Někomu se může zdát, že Woody Allen v posledních letech jen recykluje svou tvorbu a jeho filmy jsou založené stále na tom stejném. A měl by pravdu. Jenže v případě jeho nejnovějšího počinu "bezvýznamnost" nabývá úplně nového rozměru.
Romantické filmy běží hollywoodskou továrnou jako na výrobním pásu. Kate Hudson, Katherine Heigl, Jennifer Aniston každoročně zajišťují přísun neoriginálních, (pod)průměrných komedií, na které diváci chodí automaticky do kina a vždycky budou. Stačí jalová zápletka, klišé, několik roztomilých vtípků a další spotřební produkt je na světě. S jistotou můžeme říct, že až na nápaditější výjimky v žánru jako například
500 dní se Summer Marca Webba nebo
Půlnoční polibek Alexa Holdridge to jde s romantikou v kinech z kopce.
Jenže pokud zmiňujeme pojem "každoroční přísun", nesmíme zapomenout ani na Woodyho Allena. Životní mudrc, neurotik a neúnavný dříč má na svém kontě již neuvěřitelných čtyřicet pět snímků, což je za jeho pětačtyřicetileté působení na poli filmové režie obdivuhodný počin. Pravda, ve svých "nejlepších" letech, kdy přišel s kultovními klasikami jako
Annie Hallová,
Manhattan,
Hana a její sestry a další, se jeho každý film něčím zapsal do historie, něčím si ho diváci zamilovali. V posledních letech se však jeho jméno často spojuje s pojmem "kontraproduktivita".
Když jde jeho nový film do kin, mnoho diváků si řekne:
"Další allenovka, těch jsem už viděl a pořád jsou stejný." Až by se mohlo zdát, že si jeho hořkosladké příběhy ze života užijí jen jeho zarytí fanoušci. Tak to možná omílají mnohá média, ale faktem je, že Allenova filmografie je v posledních letech spíše rozkolísaná než sterilní. Jako příklad mohu uvést výborné žánrové snímky - thrillerové
Match Point a
Kasandřin sen nebo letní opojnou komedii
Vicky Cristina Barcelona, jež právoplatně bodovala i na Oscarech. O jeho novém snímku
Poznáš muže svých snů však můžeme s jistotou prohlásit, že je z hlediska jeho filmografie bezvýznamný, ale to nic nevypovídá o jeho kvalitě.
Allen se totiž nesnaží natočit nějaké přelomové dílo, které by se citovalo i v zemích třetího světa. Spíš další na Shakespearovi postavenou konverzačku, v níž se vzájemně proplétá několik životních osudů, které ne vždy končí dobře. Přesněji řečeno nikdy. Tragikomický nadhled z toho jen prýští a je pouze na vás, zda se hrdinům příběhu budete skrytě posmívat, nebo s nimi soucítit. Setkáme se tak se stárnoucím manželským párem Alfiem a Helenou a o generaci mladším Royem a Sally, kteří řeší manželské krize.
Zatímco bohatý Alfie opustí svou ženu kvůli tomu, že zatouží po energickém životě (ten najde u náruživé call-girl Charmaine, která by mohla být jeho dcerou a která s ním je jen kvůli penězům), Helena začne čím dál více svůj osud svěřovat do rukou kartářky, jejímž "věštbám" podřizuje celý život. Její dcera Sally žije zase v nespokojeném manželství s neúspěšným spisovatelem Royem, jenž právě prožívá tvůrčí krizi. Od svých trablů v domácnosti každý utíkají jiným směrem - Sally se začne upínat na svého zámožného šéfa, majitele galerie Grega, a Roy mezitím stále více propadá tajemné dívce v červeném Die, kterou pozoruje přes okno svého pokoje.
Důležitých či nedůležitých příběhů je zde více než dost a Allen si s nimi, jak je u něj zvykem, ironicky pohrává. Všechny se do sebe zapletou, rozpletou a popřípadě přidají několik tragikomických podzápletek, které z hrdinů udělají ještě větší chudáky / losery (záleží, jak se na to díváte), než po celou dobu byli. To už jsme několikrát viděli, ne? Sice ano, ale pokud nejste na Allenův styl vyloženě alergičtí, máte rádi londýnské prostředí, ironický podtón nebo typický nezaujatý voiceover komentář, který vtipně glosuje celé dění, nebudete po filmu odcházet s pocitem promarněného času.
Dokud má režisér k dispozici výborné herce, není možné, aby se jeho snímky netěšily neutuchajícímu mediálnímu zájmu. V případě své novinky Allen opět sehnal výbornou skvadru představitelů, kteří hrají své role tak přirozeně, jak to jen jde. Anthony Hopkins, Gemma Jones, Naomi Watts, Josh Brolin, Antonio Banderas nebo Freida Pinto sice nehrají "na Oscara", jejich přítomnost je však jedním z hlavních taháků snímku.
Pokud tak máte rádi konverzační filmy, ve kterých si nezávazně hodinu a půl povídají vaši oblíbenci, nemůžete dát nové allenovce za zlé, že se jedná jen v podstatě o další ironickou sondu do života nás, nešťastných bytostí. I když se nyní jeho příběh může zdát jako vyloženě tragický, spíše se mu pousmějete a řeknete si, že jste rádi, že se nenacházíte v kůži hlavních hrdinů.
Rozhodně ale nečekejte nějaké hlubokomyslné umění, které by s vámi silně zacloumalo.
Poznáš muže svých snů je spíše pozdní a příjemně tragické ohlédnutí tvůrce, který ví, že už se nemusí překonávat. A pořád mu to jde sakra dobře.
Film je distribuován bez bonusů.
TECHNICKÉ SPECIFIKACE:
Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky, Dolby Digital 2.0 anglicky
Titulky: české
Obraz: 16:9