Talentovaný polský režisér Jan Komasa přichází se svým vysněným a ambiciózním počinem o mladých lidech, kteří se zúčastnili varšavského povstání v roce 1944. Jak toto nákladné drama, které se částečně natáčelo i u nás, dopadlo?
Když jsem před dvěma lety dělal
rozhovor s nadějným polským režisérem
Janem Komasou, který se tehdy objevil v Praze při příležitosti propagace a uvedení svého počinu
Místnost sebevrahů, prozradil mimo jiné, že tu zároveň jedná o postprodukci válečného filmu, který se chystá zrovna natáčet. V té době ještě nesl název
Město a vyprávěl o varšavském povstání, které se odehrávalo v srpnu roku 1944. Sympatické je, že od tohoto projektu neustoupil a až na název, jenž oficiálně zní
Město 44, se na jeho podstatě nezměnilo vůbec nic.
Děj je tedy umístěn do Varšavy v srpnu 1944, kdy Polské hnutí odporu představované Zemskou armádou zahájilo ozbrojené povstání, které mělo polskou metropoli osvobodit z područí Německa. Místní ovšem spoléhali na pomoc blížících se sovětských vojáků, kteří se ovšem zastavili těsně před branami města. Z toho posléze rezultoval obrovský masakr a totální zničení celé Varšavy. V centru příběhu pak stojí skupina mladých lidí, kteří nechtěli jen nečinně čekat na vývoj událostí, ale sami vstoupili do odboje a místo bezstarostnosti uměrné svému věku prožívali každodenní strach o život. I v těchto krušných dobách ale byl čas i na zábavu a první lásky, které z logických důvodů mohly být i těmi posledními.
Celý film zaujme hned několika věcmi. Tou první a zřejmě nejhlavnější je ta, že tvůrce na něj dostal opravdu štědrý rozpočet, který je tu vidět. Po stránce vizuální mu skutečně nelze nic vytknout, neboť scény vypadají a působí velkolepě, jsou zabírány nádhernou kamerou (která někdy nápaditě "přepne" do first person módu, čímž přináší příjemné osvěžení) a nechybí tu ani syrové čistě válečné sekvence s mnohdy brutálními výjevy ("pršící" krev, nemilosrdné zabíjení civilistů), které ovšem k podobným snímkům patří. Podíl na tom má i české produkční studio UPP, jež spoustu scén digitálně dokreslovalo a odvedlo vskutku vynikající práci.
Vydařená je i celková atmosféra zmaru a bezmoci obyčejných Poláků, kteří proti mnohem silnějšímu nepříteli nemají zdánlivě šanci, přesto se snaží bojovat a bránit své město. S tím pak úzce souvisí i druhý zajímavý fakt, jímž je to, že hrdinové filmu jsou výrazně mladší, než býváme v jiných žánrovkách zvyklí. Z toho je jasné, že tvůrce se snaží jít naproti mladým a ne tak zkušeným divákům (nebál bych se říct, že i teenagerům), které se pokouší zaujmout i dost kontroverzními postupy, které budou u někoho vyvolávat jen kroucení hlavy a nepochopení.
Komasa totiž několikrát využívá zpomalovaček a bullet timů, které se ovšem do zvolené látky zoufale nehodí a jsou zařazeny naprosto nevhodně. Mnohdy se tak stane, že v průběhu velice dobře natočené scény najednou dojde k milostnému momentu, kdy se uprostřed pomalu letících kulek, které tvoří obrazec srdce, miluje pár. Podobné scény mají navíc úplně jiný hudební doprovod než zbytek filmu (nejčastěji moderní dubstepový a drum´n´ bassový) a bohužel většinou vyvolávají dojem jakési zvláštní parodie. A je to obrovská škoda, neboť řemeslná stránka je až na tyto výjimky naprosto fantastická.
Bez problémů ale není ani ústřední příběh, jenž trpí zejména tím, že nemá až tak nosné postavy, mezi nimiž moc nefunguje potřebná chemie a vzájemné vztahy, protože prakticky až do konce není jasné, kdo koho vlastně miluje a proč tedy podstupuje veškerá rizika. Citelně tu chybí nějaký charismatický a rozhodný hlavní hrdina, který by diváka provázel a umožnil mu se do něj alespoň trošku vcítit. Takhle pak několik silných scén, které se tu objeví, nemá až tak silný dopad, jaký rozhodně mít mohly. Výsledku pak nepomáhají ani velmi slušně hrající herci, kteří vzhledem ke svým neznámým tvářím sice propůjčují jakýsi dojem autenticity, leč jsou naprosto nevýrazní a zaměnitelní.
Ve výsledku tedy
Město 44 svůj potenciál tak úplně nevyužilo. Na jednu stranu jde o sympatický a vizuálně působivý pokus o atraktivní žánrovku, kterému by mnozí evropští (natožpak naši) tvůrci mohli leccos závidět, na tu druhou ale doplácí na svou přílišnou snahu zalíbit se i těm mladším divákům a za každou cenu se odlišovat. V tomto případě tak platí, že sázka na jistotu by bývala byla lepší a že méně je někdy více.
Oficiální český trailer filmu Město 44 / Miasto 44