Národní filmový archiv nasazuje před vánoci do kin digitálně zrestaurovanou verzi klasické české pohádky Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku, která patří k jednomu ze symbolů Vánoc.
Proces restaurování klasických českých filmů, které provádí Národní filmový archiv, pokračuje po komedii
Adéla ještě nevečeřela s pohádkou
Tři oříšky pro Popelku. Ve spolupráci s takzvanými norskými fondy (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) se tak do kin vrací pohádka, která měla premiéru poprvé před dvaačtyřiceti lety a kterou můžeme pravidelně v období Vánoc vidět i v televizi.
Tři oříšky pro Popelku natočil režisér
Václav Vorlíček v koprodukci s východoněmeckým studiem Defa v roce 1973. Klasickou pohádku bratří Grimmů napsal podle úpravy Boženy Němcové
František Pavlíček, který ji značně zmodernizoval. Z utlačované a šikanované Popelky udělal emancipovanou a silnou ženu. Pavlíček, který byl v období normalizace, kdy pohádka vznikla, nepohodlný tehdejšímu vedení Barrandova v čele s ústředním dramaturgem Ludvíkem Tomanem, musel být v titulcích nahrazen krycím jménem
Bohumily Zelenkové.
Tuto pohádku zná zřejmě každý, přesto pro pořádek klasické načrtnutí děje. Popelka (
Libuše Šafránková) žije na rodinném statku, který po smrti jejích rodičů převzala její macecha (
Carola Braunbock). Ta před nevlastní Popelkou upřednostňuje svou dceru Doru (
Dana Hlaváčová), kterou má v plánu provdat za prince (
Pavel Trávníček). Jenže jejich plány jim zhatí právě Popelka, které k zisku princova srdce vypomůžou tři kouzelné oříšky, které "cvrnknou do nosu" dobráckého podkoního Vincka (
Vladimír Menšík).
Tři oříšky pro Popelku patří mezi nejklasičtější, nejoblíbenější a také nejlepší české pohádky. Je fakt, že vznikla v nejlepší možné době, která byla více nakloněna veselohrám a pohádkám než čemukoli jinému. A právě zkušený Václav Vorlíček, který měl za sebou už několik úspěšných kousků jako například crazy komedii
"Pane, vy jste vdova!" a
Dívka na koštěti, byl pro realizaci pohádky ideálním tvůrcem. Pro tehdejší režim byl rozhodně přijatelnější volbou než takový
Jiří Menzel, který měl
Tři oříšky pro Popelku původně realizovat, a kterého neschválil zmíněný ústřední dramaturg Toman.
Vorlíček udělal několik šťastných rozhodnutí. Tím hlavním bylo herecké obsazení. Dnes už si těžko dovedeme představit, že by Popelku hrál někdo jiný než tehdy mladičká Libuše Šafránková, která dostala přednost před těhotnou
Janou Preissovou. Šafránková měla za sebou roli Barunky v televizní adaptaci
Babičky, což jí nakonec k získání hlavní role pomohlo. Výhodou bylo i to, že uměla jezdit na koni, což bylo pro tuto roli nezbytné. Hlavní mužskou rolí získal tehdy ještě student brněnské JAMU Pavel Trávníček. Tomu k roli dopomohl pozdější "kamarád do deště"
Jaroslav Soukup, který ho Vorlíčkovi doporučil. Kvůli údajnému brněnskému přízvuku ho ovšem nadaboval
Petr Svojtka, kterého si asi nejlépe můžete pamatovat z televizního seriálu
Arabela.
Stejně důležité bylo ale i obsazení vedlejších rolí. Jelikož šlo o československo-německou koprodukci, musel Vorlíček do filmu obsadit i německé herce. Zlou macechu hrála německá herečka Carola Braunbock, kterou nadabovala
Jaroslava Adamová. Krále hrál
Rolf Hoppe, kterého namluvil "Pan Tau"
Otto Šimánek. Královnu si zahrála
Karin Lesch namluvená
Vlastou Fialovou. Dvojici princových společníků si zahráli
Vítězslav Jandák a
Jaroslav Drbohlav. Do už hotového scénáře byla dodatečně ještě dopsána komická figura preceptora, kterého hrál
Jan Libíček. Korpulentní Droběnu, která zamává s princem jako s chrastím (s nefalšovaným konsternovaným výrazem Trávníčka), si s ďábelským smíchem vychutnala
Helena Růžičková. Samozřejmě nesmíme zapomenout na Vladimíra Menšíka a hospodyni
Míly Myslíkové.
Stejně jako na zvířecí trio - koně Juráška, psa Tajtrlíka a sovu Rozárku. Všechny a všichni neodmyslitelně k pohádce patří. Stejně jako k ní patří zvonivá hudba
Karla Svobody, písnička
"Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?", ke které napsal text
Jiří Štaidl a zazpíval ji
Karel Gott. Polorozpadlé exteriéry vodního hradu Švihov na Klatovsku tvůrci částečně zamaskovali ozdobami. Naopak "maskování" nepotřeboval saský zámek Moritzburg, kde se točily další exteriéry, a na kterém se od roku 2009 koná každoroční výstava spojená s filmem. Návrhy kostýmů vytvořil
Theodor Pištěk ml.. Barevnou kamerou snímal
Josef Illík.
Tři oříšky pro Popelku si léty získaly mimořádnou popularitu kromě Česka a Německa také v Norsku (i jiných zemích), kde ji také pokladájí za symbol Vánoc a kde má vyhrazený svůj vysílací čas v dopoledních hodinách na Štědrý den. Právě "zimní design" pohádky dopomohl k jejímu vánočnímu charakteru.
Ještě pár poznámek k digitalizaci snímku. Podle zprávy z ČTK není aktuální digitálně restaurovaná podoba
Tří oříšků pro Popelku úpravou verze, kterou loni na Vánoce uvedla Česká televize. Pracovníci NFA pracovali s originálním negativem.
https://vimeo.com/147702321 - trailer k restaurované verzi filmu
Tři oříšky pro Popelku