Československý snímek je ojedinělým zjevem v naší kinematografii, protože jde o první a jediné hardcore sci-fi v našich filmových dějinách. Scénář k filmu napsal Pavel Juráček a podle něj ho natočil Jindřich Polák, který později proslul hlavně jako režisér dětských filmů s Panem Tau. Počin je v jeho filmografii výjimečný tím, že jde o film pro dospělého diváka. Pojednává o výpravě vědecké posádky k planetě v soustavě Alfa Centauri, v níž hledá život. Cestu jim zkříží jiná vesmírná loď, která svou radiací ovlivní několik členů posádky. Film byl inspirován knihou K mrakům Magellanovým polského autora sci-fi Stanisława Lema. Ve filmu hrála celá řada tehdejších hereckých veličin, jako byli Zdeněk Štěpánek, František Smolík nebo Radovan Lukavský. Film byl oceněn na festivalu sci-fi filmů v italském Terstu. 

Originální trailer filmu Ikarie XB 1
3. Alphaville (1965)

Svébytně se žánru sci-fi dotkli v 60. letech také hlavní představitelé francouzské nové vlny Jean-Luc Godard a François Truffaut. První z nich se nechal inspirovat postavou tajného agenta FBI Lemmyho Cautiona z francouzských béčkových gangsterek 50. let, jehož ztvárnil původem americký herec a zpěvák Eddie Constantine. Godard ho obsadil do svého podobenství o technokratické společnosti žijící ve světě, kde je zakázána láska. Film se natáčel v realistických kulisách tehdejší Paříže, která představuje město budoucnosti Alphaville řízené počítačem Alpha 60. Caution přijede do Alphaville, aby se pokusil narušit orwellovsky fungující systém a kromě toho se zamiluje do Natashy von Braun (Anna Karina), která lásku nikdy nepoznala.

Originální trailer filmu Alphaville
4. 451 stupňů Fahrenheita (1966)

Dystopický žánr přilákal i druhého představitele francouzské nové vlny, neméně slavného Truffauta. Ten si vybral knihu Raye Bradburyho o požárnících, kteří pálí knihy, čímž mají zabránit lidem, aby četli a mysleli. Jde o první film, který Truffaut natočil barevně a jeho jediný anglicky mluvený film, což z něj činí snímek obecně přístupnější než jeho francouzsky mluvené filmy. Hlavní roli Montaga, který začne pochybovat o smyslu své práce, ztvárnil rakouský herec Oskar Werner. Jeho ženu žijící v souladu s fungující dystopickou společností i jeho milenku, která v něm přiživuje jeho pochybnosti, představovala britská herečka Julie Christie, která rok předtím získala Oscara za drama Drahoušek. Na filmu se podíleli kameraman a budoucí režisér Nicolas Roeg a hitchcockovský hudební skladatel Bernard Herrmann. Ačkoliv nebyl ve své době film úspěšný, dnes je považován za klasiku žánru. 

Originální trailer filmu 451 stupňů Fahrenheita
5. 2001: Vesmírná Odysea (1968)

Možná nejslavnějším sci-fi filmem všech dob je ten, na němž spolupracovali spisovatel Arthur C. Clarke a režisér Stanley Kubrick. Inspirací jim byla Clarkeova povídka Hlídka z roku 1951. Vedle filmu ji Clarke ve stejném roce rozšířil do podoby románu. Film začíná půlhodinovým pravěkým prologem, v němž opice objeví tajemný černý monolit, pak následuje hlavní část filmu odehrávající se ve vesmíru na palubě vesmírné lodi, v níž hlavní část tvoří souboj mezi palubním počítačem HAL 9000 a jedním z členů posádky jménem Dave (Keir Dullea), který se ho snaží odpojit poté, co začal ohrožovat ostatní členy a závěr tvoří epilog odehrávající se za hranicí známého vesmíru, v níž se zestárlý Dave objeví v jakési místnosti a konečným obrazem je pak lidské embryo plovoucí v bublině. Kubrick natočil nesmrtelné přelomové dílo, na němž sám vyrobil i technicky velmi přesvědčivé působící vizuální efekty, za něž byl také odměněn Oscarem. Kromě toho proslavila film i scéna na hudbu Straussova valčíku Na krásném modrém Dunaji. 

Originální trailer filmu  2001: Vesmírná Odysea
6. Planeta opic (1968)

Ze stejného roku jako 2001: Vesmírná odysea je i snímek natočený podle stejnojmenné knihy Pierra Boulleho z roku 1963. Trojice astronautů odletivší ze Země v roce 1972 stráví ve vesmíru rok a půl, ale na Zemi mezitím utečou dva tisíce let, takže když přistanou, myslí si, že jsou na cizí planetě. Zemi mezitím ovládli myslící opice, zatímco lidé jsou degradováni na úroveň opic. Celý vtip filmu je v tom, že se společenské role těchto tvorů obrátily a Taylorovi (Charlton Heston), kterému se s pomocí dvou opičích vědců - Cornelia a Ziry - podaří útéct a hledat nový život. Poslední slavný záběr na šokovaného Taylora u trosek Sochy svobody ukazuje, že ve skutečnosti byl celou dobu na Zemi. Planeta opic je přelomová především díky přesvědčivým maskám, které vytvořil John Chambers (získal za ně čestného Oscara) a také díky oné překvapivé pointě. Úspěch filmu si vynutil čtveřici pokračování, která ale neměla takový vliv a úspěch jako původní film.

Originální trailer filmu Planeta opic
7. Zajatí vesmírem (1969)

Na sklonku šesté dekády přistál první člověk na Měsíci. O nějakou dobu později měl premiéru snímek natočený Johnem Sturgesem. Trojice astronautů v něm stráví několik měsíců na oběžné dráze. V momentě, kdy se chtějí vrátit, jim vypoví službu zážehové motory a jejich osud tak zůstane v rukou řídího centra na Zemi, jemuž velí Charles Keith (Gregory Peck). Ten se na přímluvu prezidenta pokusí trojici dostat domů, kde na ně čekají také jejich manželky. Začíná boj s časem, protože astronautům dochází kyslík. Trojici astronautů hráli Richard Crenna, Gene Hackman a James Franciscus. Neobyčejně přesvědčivý film získal Oscara za vizuální efekty. Předběhl svou dobu tím, že v letech studené války naznačil budoucí vesmírnou spolupráci Sovětského svazu a USA.

Originální trailer filmu Zajati vesmírem
Příště: 70. léta