Hned na první problém ale narážíme už v prvních minutách stopáže. Ironicky se totiž ve filmu nazvaném Než jsem tě poznala nedozvídáme ani o jedné z hlavních postav, servírce Louise a podnikatele Willa, jaké vůbec byly, než se poznaly. Od začátku filmu do jejich prvního setkání nás dělí pouhých pár minut, během nichž je povrchně naznačen jejich životní příběh a situace. U Willa (Sam Claflin) je to úspěšná kariéra a krásná budoucnost s přítelkyní, nešťasně přerušená autonehodou, která jej upoutá na invalidní vozík. A u Louisy (Emilia Clarke), přezdívané Lou, nudný život v zapadlém městečku, kde šest let pracuje v kavárně a snaží se milovat svého sebestředného přítele Patricka (Matthew Lewis).
Prakticky okamžitě vám dochází, že Lou, která má být Willovou pečovatelkou, je pak trochu ztřeštěná a neobyčejná, z čehož také pramení většina jejich neshod. Ale jako takové správné nefunkční duo obě postavy fungují naprosto skvěle. Snahy o spřátelení jsou poměrně vtipné, nebo spíše úsměvné a nakonec si tuhle dvojici zamilujete, přesně tak jako se zamilují oni do sebe. Po většinu filmu jsou však pouze přáteli, kteří své city jeden k druhému tají, a tak dostává tahle romantika trochu jiný a ne tolik klišovitý rozměr.
Tenhle pár zprvu pouze přátel ale funguje výtečně i po herecké stránce. Tam sice Sam Claflin známý z Hunger Games svou kolegyni Emiliy Clarke (Khaleesi v Hře o trůny) evidentně převyšuje, ale oba hrají na plátně v příjemné harmonické rovině. Bohužel tato hlavní ženská postava je místy až příliš afektovaná a potrhlá, za což může spíše předloha a scénář, ale ubírá jí to na sympatiích od diváka a zas tak vtipná také není. Ve vtipu ji zajisté předčívá nadšený sportovec Patrick se svými hláškami. Toho si zahrál "obtloustý Neville z Harryho Pottera" Matthew Lewis, který se jen pro informaci změnil k nepoznání.
Prodat se ale tomuto dramatu daří skoro vše do posledního puntíku a nejlépe to jde asi u vizuálu. Ono již filmové lokace tu udělají půlku práce, pokud je dobře nasnímáte, a přesně tohle je případ malého anglického městečka, krásně natočených méně známých míst v Paříži i tropického ostrova, na kterém se odehrávají scény na dovolené. Jako celek pak film atmosfericky výborně doplňuje špičkový soundtrack, na kterém zazní třeba fanoušky milovaná píseň Photograph od Eda Sheerana, ale i další zajímavé songy od mnoha interpretů.
Ač už ve výsledku není Než jsem tě poznala ničím vyloženě oslnivým, tak si troufám tvrdit, že většinu diváků dojme bez toho, aby se pouštěla do nějakých otřepaných klišé a na plátně jednoduše nenudí. Velký dárek to bude převážně pro čtenáře předlohy, jelikož podle prvních reakcí se jí scénář drží velmi striktně, což je logické vzhledem k tomu, že za ním stojí jeden a ten samý člověk.