The Drop nabízí komorní drama několika málo postav, které se odehrává v jejich mikrovesmíru, doslova na pár metrech čtverečních obsahujících jeden bar, bydliště aktérů a jejich nejbližší okolí. O to víc ale mohou rozehrát. Zejména hlavní postava Boba Saginowskiho ve výborném podání Toma Hardyho. Jako první věc vás okouzlí jeho dokonalý brooklynský přízvuk a dokud se neobjeví v záběru, spíš byste jeho hlas přičetli někomu s tmavou pletí.
Bob pracuje u svého bratrance Marva (James Gandolfini z 30 minut po půlnoci) v baru, který Marvovi před osmi lety „zabavil“ čečenský gang. Marv a Bob tu smějí pracovat a v podstatě neřeší žádné velké trable, pokud včas odvádějí peníze, kam mají. Monotónní dny rozčeří až loupež, při které lupiči odnesou pět tisíc dolarů. O loupež i všechny přítomné se zajímá detektiv Torres (John Ortiz). Skoro ve stejné chvíli Bob poznává svoji skorosousedku Nadiu (Noomi Rapace), když v popelnici nachází pobité štěně pitbula, které si nechává, a spolu s ní se rozhodne psa zachránit. Brzy poznáváme další postavy – dvojici mafiánů Chovku (Čovku) v podání Michaela Aronova a jeho kumpána Andreho (Morgan Spector). Pak také asi nejdivnější postavu filmu Erica Deedse (belgický herec Matthias Schoenaerts). Tato sestava se vzájemně proplétá a na povrch vyplouvají nečekané souvislosti, které nutně musejí vyústit v nepříjemné rozuzlení, alespoň pro někoho.
Hardyho Bob je neprůhledný, ne moc chytrý chlap, kterému mezilidské vztahy moc nejdou. Naštěstí pro něj má ale zdravý selský rozum a určitou dávku empatie, která ho zachraňuje a dovoluje mu rozeznat dobré od špatného. Žije si svůj všední život, aniž by potřeboval něčeho dosáhnout, něco měnit. I když pozná Nadiu, která se mu relativně zamlouvá, nepodléhá nějakým citům, prostě bere věci den po dni tak, jak přicházejí. Vynikající na postavě je, že Tom Hardy ji uchopil opravdu pevně a zapracoval na ní tak, že si jeho herectví můžeme vychutnat v úplně nové poloze, než na kterou jsme zvyklí – žádný svalnatý „hero“, ale obyčejný týpek, který má všechno na háku, dokud ho někdo pořádně nevytočí. Ani pak ale nečekejme bůhvíjaké emoce. Bob prostě udělá jen to, co musí, aby jeho život mohl běžet dál v zaběhnutých kolejích. Dalším bodem plus je Noomi Rapace - jejich vzájemná souhra je příslibem, že asi i Child 44 bude uvěřitelný. Společně hrají uvolněně, bez tlaku na pilu, prostě scéna je jejich. Noomi Rapace dokáže být stejně vyděšená jako citlivá a lehce se vzpírající osudu, který její postava prožívá. Do třetice je třeba vyzdvihnout Matthiase Schoenaertse. Eric Deeds je totiž natolik rušivý, psychopatický a nebezpečný, že to pocítíte i vy. Dokáže diváka skutečně rozrušit a vyděsit jen drobnými náznaky, svými řečmi a chováním, aniž by kolem sebe střílel.
Režisér Michael R. Roskam (původním jménem Michaël Reynders) natočil The Drop jako svůj teprve druhý celovečerní film. Jeho předchozí snímek Býčí šíje byl velmi kladně přijat kritiky i diváky. Vypráví o ztrátě nevinnosti a přátelství, o zločinu a trestu, ale také o konfliktu touhy a nezvratnosti lidského osudu. V tomto filmu hraje hlavní roli právě Matthias Schoenaerts, který za svůj výkon získal hlavní cenu na AFI Festu 2012 (za mužský herecký výkon), za režii ji dostal i Michaël R. Roskam. Snímek byl nominován také na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Ale zpět k The Drop – za nejlepší scénář získal cenu na San Sebastian International Film Festival 2014 scenárista a hlavně spisovatel Dennis Lehane (předlohy filmů Gone Baby Gone, Prokletý ostrov). Soundtrack vzešel od Marca Beltramiho (Dárce). Pokud budete hledat ústřední song filmu, pak je to píseň Goodbye (Apparat ft. Soap & Skin). Za kamerou stál Nicolas Karakatsanis, který už také s Roskamem spolupracoval na Býčí šíji. Snímek se prostě povedl a já mu bez obav dávám 70%.
