Trollové jsou další film propagující hračku (nebo hru), v tomto případě panenky, které jsou na světě již od roku 1959 díky Dánovi Thomasu Damovi. Nejsou tedy žádnou adaptací, jen propagací těchto postaviček, což se velmi odráží na kvalitě a spletitosti příběhu. Ten může mít jakýkoliv základ, ale podobně jako naprostá většina takto koncipovaných animáků se po dvaceti minutách zvrhává v záchrannou akci, tedy naprosto klasické schéma u tohoto žánru.
Tato mise je tu zasazena do království Bergenů, zlých velkých skřetů, kteří věří, že budou šťastní, jen pokud sní trolla. Ti jim však před dvaceti lety urpchli a jejich království je tak šedé a neveselé, to ale změní náhlé nalezení trollů, kteří se přestali ukrývat a nevěří, že by jim někdo mohl ublížit. Žijí tak ve své šťastné veselé symbióze, zpívají, tancují a objímají se. To na jejich charakterizace bohatě stačí. K akci jsou donuceni únosem několika z nich, které se rozhodne vysvobodit princezna Poppy s pomocí bručouna Větvíka.
Příběh pak bez nějakých obrovských zvratů jede přesně tak, jak předpokládáte. Ukrývá několik rádoby mouder a poučení pro ty nejmenší do života, výjimečně se v něm povede nějaký vtip a narážky pro dospělé, které se v animácích často skrývají, ani nehledejte. Nejsou. Tu a tam se zpívá, aby se splnila žánrová položka muzikálu, přestože je ve filmu písniček opravdu poskrovnu a hlavně ne moc povedených. Opravdu dobrý je pouze cover True Colors od Anny Kendrick a Justina Timberlakea, kteří v originále namluvili hlavní postavy, a ve finále neurazí ani pro film přímo napsané Timberlakeovo Can't Stop the Feeling. Přestože se od léta, kdy s ním byl snímek propagován, značně oposlouchalo. V české verzi byly vzhledem k cílové skupině písničky logicky přeloženy a přezpívány, což je pro dospělého diváka dalším mínusem.
Inovativní nejsou Trollové ani po výtvarné stránce, v níž jsou samozřejmě limitováni svou předem danou podobou, přesto ani jiné postavy a celé prostředí nijak neuchvacuje. Ve srovnávní s propracovaným Zootropolis: Městem zvířat nebo neotřelým V hlavě se tak tento kousek za co stydět určitě má.
Dle mého se tak jedná o podstatně slabý animák, který by si mohl vést mnohem lépe, kdyby nabalil na základní příběhovou kostru trochu vtipu a vkusu. Doufejme, že pokračování z tohoto příliš barevného světa nás již nečekají.