Americký rodinný dobrodružný film Jak vycvičit draka je hranou předělávkou stejnojmenného animovaného snímku z roku 2010. A jde o předělávku velmi věrnou, která animovaný originál kopíruje téměř scénu po scéně a větu po větě, přičemž přejímá jak původní hudbu, tak záběrování a pohyby kamery i všechno ostatní. Herci a herečky byli ve většině případů vybráni tak, aby se co nejvíce podobali svým animovaným předobrazům, a i draci vypadají téměř identicky (jen jsou možná o trochu hrozivější a méně roztomilí). Náčelníka vikingské ostrovní vesnice hraje Gerard Butler, jenž daboval tutéž postavu i v animované předloze.

Příběh je tudíž prakticky totožný. Syn náčelníka Škyťák (Mason Thames) je před ostatními za nekňubu a budižkničemu, protože od pohledu nevypadá jako válečník, jenž by se dokázal postavit drakům, jejichž útokům celá vesnice pravidelně čelí. Pak se ale Škyťákovi náhodou podaří spřátelit se s drakem, z nějž mají ostatní vikingové největší hrůzu, a odhalí přitom řadu tajů obestírajících dračí existenci. Uznání se mu tak nakonec dostane nejen díky jeho odlišné nátuře a pacifistickému přístupu, ale i díky bystrosti, kreativitě, šikovnosti, odvaze a úspěšné snaze o prolomení zavedených pořádků ve vesnici (což obnáší i nutnost přesvědčit o skutečném stavu věcí jeho zabedněného otce).

Změny v příběhu jsou de facto jen kosmetické, přesto je hraná verze z hlediska stopáže cca o půl hodiny delší – což je dáno mimo jiné i tím, že skuteční lidé se nemohou pohybovat tak zběsile a stylizovaně jako animované postavičky, v důsledku čehož je film s reálnými herci celkově utahanější (a některé pasáže jsou zkrátka jen delší, a kromě toho také přibylo pár dialogů a scén navíc). Na pohled nejmarkantnější změnou je sporadická přítomnost postav různorodých etnik ve vikingské vesnici – a jistě by se na to dalo nadávat, nicméně ve filmu samotném je to ve zkratce vysvětleno, a navíc je řeč o fantasy filmu s draky, a ne o historickém snímku o nordických kmenech.

Velkou výhodou filmu Jak vycvičit draka je skutečnost, že jeho animovaný vzor patří k nejlepším animovaným filmům posledních dvaceti let, přičemž rozhodnutí tvůrců změnit toho v hrané verzi co nejméně způsobilo, že výsledek dopadl lépe než většina hraných předělávek od Disneyho. Režie se ujal člověk nejpovolanější, kanadský režisér Dean DeBlois je totiž nejen spolurežisérem původní animované verze, ale je i režisérem jejích dvou pokračování. Film natáčel v krásných islandských exteriérech a v rámci možností dosáhl nejlepšího možného výsledku – herecké protagonisty přiměl k solidním výkonům (Gerard Butler je až překvapivě emocionální a dojemný a gagy vedlejších komických postaviček také fungují dobře) a po technické stránce (včetně digitálních efektů) jde o špičkovou podívanou.

Je však potřeba počítat s tím, že pokud jste animovaný originál již viděli, tak jste v podstatě viděli i jeho hranou verzi, která nic nového nepřináší. Hravost a rozpustilost originálu se navíc do hrané podoby přenáší jen těžko a spoustu unikátních drobností tak nová předělávka ani nemá šanci úspěšně replikovat. Původní verze Jak vycvičit draka proto zůstává i nadále lepším filmem, zatímco její remake se stává solidní alternativou. Osvědčený příběh o hledání své role ve společnosti, o víře v sebe sama, o vztazích otců a synů (a také lidí a zvířat) a o bourání pravidel podléhajících zastaralému pohledu na svět představuje i v novém provedení ideální rodinnou podívanou.

Zároveň hrozí, že Hollywood začne v ještě větší míře chrlit hrané varianty všech možných animovaných filmů a že se tím ještě výrazněji zacyklí v neustálých repeticích a návratech k již existujícím námětům. Hraná předělávka Jak vycvičit draka 2 se už pochopitelně chystá…
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]

Český trailer k filmu Jak vycvičit draka