Za dobu fungování (doufejme, že vašeho oblíbeného) filmserveru jste si už zvykli, že v rubrice nazvané Za horizontem dostáváte od redaktorů tipy na filmy, které se v tuzemské distribuci neobjevily, ať už z důvodu malého komerčního potenciálu nebo prostě jen proto, ža za nimi stojí neznámí tvůrci a jejich téma je tak specifické, že osloví jen minimum diváků. V tomto článku snad poprvé v historii této sekce dojde k výjimce (která potrvzuje pravidlo), protože bude věnován snímku, s nímž se na českém trhu můžete oficiálně setkat formou nosičů pro domácí kino. Řeč je o dramatu Jersey Boys.

To je de facto biografií v zámoří poměrně slavné rockové skupiny Frankie Valli and The Four Seasons, která vrchol své popularity prožila mezi lety 1960 - 1966, kdy tvořila a koncertovala ve své nejslavnější sestavě Frankie Valli, Tommy DeVito, Joe Long a Nick Massi. Pánové si prošli klasickým obdobím, v němž svět zásobovali obrovskými hity jako Sherry, Big Girls Don´t Cry nebo Walk Like a Man, později prožili i velké osobní problémy, rozpadli se a v roce 1990 byli uvedeni do Rock´n´rollové síně slávy. Nikdy ale nezapomněli, že pocházejí z Jersey, kde kdysi panovala jiná pravidla a člověk musel být hodně opatrný, aby neměl problémy se zákonem, nebo místními gangstery. 

Režisérem filmu je žijící legenda Clint Eastwood, který se přiznaně inspiroval divadelním představením, které je skupině věnováno. I proto vznikaly při prvních trailerech dojmy, že držitel dvou Oscarů poprvé v životě natočí muzikál, což mohlo znít pro jeho fanoušky zajímavě. Pravda je ale nakonec jiná, protože Jersey Boys je klasickým biografickým dramatem s prvky gangsterky a krimi a až na výjimku závěrečných titulků v něm po jakýchkoli znacích muzikálu není ani stopa. A ono je to ve výsledku vlastně dobře, protože zvolená forma se k filmu více než hodí.

Nebyl by to ovšem Eastwood, aby vlastně stokrát viděný (byť v malinkých obměnách) příběh odvyprávěl standardním způsobem. V tomto případě si vypomáhá dost rozporuplným zcizujícím efektem v podobě promluv postav do kamery, které nejsou nijak odděleny a probíhají v rámci děje, případně i v rámci dialogu. Zpočátku je toto řešení trošku zvláštní a divák si na něj musí zvyknout, postupem času ale už vesměs funguje, i když je někdy malinko křečovité a dost možná zbytečné. 

Je taktéž znát, že tvůrce je velikým fanouškem skupiny a filmem jí vzdává velkou poctu (to se ostatně asi dalo čekat, když jedním z producentů je samotný Valli). Tím pádem jde o velmi dobrou dobovku, která má skvělou atmosféru, samozřejmě i vydařený hudební doprovod, nechybí v ní vtip a některé výtečně zvládnuté scény. I obsazení, které v drtivé většině tvoří neznámé tváře (jde buď o herce ze seriálů, nebo o úplné debutanty), které už ale se svými rolemi mají zkušenosti z divadelní podoby, se povedlo na výbornou, ačkoli pěvecké výkony (pravda, na ten hlavního zpěváka je třeba si zvykat, protože je extrémně vysoký až tzv. "ukňučený") většinou zastíní ty herecké, to ale až tak nevadí. Jedinou výjimkou budiž výtečný Christopher Walken, jenž ztvárňuje malou, ale důležitou roli a viditelně si ji užívá.

Problém ale nastává pro diváky, kteří The Four Seasons vůbec neznají a obávám se, že těch bude v našich končinách značná převaha. Z filmu totiž vůbec nepochopí, jaký byl přínos kapely pro hudební historii a jak významná vlastně byla. Eastwood bohužel příliš nenaznačuje něco o osobních životech celého kvarteta, takže se pak těžko chápou motivace k některým činům a scény, které by měly vyznít emočně silně, se tak logicky míjí účinkem a nemají ten dopad, jaký byl zamýšlen.

Také stopáž mohla být minimálně o čtvrthodinu kratší a písně rozhodně nemusely znít v plné délce, protože děj nikam neposouvají a občas se tu najde pár hluchých pasáží. To je patrno zejména v úvodu, který je rozvleklý a plný dialogů, navíc poskytuje poměrně (a asi i zbytečně) velké množství informací, takže je třeba být v pozoru. Občas se tak může snadno stát, že se neznalý divák v ději trošku ztratí, což není nikdy úplně příjemné. Znatelně tu také absentuje jakýkoli kontroverzní moment, který by pomalu běžící děj a pro někoho možná ne až tak zajímavý příběh značně oživil.

Ve výsledku je tak asi zcela v pořádku, že Jersey Boys naše kina minuli, protože jde jen o lehce nadprůměrnou biografii skupiny, kterou zřejmě mimo USA zná málokdo a ve filmografii žijící legendy se řadí k těm méně výrazným, avšak pozoruhodným snímkům, jakými byly například Invictus: Neporažený nebo J. Edgar. Pro její fanoušky jde ale o povinnost.

PS: Na DVD najdete bohužel jen jediný, velmi krátký dokument o tvorbě závěrečné taneční scény, který je zajímavý hlavně tím, že v něm uvidíte tancovat samotného Eastwooda.

Oficiální trailer filmu Jersey Boys / Jersey Boys