále pak na naprostou apatii, rezignaci a bezvýchodnou atmosféru. Zcela záměrně rezignoval na hlavního hrdinu a snímek obsadil v té době málo známými herci, tudíž je výsledek extrémně působivý, mrazivý a silně protiválečný. I přes značnou skepsi a smutek je ale snímek silně humanistický a neskrývá víru v člověka navzdory všem brutalitám, jichž je schopen. Poměrně náročný počin, který by zasloužil lepší vysílací čas.  

Zajímavost: Snímek je inspirován knihou Alda de Jacoa z roku 1956.

Ukázka z filmu Čtyři neapolské dny / Le quattro giornate di Napoli