Pro policejního důstojníka Raye Price (Nick Damici) je to jasný případ sebeobrany. Navíc muže, kterého Richard zabije, označí za hledaného trestance Freddyho Russella. Na jeho pohřbu se Richard setká s jeho otcem Benem (Sam Shepard), který nepřímo naznačí, že by mohl ohrozit život jeho syna. Příběh se však začne ubírat jiným směrem poté, co se Richard nemůže zbavit dojmu, že muž, kterého zastřelil, není tím, za koho ho policie vydává. Tak se Richard spolu s Benem a soukromým vyšetřovatelem Jimem Bobem (Don Johnson) vydává na stopu mnohem nebezpečnější záhadě, než se zprvu zdálo.
Cold in July se zprvu, ale asi tak jen prvních deset minut, podobá klasickému psychothrilleru à la Mys hrůzy, ve kterém otec musí chránit svou rodinu před útoky vyšinutého jedince, který se chce pomstít. Brzo však tuto linii opustí a i když zůstává částečně v poloze revenge thrilleru, mění se na něco mezi buddymovie a na jižanskou gotiku a neo-noir. Ve filmu se tvůrci dotknou také jižanské odnože organizovaného zločinu zvané "Dixie mafie" a domácího pornografického videa v jeho brutální snuff verzi à la 8MM. Čím režisér úspěšně přesahuje hranice obyčejné kriminálky, je kromě mnoha žánrových odboček i civilní trojlístek hlavních protagonistů.Zvláště hlavní postava, zahrána zde záměrně anticharismatickým způsobem představitelem Dextera Michaelem C. Hallem, působí lidsky civilně a obyčejně. Richard není ani hrdina, ani antihrdina, ale obyčejný chlapík, z kterého se ale na rozdíl od takového Toma Stalla z Dějin násilí, které mají zpočátku s Cold in July podobné rysy, nevyklube v průběhu filmu zakuklený zabiják. Podobně obyčejným, civilním charakterem se ukáže být i Ben, kterého tíží pouze rodinné trauma v podobě jeho syna, kterého touží (znovu) poznat. Jedinou tak trochu výstřednější postavou je tu soukromé očko Jim Bob, kterého si tu s gustem zahrála bývalá seriálová hvězda (Miami Vice) osmdesátých let, Don Johnson.
Herecké výkony všech tří jsou nadprůměrné a osudy jejich postav vás budou zajímat a vtáhnou vás bez problémů do děje, stejně jako režisérova schopnost držet příběh v napětí a především sugestivně tvořit atmosféru, která v závěru (ne)příjemně zhoustne. Sugestivitu i "hustotu" mu pomáhá spoluvytvářet i minimalistická elektronická hudba inspirovaná známým béčkovým režisérem Johnem Carpenterem a výtvarně pojatými vizuálně pěknými záběry kamery jeho dlouholetého spolupracovníka Ryana Samula. Režisér Jim Mickle se přiznal, že se při natáčení, které si jak Don Johnson, tak i Michael C. Hall pochvalovali, a které nezabralo více jak měsíc, nechal ovlivnit jednak béčkovým akčňákem Hrozba smrti a také korejským dramatem Pečeť vraha.I kdybyste tyto přiznané vlivy ve filmu nezaznamenali, Cold in July zůstane zdařilým multižánrovým snímkem, který se vám úspěšně dostane "pod kůži". O tom, že nejde o pouhý zdařilý "úlet artového režiséra", svědčí i příznivé kritické ohlasy na zahraničních databázích Rotten Tomatoes a Metacritic a také uvedení na festivalu Sundance a zvláštní uvedení na jedné ze sekcí Canneského festivalu. Cold in July by vás proto nemělo nechat chladnými nejen v červenci.
