Na druhou stranu je třeba si uvědomit zákulisí vzniku Intimní pasti, abychom z ní dopředu nedělali otloukánka, na kterém si každý může zchladit žáhu. Jde totiž o první snímek nedávno resuscitovaného legendárního studia Hammer. Pro ty neznalé filmové historie: jde o britské filmové studio, které se v padesátých až sedmdesátých letech specializovalo na výrobu nízkorozpočtových (čtěte béčkových) hororů. A stejně jako Dark Castle Roberta Zemeckise a Joea Silvera, tak i novodobé studio Hammer si dalo za cíl natáčet levné strašidelné filmy s ne sice prvoligovým, ale rozhodně prvotřídním hereckým obsazením. Tak. A teď, když máme jasno, můžeme se pustit do recenzování. Vlastně ještě ne, pojďme si nejprve říct, o čem Intimní past (který kreativec, proboha, filmu s originálním názvem Resident vymyslel tento český "ekvivalent"?!) vlastně je. Ve snaze zmást diváka se zpočátku tváří jako sonda do složitého života dnešních mladých žen. Konkrétně do života nezadaných třicítek, které nejsou schopné najít toho pravého, a tak žijí opuštěné ve svých bytech, popíjejí po večerech víno a samotu zahánějí návratem k dívčím snům o princi na bílém koni. Doktorka Juliet Dermer (oscarová Hilary Swank si zde vybírá slabší chvilku) je přesně tento případ. Nedávno se rozešla s manželem, a protože se rozhodla absolutně změnit místo pobytu a styl života, aby jí nic nepřipomínalo soužití s tím děsivým chlapem, přestěhuje se do krásného a prostorného apartmánu v Brooklynu. Zpočátku to vypadá, že se na ni tímto bytem usmálo štěstí a její život teď už bude jen procházka růžovým sadem, ale to bychom samozřejmě byli v jiném žánru. To, co jí totiž začne ten zdánlivě idylický život kazit, je totiž zpočátku sympatický domácí Max (slušný Jeffrey Dean Morgan). Ze zdánlivě pozorného charismatického chlapíka se totiž vyklube psychopat non plus ultra a zbavit se ho bude stát Juliet něco nervů, šrámů a krve. Že vám ten námět něco připomíná? No aby ne! Psychopat ze San Franciska, Spolubydlící, Někdo se dívá… a tak bychom mohli pokračovat, ale nechci si tu honit vestu, kolik toho mám nakoukáno. Asi je vám jasné, že jediným kritickým hlediskem, které lze na Intimní past uplatnit, tedy není ptaní se po tom CO, ale JAK. A to je právě ten kámen úrazu, protože místo toho, aby tvůrci vymýšleli efektní způsoby, jakými se bude Juliet Maxovi bránit, uspávají vás první půlhodinu nudnými pseudopsychologickými frázemi, které marně chtějí znít jako ze života, pak vám půl hodiny naznačují, že Max není ten, za kterého ho máte mít (což víte od první chvíle, kdy se objeví), a teprve pak se ti dva chvíli honí po domě a je konec. A když už se konečně Juliet místo sklenky vína chopí hřebíkovky, místo aby s ní Maxe trochu potrápila... Ať nespoileruju, tak řekněme, že sadistická duše diváka odchází z filmu neuspokojena. Smůlu bude mít také ten, kdo by očekával, že první film studia Hammer bude prošpikován odkazy na jeho staré snímky. Není. To jediné, co zašlou slávu tohoto studia připomíná, je jeho legendární hvězda Christopher Lee, který je tu ale opravdu a bohužel jen pro ozdobu a pro příběh vlastně ani nemá význam.

Český trailer filmu Intimní past Takže - pokud toužíte vidět vychytávkový napínák, dejte si raději již zmíněného Psychopata ze San Franciska. Pokud se necháte zlákat názvem ve víře, že pohlédnete do míst, kam má přístup povolen jen partner Hilary Swank, něco sice uvidíte, ale za těch sto šedesát korun za lístek to nestojí. Pokud vám ale stačí film, na který vezmete na prvním rande holku, aby vám tiskla strachy ruku, je Intimní past právě pro vás. Usilovně přemýšlím, proč by na ten film měly jít holky, ale nic originálního mě nenapadá. Což se ale u takto neoriginálního filmu dá tak trochu předpokládat…