Snímek vznikl jako adaptace divadelní hry Tracyho Lettse ověnčené mnoha oceněními, včetně Pulitzerovy ceny. Hru jsme mohli vidět i u nás – Národní divadlo ji uvedlo pod názvem Srpen v zemi indiánů. A Tracy Letts stojí také za scénářem k filmu. Režie se ujal John Wells, sám původem scenárista a producent. Děj se mu přitom povedlo přenést na filmové plátno tak, že divák sotva postřehne jeho divadelní kořeny - zásluhu na tom mají i poměrně fotogenické exteriéry prérií amerického Středozápadu. Wells citlivě využívá bohatých možností filmového jazyka a k divadelnímu budování scén se vrací jen v několika klíčových okamžicích.
K nim lze počítat i scénu u večeře, zlomový okamžik celého příběhu, s atmosférou hustou tak, že by se dala krájet. Všechny postavy se tu setkávají a napjaté vztahy mezi jednotlivci se synergicky násobí až k vrcholnému výbuchu vzteku a bezmoci.
Z výše popsaného je jasné, že úspěch celé produkce stojí a padá s hereckými výkony. Ty jsou bez nadsázky doslova orchestrem plejády hvězd v čele s bezkonkurenční Meryl Streep. Ta rozehrává krutou hru plnou urážek, cynismu, sarkastického černého humoru a škodolibosti. Postava Violet vskutku nabízí širokou paletu hereckých poloh a Meryl Streep je všechny kombinuje do lahodného koktejlu mnohavrstevnaté, absolutně lidské postavy, kterou můžete opovrhovat, ale jíž dokonale rozumíte.
Ostatní herci pak víceméně zdařile sekundují a vytvářejí prostor pro budování jednotlivých situací i gradaci celého děje. Možná trochu více by se do své postavy mohla opřít Julia Roberts, jejíž vztah s matkou tvoří ústřední osu příběhu. Častěji mi totiž přišel zajímavější vztah mezi Violet a její sestrou Mattie Fae (Margo Martindale), jejím mužem, synem a Violetinou dcerou Ivy (Julianne Nicholson).
Meryl Streep i Julia Roberts byly za svůj výkon nominovány na Zlatý Glóbus, ani jedna bohužel šanci neproměnila. Obě herečky figurují také v nominacích na plešouna od americké filmové Akademie. Mimoto film nasbíral mnoho dalších prestižních cen či nominací, například na cenu BAFTA či Screen Actors Guild Awards.
Chování jednotlivých postav nemusí být každému po chuti, možná právě proto, že odráží život takový, jaký mnohdy je. Přesto vyústění filmu není tak docela beznadějné (což si údajně vynutil producentský enfant terrible Harvey Weinstein, do jehož stáje snímek patří). Pokud raději do kina vyrážíte za zábavou a odpočinkem nebo z něj chcete odejít s "čistou hlavou", dejte přednost nějakému blockbusteru. Pokud si naopak chcete z filmu něco odnést, lze Blízko od sebe jedině doporučit.