(článek obsahuje spoilery včetně finálního rozuzlení) Třicet devět žen, šest vztahů, nesčetně zlomených srdcí, jen jedna matka – tak alespoň finálový večer avizovala stanice CBS. Že si nechala ještě pár překvapení v rukávu, o tom se reklamní bannery nezmiňovaly. A možná proto se konec vyprávění o tom, jak Ted poznal matku svých dětí, zapíše k nejkontroverznějším finále mezi sitcomy. Čím se nekonečný příběh romantického architekta a jeho party liší od ostatních komediálních dvacetiminutovek?

Jak jsem poznal vaši matku začalo před devíti lety s poměrně zaměnitelným konceptem o partičce žijící z části v jednom bytě a vysedávající v tom samém podniku. Někomu by se možná chtělo škodolibě namítnout, že seriál se snaží obšlehnout solidní základy starších a známějších formátů, ale HIMYM mělo jedno eso navíc – pouť za tajemnou matkou, tak šikovně schovanou za pětislovným názvem. Z klasického sitcomu o (P)přátelích se najednou vyloupla ojedinělá koncepce, která zvědavé diváky udržela v sedačkách i během kvalitativních výkyvů seriálu.

Dobře, nekonečná legenda o mytické matce nestála jen a pouze na odhalení, jestli najde Ted pod svatebním závojem obličej Megan Fox, nebo jestli byli jeho potomci výsledkem adopce. Několik prvních řad bylo příkladem solidně napsaného sitcomu, který bavil a servíroval jednu kultovní hlášku za druhou ("Když jsem smutnej já, tak prostě přestanu bejt smutnej a místo toho jsem úžasnej!"). Své sehrály i v dobách hvězdného začátku postavy, ať už beznadějný romantik Ted, ideální pár Marshmallow a Lilypad nebo kanadská hvězda Robin Scherbatsky. Nad čtveřici ovšem v oblíbenosti vždy jasně vyčníval Barney Stinson, kterému scénář připsal ty nejlepší hlášky a který dluží svou "awesomeness" z víc jak devadesáti procent svému hereckému představiteli.

I v temných dobách bez matky byl středobodem celého vyprávění hlavně onen gang, který, jakkoli lacině to zní, stál především na přátelství, na parťácích, bros a interních vtípcích, skrz které se diváci stali jakýmsi externím článkem pětičlenné party. Skalní fanoušek nepropadal panice, když byl vyzván nahodit oblek, chápal, co znamená porušit Borcův kodex a při slově high-five mu ruka automaticky vyletěla nad úroveň hlavy. Za existenci seriálu bylo přijato nesčetně výzev a život diváka obohacen o nepřeberné množství jistě efektivních balících triků.

Nutno dodat, že z HIMYM se stal docela solidní byznys. Mimo sledovanost se na vlně zájmu zrodily i boční aktivity, jako knižní verze Barneyho příručky a Borcova codexu a mnoho dalšího. Jen blázen by utnul přísun financí do kasy CBS a možná i proto se hledání matky protáhlo na celých devět let a dvě stě osm epizod. Přestože obsahová kvalita a vtip se postupně začaly na míle vzdalovat úrovni prvních dílů. Pro svou poslední sérii si tvůrci zvolili zase jeden nestandardní formát, a to vměstnat víc jak dvacet dílů do jednoho svatebního víkendu. Už tehdy si začali kritici pohrávat s myšlenkou, zda šlo o inovativní tah, nebo způsob, jak s minimálním posunem v ději vytřískat ze seriálu ještě pár epizod. A pak přišlo finále…

Třicet devět žen, šest vztahů, nesčetně zlomených srdcí, jen jedna matka… a Robin. Přesně ta žena, které Ted po prvním rande vyznal lásku a která ho během devíti řad seriálu nespočetněkrát odmítla. Než se dostaneme k negativům finále, kterého bylo svědky rekordních třináct milionů diváků, začněme drobnou apologetikou. Myšlenka, že příběh o tom, kterak Ted potkal matku, je ve skutečnosti součástí většího plánu, kterak získat od svých ratolestí povolení k randění s Robin, vznikla již v začátcích seriálu.

To ostatně dokazují předtočené záběry Tedových potomků ještě z dob, než herci přerostli svá „dětská“ já. Craig Thomas a Carter Bays, kteří stojí za zrodem seriálu, tak přišli s nikoliv nahodilým koncem se záměrem šokovat, ale propracovaným plánem orámovaným větou z prvního dílu: „A tak jsem potkal vaši tetu Robin.“ Sitcom s žádnými velkými ambicemi tak obohatili o poměrně realistické poznání, že představy o životě třicetiletého snílka se liší od prošedivělého padesátníka, který mluví v obýváku se svými dětmi. Pragmatikem řečeno, autoři měli dost odvahy ke kreativnímu závěru a z davu se odlišili koncem, který se vyhnul všem stereotypům.

Jenže na hru tvůrců seriálu se nepřistupuje tak lehko, a to hlavně proto, že čtyřicetiminutové finále se absolutně rozchází s atmosférou devíti řad. Jak jsem poznal vaši matku bylo vždy hnané nadějí, že na konci všech nepovedených rande bude ona majitelka žlutého deštníku, že Barney nakonec opravdu skončí před oltářem a že celá parta bude i nadále vysedávat v baru u MacLarena. Jenže místo tradičního optimismu přišla na řadu tvrdá realita.

Scenáristé jedním rozvodem smazali děj celé deváté série a negovali veškerý vývoj postav Robin a Barneyho, parta se rozpadla a matka se Tedova vyprávění nedožila. Ve finále, které bylo oproti zbytku deváté řady dějem našlapané k prasknutí, se pak finální shledání Robin a Teda mohlo jen těžko dočkat radostného přijetí. Skon titulní matky by byl možná ještě odpustitelný, ale finální provedení staví existenci sympatické Tracy na vedlejší kolej, což se u seriálu s matkou v názvu promíjí těžko.

Autorům se podařilo vyhnout přeslazenému konci a nabídnout kreativní řešení, to všechna čest, a každý televizní tvůrce má k takovému rozhodnutí svaté právo. Ojedinělým případem HIMYM není, důkazem je tomu třeba kontroverzní závěr dnes již archivní Roseanne. Je ale k divákovi fér odepřít mu konec, který se od formátu, jako je sitcom, očekává?  

Než ortodoxní fanoušci zahodí oblek, měli by zvážit ještě jednu výzvu a vzpomenout si na všechny hlášky, Barneyho úlovky a nevyvedené vztahy. Jak jsem potkal vaší matku nebylo jenom o matce. Ostatně tuhle teorii si budete moci otestovat na novince Jak jsem potkala vašeho otce. Pokud máte ovšem čas. A odvahu.

Promo k seriálu Jak jsem poznal vaši matku