Redford je také filantrop, podnikatel a zakladatel slavného festivalu nezávislých tvůrců v Sundance. Hrál v desítkách filmů a necelou desítku jich také režíroval. Pojďme si připomenout některé z nich pro atraktivitu označené jako "nejlepší". Samozřejmě výběr toho "nejlepšího" je vždy subjektivní a každý divák považuje za nejlepší něco jiného. Ale dost řečí na úvod.
10. Vše je ztraceno
Navzdory naší recenzi považuji Chandorovo tři roky staré drama Vše je ztraceno za jedinečný filmový zážitek, který se příliš nepodobá ničemu, co jinak můžete v běžné kinodistribuci vidět. Jde o čistý kinematografický/fyzický prožitek, který se odehrává téměř beze slov, kromě úvodního mluveného slova z magnetofonové pásky a onoho osvobozujícího výkřiku (FUCK!!!) "našeho muže" uprostřed filmu. Je pozoruhodné, že si Chandor vystačil pouze s Robertem Redfordem, lodí a mořem, a přesto sledujeme extrémně vzrušující a autentický snímek. A i když tu Redford v pravém slova smyslu nic nehraje a pouze na plátně fyzicky je, zážitek je to nezapomenutelný a v jistém smyslu šlo i o Redfordův velký comeback, neboť si za tuto roli vysloužil nominaci na Zlatý glóbus. A co je zvláštní, tak to byla vlastně jeho první regulerní herecká nominace na tuto cenu (předtím akorát v roce 1966 získal Zlatý glóbus za nejlepšího hereckého nováčka za film Jaká je Daisy Cloverová). Kromě toho Redford za svůj výkon získal cenu newyorských filmových kritiků.
9. Bosé nohy v parku
Nyní se vracíme k úplným počátkům Redfordovy herecké dráhy s konverzační komedií Bosé nohy v parku natočené podle hry a scénáře Neila Simona Genem Saksem. Redford tu hraje advokáta Paula, toho navenek serióznějšího z obou novomanželů, kteří se nastěhovali do svého prvního společného bytu v podkroví. Jane Fonda hraje jeho ženu Corrie, která tu je ta střelenější z dvojice. Redford s ní zde vytvořil úžasnou komickou dvojici, mezi kterou herecká chemie fungovala na výbornou, hlavně i díky vtipnému Simonově scénáři. Redford tu poprvé výrazně projevil i svůj komediální talent, když předtím hrál hlavně role dramatické. Bosé nohy v parku jsou veskrze pozitivní, vtipná a oddechová záležitost. 
8. Obyčejní lidé
V roce 1980 se z uznaváného herce stal Redford také uznávaným režisérem, když debutoval citlivě natočeným rodinným dramatem Obyčejní lidé. Pochopitelně zde nehrál. Pro svůj režijní debut si vybral předlohu, knihu americké spisovatelky Judith Guest, podle níž scénář napsal Alvin Sargent. Obyčejní lidé jsou typickou rodinnou "vztahovkou" s výtečnými hereckými výkony ústřední trojice postav, kterými jsou otec (Donald Sutherland), jeho žena (Mary Tyler Moore) a jejich syn Conrad (Timothy Hutton). V centru příběhu stojí těžké Conradovo vyrovnávání se se smrtí jeho staršího bratra Bucka. Obyčejní lidé se stali senzací roku, když uspěli jak komerčně, tak i u oscarové Akademie, která Redfordův první režijní kousek ocenila hned čtyřmi cenami, z toho jednou pro Redforda jako režiséra. Obyčejní lidé jsou dodnes jeho největším režijním úspěchem, který později už žádným svým režijním počinem nepřekonal.
7. Brubaker
Vězeňské drama Brubaker, které je ze stejného roku jako Obyčejní lidé, představuje Redforda v roli nového ředitele věznice Henryho Brubakera, který aby lépe poznal, jako to ve vězení chodí, se do věznice infiltruje jako řadový vězeň. Snímek natočil přeborník na "vězeňský" žánr Stuart Rosenberg, který natočil legendární kousek Frajer Luke, ve kterém hrál Redfordův herecký kolega a přítel Paul Newman. Brubaker sice nedosáhl věhlasu svého slavnějšího předchůdce, ale jde znovu o brilantní drama s výtečným Redfordem v hlavní roli. Je s podivem, že ho za jeho výkon neodměnila Akademie alespoň hereckou nominací. Ve vedlejší roli se tu objeví tehdy ještě docela neznámý a teprve budoucí herecká hvězda Morgan Freeman.
6. Takoví jsme byli
Romantické drama režiséra Sydneyho Pollacka Takoví jsme byli představuje Redforda v roli, která mu seděla zřejmě nejlépe (po celý život), v roli bezstarostného sympaťáka, zde jménem Hubbell Gardiner, který se zakouká do politické aktivistky Katie v podání Barbry Streisand. Redford tu předvádí to nejlepší ze sebe samého, svůj přirozený šarm, charisma a právě onu naprostou přirozenost a kromě toho i slušný herecký výkon. Vcelku jde o působivé a stylově přesné retro, které patří k tomu nejlepšímu, co bylo v tomto žánru natočeno.
5. Vzpomínky na Afriku
Znovu režisér Sydney Pollack a legendární sedmioscarové životopisné drama Vzpomínky na Afriku o dánské spisovatelce Karen Blixen (Meryl Streep) vzpomínající na život v africké Keni, na své manželství z rozumu s baronem Blixenem (Klaus Maria Brandauer) a na přátelství a románek s tajemným a nespoutaným lovcem Denysem Hattonem. Spojení Pollack a Redford fungovalo podobně výtečně jako například spolupráce dvojice Scorsese-De Niro a šlo o jedinečný pracovní i přátelský svazek, tak vzácný a výjimečný v jakékoliv profesi. Vzpomínky na Afriku jsou Anglickým pacientem osmdesátých let, epickým romantickým příběhem, nesmrtelným chtělo by se dodat. 
4. Kandidát
Poněkud pozapomenuté politické satirické drama Kandidát natočil v roce 1972 Michael Ritchie. Redford zde neobyčejně přesvědčivě ztvárnil demokratického kandidáta, naivního mladíka Billa McKaye, který se nechá "zlanařit" volebním specialistou a "hledačem talentů" Lucasem (Peter Boyle) do světa politiky pouze pod slibem, že doopravdy nebude mít šanci v nadcházejích volbách, primárkách uspět proti republikánskému kandidátovi Crockeru Jarmonovi (Don Porter). Jenže jaké je překvapení všech, když najednou zjistí, že Bill se do své "role" vžil až příliš a preference se začínají přiklánět na jeho stranu. Kandidáta napsal Jeremy Larner, který měl sám zkušenosti z politické kampaně senátora Eugena McCarthyho, který v roce 1968 kandidoval na prezidenta. Larner, který za scénář Kandidáta získal Oscara, měl díky tomu do dané tematiky neobyčejný vhled, který Ritchie a Redford beze zbytku zužitkovali. Kandidát výtečně odhaluje fungování politických mechanismů a Redford tu předvedl, řekl bych, svůj vůbec nejpřesvědčivější herecký výkon. Nepochopitelně za něj znovu nebyl ani nominován. Někdo mu dokonce po zhlédnutí filmu řekl, že by měl v politice velké šance uspět. Redford naštěstí pro nás zůstal u filmu.
3. Podraz
A nyní už přichází pomyslná medailová trojice. Asi se najde málokdo, kdo alespoň neslyšel o filmu Podraz, v němž Redford hrál se svým starším kolegou a parťákem Paulem Newmanem dvojici podvodníčků kteří spolu připraví jeden velký podraz na místního mafiánského bosse (Robert Shaw). Podraz byl jedním z mála amerických filmů, který se u nás hrál v kinech i za bývalého komunistického režimu. Vskutku, Podraz je dokonale "nezávadný" kousek, který s neuvěřitelnou nostalgií baví dodnes. Redford a Newman byli jako filmový parťáci nepřekonatelní a Podraz sám je zřejmě nejlepším představitelem takzvaného "con" žánru, předchůdcem a praotcem dnešních Podfukářů (a mnoha dalších podfukářských filmů). Podraz měl obrovský úspěch u diváků i kritiky, získal sedm Oscarů a Redford si za něj vysloužil svou jedinou (!) oscarovou hereckou nominaci. 
2. Truth
Na druhé místo jsem zařadil, pro mnohé jistě překvapivě, čerstvý snímek, novinářské drama Truth, které podle knihy americké žurnalistky a televizní producentky Marty Mapes (Cate Blanchett) natočil scenárista a debutující režisér James Vanderbilt. A natočil ho naprosto vynikajícím způsobem, který se dle mého soudu vyrovná (ba ho i předčí) oscarovému snímku Spotlight. Truth se zaměřuje na kauzu týkající se služby budoucího prezidenta USA George W. Bushe v armádě (národní gardě). Redford zde hraje postavu hlasatele televizní stanice CBS Dana Rathera, který v pořadu 60 minutes uveřejní zprávu napsanou Mapes, která způsobí velkou kontroverzi.Skoro osmdesátiletý Redford zde opět využívá svého charismatu a šarmu a v jistém smyslu jde o jeho herecký vrchol pozdního stádia jeho herecké dráhy. Snímek Truth bohužel neprávem, i když pochopitelně, v Americe propadl. Onu "pravdu", která tvoří i název filmu, totiž málokdo dokáže snést a tato kauza je pro Američany i stanici CBS stále příliš palčivá.
1. Butch Cassidy a Sundance Kid
Na pomyslném vrcholu pak nemůže být jiný snímek než legendární western Butch Cassidy a Sundance Kid, v němž se Redford poprvé sešel s Newmanem i režisérem Georgem Royem Hillem. O tomto legendárním snímku o dvou desperátech z divokého západu na útěku před zákonem nemá ani cenu něco psát. Snímek je legendou, stejně jako všichni, kdo se ho nějakým způsobem zúčastnili. Zmiňme jen nezapomenutelnou oscarovou píseň "Raindrops Keep Fallin´ on My Head", jejímiž autory jsou Burt Bacharach a Hal David a také závěrečné finále včetně slavného "freeze frame shotu". Právě tento film udělal z Redforda hvězdu a Redford si od něj na oplátku vypůjčil název svého festivalu. 
Robert Redford ještě zdaleka herecky a snad ani režijně nekončí, naposledy režíroval thriller Pravidla mlčení. Momentálně ho můžeme vidět v kinech v nové rodinné disneyovce Můj kamarád drak.
Čestná zmínka: filmy, které se do nejlepší desítky nevešly: Zakázaný majetek, Jeremiah Johnson, Velký Gatsby, Všichni prezidentovi muži, Tři dny Kondora a Elektrický jezdec.
