Skupinka pařížských kamarádů ve středním věku má dilema. Pár dní před začátkem jejich každoroční dovolené na pláži v Bordeaux se jeden z jejich party, bohém Ludo (Jean Dujardin), zapletl se svým skútrem pod kola náklaďáku a teď leží v kritickém stavu v nemocnici. Je rozumné jej opustit, vytěsnit z paměti a vyrazit si úžívat letních radovánek, jakoby se nic nedělo? Asi ano, proč si kvůli tomu kazit prázdniny, že? A tak se nesourodá banda Frantíků, která se navzájem zná tak dlouho, že už prakticky každý spal s každým, všichni si v minulosti navzájem nějak ublížili a ve skříních je poschováváno víc kostlivců, než se tam vůbec vejde, vydává na rádoby bezstarostnou, vínem a sluncem naplněnou relaxaci. Přítele na kapačkách však nelze jen tak vymazat z mysli a společně s polámaným Ludem na hladinu vyplouvají i další nedořešené záležitosti, o jejichž existenci se původně mělo a chtělo mlčet. Francouzský snímek s originálním názvem Les Petits mouchoirs a anglickým označením Little White Lies si premiéru odbyl v roce 2010 na filmovém festivalu v Torontu a ve Francii jej společnost EuropaCorp uvedla v 550 kinech 20. října téhož roku. Hvězdně obsazené komediální drama během dvouměsíčního promítání vydělalo trojnásobek svého sedmnáctimilionového (počítáno v eurech) rozpočtu, ale velkým domácím hitem se nestalo. Proto se jeho pouť (na rozdíl od současného megahitu Nedotknutelní) zastavila ještě před hranicemi, kde nezaslouženě zůstalo utajeno očím nefrancouzského publika. V dubnu 2012 jej naštěstí na náš DVD trh dotlačil Magic Box. Za scénářem a režií stojí devětatřicetiletý herec a režisér Guillaume Canet, kterému se povedl husarský kousek. Kromě toho, že všechny hlavní postavy dokázal už na papíře prokreslit tak, aby každá byla dostatečně zajímavá, měla silnou minulost a vazbu k ostatním, zvládl ukočírovat i hvězdami nacpané obsazení způsobem, že nikdo si nekrade film pro sebe, ani naopak nepůsobí nevyužitě. Samozřejmě, tím, že v současnosti superhvězdného čerstvého držitele Oscara Jeana Dujardina hned na začátku rozmačká a uklidí na nemocniční lůžko režisér někoho příliš nepotěší, ale alespoň divák na Luda, stejně jako ostatní postavy, nezapomene, a jeho osud se vynoří jako nepříjemný bolavý vřed pokaždé, když náhodou začne bezstarostná zábava. François Cluzet, Marion Cotillard, Benoît Magimel, Gilles Lellouche, Laurent Lafitte, Valérie Bonneton, Pascale Arbillot a další pak v typově výborných rolích rozehrávají nevídaně propletenou a vyhrocenou vztahovou partii, která svým zasazením do luxusního prosluněného plážového domku klame tělem podobně jako její hrdinové, kteří spolu vlastně tráví čas jen proto, že to tak dělali vždycky. Dnes, po létech, jsou již vzájemně natolik odlišní, že by se spolu přátelit nikdy nezačali, vlastně by se někteří z nich vyloženě nenáviděli. Plážová idylka je tak pouze časovanou bombou naplněnou přetvářkou a skrytými křivdami a přes úderné a často veselé a vtipné dialogy se postupně a nevyhnutelně řítí k tragickému konci. Milosrdné lži jsou snímkem založeným na uvěřitelných postavách a jejich dialozích. Komu se babrání ve vztazích a osobních trablech jako jsou nešťastná láska, homosexualita, těhotenství nebo záškodnické kuny sídlící ve stěnách domu, jeví jako malicherné a zbytečné plýtvání časem, nechť se poohlédne jinde. Kdo si naopak chce na dvě a půl hodiny přivonět k reálným, téměř hmatatelným problémům obyčejných lidí (ačkoliv jsou to vesměs prachatí hezouni a krasavice povalující se na luxusní jachtě na francouzské riviéře), aniž by byly jeho vlastní, ten budiž vítán. Rozhodně lepší než telenovela.

Originální trailer filmu Milosrdné lži