Nostalgici, nesmutněte, film (celuloid) není mrtev. Quentin Tarantino, Christopher Nolan a J.J. Abrams byli nejvýraznějšími filmaři, kteří přesvědčili studia, aby se domluvila se společností Kodak na na pořízení určitého množství filmu každým rokem. Zároveň se tím zabrání zavření výrobny Kodaku v Rochesteru, a tudíž i ztrátě zaměstnání pro spoustu lidí. Dohoda je přitom zajímavá v tom, že se studia zavázala kupovat film, aniž by ho měla třeba v plánu použít. Producent Bob Weinstein se k tomu vyjádřil, že "je to finanční závazek, o tom není pochyb. Myslím ale, že bychom se nemohli našim filmařům podívat do očí, pokud bychom to neudělali." A není pochyb, že zmíněná trojka film určitě ráda použije, i když je nákladnější (výdaje spojené nejenom s produkcí, ale i distribucí) a více náchylný k poškození.
Abrams se k tomu vyjádřil následovně: "Jsem také velký fanoušek digitálu. Oceňuji, že technologie otvírá dveře filmařům, kteří by jinak neměli přístup k takové úrovni kvality. Přesto si ale myslím, že film stanovuje standardy kvality. Můžete hovořit o rozsahu, svícení, senzitivitě, rozlišení, což je něco, díky čemuž je film nepopíratelně krásný, nepopíratelně organický a přirozený a skutečný. Tvrdím, že film stanovuje standardy a jakmile nebude dostupný, příležitost natočit něco, co poslouží ke srovnání pro ostatní, vymizí. Náhle vám zbude, co je, v mnoha případech dobré, ale ne nutně nejlepší, nejbohatší a nejdetailnější obrazy.Musíte se od toho držet dá, obzvlášť s Hvězdnými válkami, u kterých jsem chtěl, aby vypadaly, jako kdyby byly součástí jiné éry."
