Ta bohužel ani náznakem nepřipomíná "vidláckou" poetiku prvního dílu a jeho specifický humor. Mnohem více spoléhá na jednoduchou diváckou nostalgii, která je navozena jak melancholickou hudbou, tak navrátivším hereckým ansáblem (včetně hvězdného nástupu Karla Gotta, jenž bude mít zřejmě větší roli v příběhu) hned v úvodu připomínající divákům, aby si vybavili dvaadvacet let starý originál.
Svým pojetím druhé Dědictví vlastně připomíná například Sněženky a machry po 25 letech, kteří také přinesli po časové odmlce spíše tesklivou komedii plnou vážnějších témat. O ně se zřejmě bude snažit otírat i nový počin režiséra Roberta Sedláčka (jenž si doposud v domácím prostředí vypěstoval auru trefného komentátora společenského dění), ale uvídíme, jak se mu to ve výsledku podaří. Zatím láká jen na Bohušovy na sílu tlačené a škrobené nadávky - což vlastně možná bude cílovému publiku bohatě stačit.
Trailer zhlédněte níže.
