Sledujte filmserver.cz také na Facebooku!
Přihlásit Přihlásit přes Facebook | Registrovat
David Bordwell: Co skrývá Pandořina digitalní skříňka?

David Bordwell: Co skrývá Pandořina digitalní skříňka?

Vydáno: 06.07.2014 21:00 v sekci Články | Publicistika - Marek Slovák

K příležitosti 25. výročí časopisu Iluminace, který má status jediného recenzovaného filmologického periodika u nás, se konala dvojice přednášek historika a teoretika Davida Bordwella. Z druhé vám nyní přinášíme report.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
David BordwellDavid Bordwell, kterého jistě není třeba představovat (pro jistotu jsme to ale udělali v předchozím reportu), se ve svém čtvrtečním povídání nazvaném Digital Film Projection: Four Tales of Technology and Taste zaměřil na problematiku nástupu digitálních projekcí. Oproti předchozí přednášce, která se zabývala proměnami hollywoodského vyprávění ve 40. letech, byla tato navzdory veškeré informační přínosnosti a vtipnosti spíše zklamáním.

Byla totiž pouhým shrnutím toho, co si šlo přečíst již dříve; obsahovala poznatky publikované předtím na společném blogu Bordwella a Thompson, které byly později shrnuty a revidovány v e-knize Pandora´s Digital Box: Films, Files, and the Future of Movies, jíž si lze pořídit online za necelé čtyři dolary. Pokud jejich blog nenavštěvujete, knihu jste si nekoupili, na přednášce jste nebyli (ani si ji nechcete poslechnout ze záznamu) a zajímá vás digitální projekce, čtěte dále.

Klasický Hollywood, kam se podíváš
David BordwellBez kontextualizace se ale neobejdeme ani tentokrát, i když se jedná o pouhé zopakování a rozšíření již dříve uvedeného. Obě Bordwellovy přednášky byly - byť nepřímo - totiž příspěvkem k akademické debatě na téma (post)klasičnosti hollywoodské kinematografie. Bordwell, Thompson, Staiger ad. (např. Douglas Gomery, jemuž je Pandora´s Digital Box věnována) zastávají názor, že nedošlo k žádné změně, maximálně proměně. Kamera je odpoutaná, stříhá se rychleji, jiné je i záběrování ad., ale konvence ustálené za dob klasického Hollywoodu (cca. 1918 - 1960) se pouze zesílily. Došlo sice k vertikální dezintegraci, když studia rozhodnutím soudu (1948) ztratila síť kin, ale stále je udržován oligopol několika dominantních hráčů na trhu, preferujících jako vždy předprodané produkty (adaptace zavedené značky).    

Naopak teoretici a historici jako Warren Buckland, Thomas Elsaesser, Thomas Schatz či Justin Wyatt tvrdí, že dost dobře nelze mluvit či psát o pouhé proměně, jelikož došlo ke změně: ve formálním uspořádání děl, v organizaci studií atd. Bordwell v Narration in the Fiction Film přišel s módem klasického hollywoodského vyprávění: protagonista má jasně vytyčený cíl, kterého v závěru dosáhne, čímž dojde k urovnání v počátku narušené osobní i pracovní linie dění. Buckland proti tomu staví postklasické hollywoodské vyprávění, které vnímá nikoliv jako něco následného, ale jako "klasické a něco navíc, přičemž oním "plus" se myslí": vědomé čerpání z jiných uměleckých děl včetně avantgard, permanentní komentování sebe sama, neopomíjení významové bohatosti atd.

David BordwellS uváděním příkladů by se dalo pokračovat dál (např. Wyattova vlivná publikace High Concept je polemikou s východisky Bordwella a Thompson, druhá jmenovaná na knihu reagovala v úvodní kapitole Storytelling in the New Hollywood). Ačkoliv by bylo zajímavé sledovat tyto akademické polemiky, táhnoucí se několik desetiletí a nemající konce, shrnutí by vydalo ani ne tak na samostatný článek, jako spíše na diplomovou práci. Pro tento text je podstatné, že co se zprvu mohlo jevit jako "přednáška na téma proměny hollywoodského vyprávění ve 40. letech" a "přednáška na téma digitálních projekcí ve 21. století", bylo vzájemně provázaným příspěvkem o přetrvávání formálních postupů a institucionálních praktik z dob klasického Hollywoodu.

Digitální filmová projekce: čtyři příběhy technologie a vkusu. Výstižný název přednášky s podtitulem "čtyři příběhy" dával jasně najevo, že historie bude narativizována, což je podle kognitivistů běžný mentální proces zpracování událostí jejich usouvztažněním a možným převyprávěním jako příběhu. Pro jednotlivá vyprávění zvolil Bordwell tyto názvy: (1) Big Boys Play Together; (2) The Killer App; (3) I Want it Now; (4) Vaudeville Never Died. Pojďme si je postupně zrekapitulovat, přičemž budeme klást důraz spíše na fakta než na příběh.

(1) Big Boys Play Together
David BordwellKdo se myslí těmi "velkými kluky", kteří si navíc "hrají spolu"? Za dob klasického Hollywoodu jakožto historické etapy je tím míněna Velká pětka, tj. největší - a tudíž nejmocnější - hráči na trhu. Pětice studií spolupracovala, aby mohla kontrolovat trh. Z toho důvodů, tvrdí Bordwell, byla založena MPPDA i Akademie, která měla kontrolovat práci - a také se vznikem těchto institucí studia vyhnula zakládání odborů. Originální zjištění, ale poněkud zjednodušující, chtělo by se napsat. Ovšem tento publicistický text není zhodnocením, ale spíše reprodukováním povídání wisconsinského emeritního profesora film studies.

Na konci 20. let 20. století byl v Hollywoodu oligopol, který neměl obdoby: studia spolupracují, aby vytvořila technologické inovace. První test představoval nástup zvuku (1927 - 1930), kdy Akademie koordinovala testy zvukových systémů, pořádala workshopy, lekce a kurzy a přišla se standardizovanými postupy. Velká pětka si tak uvědomila, že hladká kooperace posiluje postavení na trhu.

David BordwellExemplárním příkladem oligopolu se dá uvést vlastnění řetězce kin Velkou pětkou. Roku 1948 sice došlo k vertikální dezintegraci, jelikož soud shledal postavení studií na trhu nezákonným, ale regionální řetězce přitom dál rostly a absorbovaly další. Koncem roku 2012 Theatre Owners, org. založená v 60. letech a vydávající Boxoffice, sdružuje téměř 40 000 kin. Každoročně pořádá výroční konvenci Showest CinemaCon, na kterou se kinaři a reprezentanti studií sjíždějí.

Ukázkou spolupráce umocňující postavení na trhu jsou právě i digitální projekce. Do skupiny SMPTE, která měla na starost prozkoumávání standardů digitálních projekcí, se počátkem nového tisíciletí zprvu zapojilo na 250 lidí. Roku 2002 byla spuštěna korporace Digital Cinema Initiatives za účelem průzkumu, následně došlo k ustanovení Velké šestky, která vše konzultovala se zástupci SMPTE, technologickým odvětvím Akademie a dalšími organizacemi. Během následujících let byly vytvořeny první testovací záběry (2003, 2004) a sepsány požadavky, které kina musí splňovat (2005).

(2) The Killer App
Angelina Jolie ve filmu Beowulf / BeowulfŽádná technologie (nebo alespoň málokterá) nenastoupí sama od sebe. Všechny (nebo alespoň většina) potřebuje tzv. killer app, tedy aplikaci, která ostatní přesvědčí, že má smysl do ní investovat finance a udělat z ní standard. Tyto jsou ale většině diváků přitom neviditelné, protože málokdo - pokud se o danou problematiku nezajímal - skutečně zaznamenal, že se přešlo z vysoce hořlavého nitrátu na bezpečnější acetát (a podobně se to mělo s přesunem na Kodak, synchronizovaným zvukem, širokoúhlými filmy ad.).

George Lucas sice za hlavní přednosti digitálních projekcí považoval jejich kvalitu, modernizaci kin a levnější cenu, ale sám s novou trilogií Hvězdných válek narazil na nedostatečnou vybavenost kin. V době uvedení Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba byla pouze čtyři kina připravena na digitální projekci, při premiéře Star Wars: Epizoda II - Klony útočí jich bylo již 63 a Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů mohla být odpromítána z digitálu až na stovce pláten kinosálů. Jedna franšíza ovšem killer app nepředstavuje. Jak lakonicky komentoval jeden kinař: "Nebudu instalovat projektory jenom kvůli Star Wars."

Plakát filmu Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba / Star Wars: Episode I - The Phantom MenaceCo je onou killer app? Z doprovodného obrázku k odstavci výše jste si mohli odvodit, že 3D. Na NATO Showest roku 2005 vystoupili George Lucas, Robert ZemeckisRobert Rodriguez a James Cameron, kteří se shodli na tom, že třetí rozměr je důvodem, proč kinaři budou chtít přejít na digitální projekce. (A všichni k tomu přispěli, protože Lucas konvertoval Epizodu I, Robert Zemeckis natočil tři 3D motion capture snímky /Polární expres, Beowulf, Vánoční koleda/ a Cameron prorazil s Avatarem). Tohle ale není jedno z těch vyprávění, kde by se za vším hledal jeden muž (ať už Lucas jako popularizátor, či Cameron, kterému se provedlo v očích širší veřejnosti i kinařl legitimizovat trojrozměrnou projekci.) Větší vliv než Avatar totiž měla animovaná produkce, jelikož studio DreamWorks (resp. animační divize) a Disney přislíbilo, že jejich počítačem animované celovečeráky nebudou trojrozměrné jenom z hlediska použité počítačové grafiky. 

Rok 2009 se tak dá považovat za průlomový, protože bylo uvedeno 16 filmů, které byly promítány digitálně. Z toho většina byla animovaná (Monstra versus Vetřelci, Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů ...) a zisky šly hlavně z jejich 3D varianty. K přechodu na digitální projekce ale došlo i díky tomu, že existovali "vyjednavači" - třetí strany, které se staraly o finance a instalaci zařízení, udržování vybavení a další služby. Nešlo by to ani bez Cinedigm: navrženého softwaru, který umožňoval distribuovat filmy. "Digitalizace" tak šetří na výrobě a rozesílání filmů, je ochranou před pirátstvím a umožňuje větší "manévrovací prostor" při programování v kinech, jelikož mají dostupný alternativní obsah (přenosy divadel, koncertů, oper).  

(3) I Want it Know
Logo Blu-rayNemely by se přitom opomíjet ekonomické důvody, které k přechodu na digitální projekce vedly. Došlo k úpadku prodeje i půjčování DVD a BD, jelikož v předminulém roce téměř polovinu - celkem 47% - tvořilo stahování. Existují sice VOD služby (Video On Demand), ovšem z nich jdou studiím mnohem menší zisky než z půjčování a prodeje nosičů. Devět let stará studie navic zjistila, že řada lidí by se raději dívala na film doma, nikoliv v kině. Vliv lze připsat Youtube, iPodu, Xboxu, rychlejšímu stahování ad. 

Lze přitom podle Bordwella vysledovat, že tomu v minulosti nebylo jinak. V době, kdy se narodil (konec 40. let), byla nabídka rozmanitější (vedle nových i klasické filmy), ale fungovala strategie tzv. runs, zones a clearences (tj. rozčlenění distribuce, kdy pro některá kina byly určeny snímky v době své premiéry a jiná si musela počkat). V 50. a 60. letech byla velkým konkurentem televize, což studia a kinaři řešili tzv. saturation booking (očekávaný titul má premiéru na stovkách pláten kin po celé Zemi) a multiplex venues (nástup kin s více sály).

Kevin Spacey ve filmu Margin Call / Margin CallDobře třicet let byli diváci trénováni na (aby těch anglických, do češtiny obtížně přeložitelných pojmů, nebylo málo) immediate gratification (= okamžité uspokojení potřeb/tužeb, v tomto případě zhlédnutí v době premiéry/vydání na nosičích pro domácí kino). Přítomnost pirátských verzí krátce po premiéře je tak přirozenou reakcí na způsob myšlení, které dlouhé roky "kultivuje" mediální průmysl. Nabídnutí on-demand služeb je tak přirozenou reakcí na tuto vytvořenou potřebu - UltraViolet (umožňující zhlédnutí filmu na různých typech nosičů) mělo před deseti lety 16 milionů uživatelů.

Zároveň tento přístup představuje nové možnosti pro tvůrce a diváky, protože filmy vznikají s tím, že mohou být opakovaně sledovány. O reverzně odvyprávěném neonoiru Memento Christophera Nolana jeden kritik dokonce napsal, že se mu film líbil, ale že si ho užije ještě víc, až se na něj bude dívat znovu na DVD. VOD a jemu podobné služby ale nejsou jenom požehnáním, i když by se to z některých hitů mohlo zdát: Margin Call na Video On Demand utržilo o milion víc než v kinech, debut Keanu Reevese Muž taiči byl v kinech zklamáním, ale na netu ho zhlédlo přes jeden a půl milionů diváků (téměř desetinásobek těch co v kině).

Wallpaper filmu Muž taiči / Man of Tai ChiRozestup mezi uvedením v multiplexech a na nosičích pro domácí kina se navíc rok od roku zkracuje, r. 2000 šlo o 170 dnů, loni to bylo o padesát méně. Dalo by se tak říct/napsat, že digitalizace reaguje na on-demand kulturu, protože nabízí snadnější dostupnost kultovních a klasických titulů.  

(4) Vaudeville Never Died

Film je prezentován jako mediální událost, k čemuž dochází vždy v období krize. Ve 30. letech se rozdávalo jídlo, ve 40. a 50. měly pokles návštěvnosti zvrátit velkorozpočtové trháky, o dvě dekády později zase obdoba sing-a-long u kultovních děl. Danou funkci plní ve 21. století interaktivita, kterou je možné vnímat jako reinvenci vaudevillu. Je možné si pustit film s vtipným komentářem, textovat během sledování v reakci na pobídku v audiovizuálním díle atd. Podobně jako tomu bylo za dob vaudevillu.

Fotografie z filmu Star Trek: Do temnoty / Chtělo by se namítnout mediálně známé "korelace neznamená kauzalitu" a dodat, že navzdory opoře v historii to neznamená, že některé formální postupy a praktiky se pouze zesílily. Mohli bychom - spolu s Henry Jenkinsem - argumentovat, že s nástupem nových technologií došlo nikoliv pouze k proměně, ale změně, když jeden příběh není odvyprávěn v jednom médiu, ale napříč několika (prequelové komiksy a hry, sequelové animované epizody, profily postav na sociálních sítích a jejich blogy ad.). A že se s tím mění nejenom formální systém, ale i divácká aktivita, ovšem to by bylo na jinou diskuzi a sahalo by to za pouhý rámec kontextualizovaného reprodukování dvojice přednášek filmového teoretika a historika Davida Bordwella. 

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Yesterday 7/10
Recenze: Světu bez Beatles se komedie Yesterday věnuje jen okrajově V hudebně-romantické komedii Dannyho Boylea se písničkář Jack ocitne ve světě, v němž nikdy neexistovali Beatles. V hlavních rolích Himesh Patel a Lily James, ve vedlejších Kate McKinnon a Ed Sheeran. čtěte zde
Vydáno: 26.06.2019 09:00 v sekci Recenze | Premiéry
0
Kinopremiéry: 26. týden
Kinopremiéry: Annabelle zpívá Yesterday Školní rok v kinech ukončí trojice premiér, z nichž tou jasně nejatraktivnější je hudební komedie Yesterday, kvůli níž Danny Boyle odstoupil od natáčení nové bondovky. Zaryté fandy hororu pak nepochybně potěší i třetí... čtěte zde
Vydáno: 26.06.2019 07:30 v sekci Radar | Kinopremiéry
0
Top 20 ČR: 25. týden
Top 20 ČR: Mazlíčci táhli do kin Animovaný snímek Tajný život mazlíčků 2 nalákal přes víkend do kin skoro padesát pět tisíc diváků. Do top 20 se také vrátil nejúspěšnější film posledních let - Bohemian Rhapsody. čtěte zde
Vydáno: 25.06.2019 07:30 v sekci Komentáře | Top 20 ČR
0
Box office: 25. víkend
Box Office: byl to opět Toy Story 4: Příběh hraček Podle očekávání dominoval zámořským tržbám pixarovský sequel Toy Story 4: Příběh hraček, který neměl konkurenci a na hlavu porazil horor Dětská hra. čtěte zde
Vydáno: 24.06.2019 07:30 v sekci Komentáře | Box office
0
Escape Plan: The Extractors 6/10
Za horizontem: Escape Plan: The Extractors završují vězeňskou trilogii Sylvester Stallone se vrací potřetí a naposledy jako odborník na útěky z vězení v akčním filmu Escape Plan: The Extractors. V kinech ale snímek jdoucí rovnou na video neuvidíme. čtěte zde
Vydáno: 23.06.2019 18:30 v sekci Recenze | Za horizontem
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Top 10: deset nejlepších rolí Meryl Streep (22.06.2019 12:00 v Články | Publicistika)
- Bill & Ted Face the Music získal herecké posily (06.06.2019 09:12 v Novinky | Zprávy)
- Terminátor: Temný osud: první trailer (23.05.2019 15:40 v Novinky | Trailery)
- Box Office: John Wick stanul na špici (20.05.2019 07:30 v Komentáře | Box office)
- Recenze: Elegantní akční lahůdka John Wick 3 konzistentně udržuje kvalitu série (16.05.2019 13:00 v Recenze | Premiéry)
- Kinopremiéry: Daddy Cool John Wick leze po stěně a ocitá se v oblacích (15.05.2019 07:30 v Radar | Kinopremiéry)
- Trojka Billa a Teda dorazí v létě 2020 (14.05.2019 16:00 v Novinky | Zprávy)
- Box office: Avengeři uhájili první místo (13.05.2019 07:30 v Komentáře | Box office)
- Téma: Série Rambo od nejhoršího k nejlepšímu (11.05.2019 15:30 v Články | Publicistika)
- TV tipy: John Wick fotografuje Svatou zemi a radí jak přežít single (10.05.2019 07:30 v Radar | TV tipy)
- James Cameron pogratuloval Avengerům (09.05.2019 16:41 v Novinky | Zprávy)
- Box Office: Avengers si zopakovali první místo (06.05.2019 07:30 v Komentáře | Box office)
- Zemřel představitel Chewbaccy Peter Mayhew (03.05.2019 07:24 v Novinky | Zprávy)
- Top 10: Al Pacino a jeho nejlepší filmy (27.04.2019 12:00 v Články | Publicistika)
- Michelle Yeoh se přidává k Avatarům (16.04.2019 08:00 v Novinky | Zprávy)
- Sedmilhářky: 2. série v první ukázce (15.04.2019 09:48 v Novinky | Trailery)
- TV tipy: Slaměný vdovec King Skate slaví Den patriotů (12.04.2019 07:30 v Radar | TV tipy)
- Téma: Francis Ford Coppola: 10. nejlepších filmů (07.04.2019 10:00 v Články | Publicistika)

PREMIÉRA TÝDNE   23/2019

Muži v Černém: Globální hrozba
4/10

Muži v černém se po sedmi letech opět vrací, i když bez Willa Smithe a Tommyho Lee Jonese, které vystřídali Tessa Thompson a Chris Hemsworth (takže je to spíš Muž a žena v černém). A není to návrat, který by stál příliš za to.

AKTUÁLNĚ V KINECH

Kompletní seznam kinopremiér naleznete zde.

TV TIPY

VYCHÁZÍ NA BLU-RAY

Kompletní seznam vycházejících BD naleznete zde.

VYCHÁZÍ NA DVD

Kompletní seznam vycházejících DVD naleznete zde.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ FILMY (poslední týden)

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ OSOBY (poslední týden)

filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
filmserver.cz - o filmech víme vše
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver