V pokračování našeho seriálu o žánrech se zaměříme na sci-fi. V prvním díle budou obsaženy přelomové snímky tohoto žánru z období šedesátých let 20. století.
Poznámka: filmy jsou řazeny chronologicky. Obsaženy spoilery.
1.
Rampa (1962)
© Argos Films
Půlhodinový snímek, který natočil francouzský režisér
Chris Marker, se proslavil o více jak třicet let později, kdy se stal předlohou sci-fi
12 opic. Také v něm se vybraný vězeň podrobuje cestám v čase, aby zjistil, proč došlo k vyhlazení lidstva po třetí světové válce. Marker si tu vystačí pouze s hlasem vypravěče, který popisuje příběh dokumentovaný fotkami. Nejde tedy o klasický hraný film, ale o umělecký experiment tolik příznačný pro francouzskou kinematografii v období 60. let. Experiment je to ale velmi vydařený a stále dost působivý.
Ukázka z filmu Rampa2.
Ikarie XB 1 (1963)
© NFA
Československý snímek je ojedinělým zjevem v naší kinematografii, protože jde o první a jediné hardcore sci-fi v našich filmových dějinách. Scénář k filmu napsal
Pavel Juráček a podle něj ho natočil
Jindřich Polák, který později proslul hlavně jako režisér dětských filmů s Panem Tau. Počin je v jeho filmografii výjimečný tím, že jde o film pro dospělého diváka. Pojednává o výpravě vědecké posádky k planetě v soustavě Alfa Centauri, v níž hledá život. Cestu jim zkříží jiná vesmírná loď, která svou radiací ovlivní několik členů posádky. Film byl inspirován knihou
K mrakům Magellanovým polského autora sci-fi
Stanisława Lema. Ve filmu hrála celá řada tehdejších hereckých veličin, jako byli
Zdeněk Štěpánek,
František Smolík nebo
Radovan Lukavský. Film byl oceněn na festivalu sci-fi filmů v italském Terstu.
Originální trailer filmu Ikarie XB 13.
Alphaville (1965)
© Athos Films
Svébytně se žánru sci-fi dotkli v 60. letech také hlavní představitelé francouzské nové vlny
Jean-Luc Godard a
François Truffaut. První z nich se nechal inspirovat postavou tajného agenta FBI Lemmyho Cautiona z francouzských béčkových gangsterek 50. let, jehož ztvárnil původem americký herec a zpěvák
Eddie Constantine. Godard ho obsadil do svého podobenství o technokratické společnosti žijící ve světě, kde je zakázána láska. Film se natáčel v realistických kulisách tehdejší Paříže, která představuje město budoucnosti Alphaville řízené počítačem Alpha 60. Caution přijede do Alphaville, aby se pokusil narušit orwellovsky fungující systém a kromě toho se zamiluje do Natashy von Braun (
Anna Karina), která lásku nikdy nepoznala.
Originální trailer filmu Alphaville4.
451 stupňů Fahrenheita (1966)
© Universal Pictures
Dystopický žánr přilákal i druhého představitele francouzské nové vlny, neméně slavného Truffauta. Ten si vybral knihu
Raye Bradburyho o požárnících, kteří pálí knihy, čímž mají zabránit lidem, aby četli a mysleli. Jde o první film, který Truffaut natočil barevně a jeho jediný anglicky mluvený film, což z něj činí snímek obecně přístupnější než jeho francouzsky mluvené filmy. Hlavní roli Montaga, který začne pochybovat o smyslu své práce, ztvárnil rakouský herec
Oskar Werner. Jeho ženu žijící v souladu s fungující dystopickou společností i jeho milenku, která v něm přiživuje jeho pochybnosti, představovala britská herečka
Julie Christie, která rok předtím získala Oscara za drama
Drahoušek. Na filmu se podíleli kameraman a budoucí režisér
Nicolas Roeg a hitchcockovský hudební skladatel
Bernard Herrmann. Ačkoliv nebyl ve své době film úspěšný, dnes je považován za klasiku žánru.
Originální trailer filmu 451 stupňů Fahrenheita5.
2001: Vesmírná Odysea (1968)
© MGM
Možná nejslavnějším sci-fi filmem všech dob je ten, na němž spolupracovali spisovatel
Arthur C. Clarke a režisér
Stanley Kubrick. Inspirací jim byla Clarkeova povídka Hlídka z roku 1951. Vedle filmu ji Clarke ve stejném roce rozšířil do podoby románu. Film začíná půlhodinovým pravěkým prologem, v němž opice objeví tajemný černý monolit, pak následuje hlavní část filmu odehrávající se ve vesmíru na palubě vesmírné lodi, v níž hlavní část tvoří souboj mezi palubním počítačem HAL 9000 a jedním z členů posádky jménem Dave (
Keir Dullea), který se ho snaží odpojit poté, co začal ohrožovat ostatní členy a závěr tvoří epilog odehrávající se za hranicí známého vesmíru, v níž se zestárlý Dave objeví v jakési místnosti a konečným obrazem je pak lidské embryo plovoucí v bublině. Kubrick natočil nesmrtelné přelomové dílo, na němž sám vyrobil i technicky velmi přesvědčivé působící vizuální efekty, za něž byl také odměněn Oscarem. Kromě toho proslavila film i scéna na hudbu Straussova valčíku
Na krásném modrém Dunaji.
Originální trailer filmu 2001: Vesmírná Odysea6.
Planeta opic (1968)
© 20th Century Fox
Ze stejného roku jako
2001: Vesmírná odysea je i snímek natočený podle stejnojmenné knihy Pierra Boulleho z roku 1963. Trojice astronautů odletivší ze Země v roce 1972 stráví ve vesmíru rok a půl, ale na Zemi mezitím utečou dva tisíce let, takže když přistanou, myslí si, že jsou na cizí planetě. Zemi mezitím ovládli myslící opice, zatímco lidé jsou degradováni na úroveň opic. Celý vtip filmu je v tom, že se společenské role těchto tvorů obrátily a Taylorovi (
Charlton Heston), kterému se s pomocí dvou opičích vědců - Cornelia a Ziry - podaří útéct a hledat nový život. Poslední slavný záběr na šokovaného Taylora u trosek Sochy svobody ukazuje, že ve skutečnosti byl celou dobu na Zemi.
Planeta opic je přelomová především díky přesvědčivým maskám, které vytvořil
John Chambers (získal za ně čestného Oscara) a také díky oné překvapivé pointě. Úspěch filmu si vynutil čtveřici pokračování, která ale neměla takový vliv a úspěch jako původní film.
Originální trailer filmu Planeta opic7.
Zajatí vesmírem (1969)
© Columbia Pictures
Na sklonku šesté dekády přistál první člověk na Měsíci. O nějakou dobu později měl premiéru snímek natočený
Johnem Sturgesem. Trojice astronautů v něm stráví několik měsíců na oběžné dráze. V momentě, kdy se chtějí vrátit, jim vypoví službu zážehové motory a jejich osud tak zůstane v rukou řídího centra na Zemi, jemuž velí Charles Keith (
Gregory Peck). Ten se na přímluvu prezidenta pokusí trojici dostat domů, kde na ně čekají také jejich manželky. Začíná boj s časem, protože astronautům dochází kyslík. Trojici astronautů hráli
Richard Crenna,
Gene Hackman a
James Franciscus. Neobyčejně přesvědčivý film získal Oscara za vizuální efekty. Předběhl svou dobu tím, že v letech studené války naznačil budoucí vesmírnou spolupráci Sovětského svazu a USA.
Originální trailer filmu Zajati vesmíremPříště: 70. léta