To všechno se stane během prvních čtyř minut filmu. Následuje skok o šest let později, kdy je Petovi deset let, hluboko v lesích žije s drakem, jehož pojmenoval podle dětské knížky Elliot, a jsou nejlepší kámoši. Pak je ovšem Pete nalezen správkyní lesa Grace (
Bryce Dallas Howard) a její malou dcerkou a je odvlečen do civilizace. Grace to s ním myslí dobře, ne už tak ale bratr jejího snoubence, který les kácí, a jakmile se dozví o existenci draka, udělá si zálusk na jeho ulovení.
V podstatě jde tedy o variaci na takové ty filmy jako
E.T. - Mimozemšťan,
Zachraňte Willyho! nebo
Já a moje příšera, kde se malé dítě spřátelí s nějakým živočichem dostatečně neobvyklým na to, aby ho zlí dospělí chtěli chytit a zkoumat, vystavovat za peníze či zabít. Nevinné přátelství chlapce s drakem připomíná i vztah hlavního hrdiny
Nekonečného příběhu s létajícím psem Falcem, prvních zhruba dvacet minut filmu zas silně evokuje Knihu džunglí nebo
Tarzana. Na dětský film
Drak Elliot z roku 1977, jenž kombinoval hraný film s klasickou animací, a který posloužil pro snímek
Můj kamarád drak jako předloha, si u nás ale pravděpodobně nevzpomene nikdo, neb u nás prakticky není znám.
Kromě Bryce Dallas Howard v roli sympatické Grace ve filmu hraje i
Robert Redford jejího dobrosrdečného tatínka, který dětem na maloměstě vypráví historky o tom, jak se před lety sám s drakem setkal, a
Wes Bentley v roli jejího snoubence. Jeho bratra dřevaře ztvárnil
Karl Urban. Celý film je prodchnutý pohádkovým bezčasím inspirovaným minulými desetiletími, kdy neexistovaly moderní technologie a rodiny s dětmi si po večerech četly pohádky u krbu.
Digitální drak je udělaný moc hezky a navíc je ohromně roztomilý, huňatý (určitě by měl úspěch jako plyšová hračka) a dělá roztomilé věci (honí se za ocasem, šibalsky vykukuje ze zákrytu…) a navíc se umí udělat neviditelným a samozřejmě chrlí oheň. Je předem předurčený k tomu, aby si ho každý oblíbil. Jeho původ a okolnosti jeho výskytu v našem světě se nijak neřeší a nedá se říct, že by to vadilo. Jisté náznaky jsou možná jen v několika anglických písničkách na soundtracku, v nichž se zpívá o dracích ze severu, ale ty do češtiny překládány nejsou.
Příběh je nicméně na sto honů předvídatelný a stokrát obehraný a nepřináší absolutně nic nového, což sice nemusí být nutně špatně, ale on nemá ani moc tempo a subjektivně ubíhá podstatně pomaleji, než by bylo záhodno. Problémy s dynamikou filmu měl americký režisér
David Lowery ostatně i u svého předchozího snímku
Ain't Them Bodies Saints, nezávislého dobového dramatu, které bylo k vidění před třemi roky na festivalu ve Varech.
Český dabing je vyloženě průměrný (hlavně dětské role nic moc) a 3D je k ničemu, akorát ztmavuje obraz. Herci jsou dobře obsazení a i slušně hrají, hlavní dětský hrdina to má ale o to těžší, že je nucen např. ohroženě reagovat na předměty, s nimiž během svého života v lese neměl jak přijít do styku (podobně jako ve filmu
Room), nebo výt jako vlk, což místy působí dost divně.
Pokud čekáte něco jako
Jak vycvičit draka, akorát v hraném podání, tak jste vedle.
Můj kamarád drak je o dost méně akční a ještě víc vhodný i pro nejmenší děti, takže připomíná spíš
Bellu a Sebastiána nebo něco podobně absolutně nezávadného. A pokud máte malé dítě/děti a chcete je vzít na něco do kina, tak
Můj kamarád drak představuje příležitost, které se vyplatí dát šanci.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu
FilmSpot.cz.]
Český trailer filmu Můj kamarád drak