Pokud vás perex navnadil na to, že by snad Letadla měla být nějakou hlubokomyslnou podívanou, na jejímž konci vás čeká životní katarze, nechali jste se nachytat. Žádné originální poselství, žádné dojetí k slzám. Během závěrečných titulků Letadel se budete zamýšlet jen nad jednou věci - vážně tohle mysleli u Disneyho vážně?

Ale bylo by nefér za ubohý výsledek spílat jen hlavounům studia. Letadla jsou sice produktem divize Disneyho, která se zaměřuje na nízkonákladové direct-to-video filmy, a Pixar s jejich produkcí nemá takřka nic společného, na jejich scénáři se ale podílel lampičkový matador John Lasseter, "rejža" všeho možného od Příběhu hraček až po Auta. Slovo "podílel" by ale mělo radši do vínku dostat hezký pár uvozovek, protože Letadla vypadají, asi jako by Lasseter viděl jejich scénář z dvou set metrů a jen se pod něj podepsal výměnou za kufřík peněz.

Ambice se tu stejně jako hlavní hrdina trpící strachem z výšek drží hodně při zemi. Letadla by vlastně mohla sloužit jako etalon naprosto neoriginálního středoproudého animáku. V titulní roli tu máme Práška Skočdopoleho, práškovací letadlo se zálibou v závodění, které se jen tak tak dostane do prestižního mezinárodního závodu kolem světa. Jako outsider zprvu snáší posměšky ze všech stran, ale nakonec se mu podaří získat si úctu mnohých, jelikož má srdce na pravém místě.

To je všechno, nic víc. Ohranější zápletku byste nenašli. Jeden outsider a banda závodníků obsahující klasické archetypy - zákeřný záporák, který nejde pro urážku ani sabotáž daleko, krásná dívka, která mravně zakolísá, ale nakonec se napraví, Práškův nový kamarád, který je tak trochu na hlavu, ale sympaťák a pak ještě zprvu povýšený soupeř, jehož si Prášek získá svou dobrotou a obětavostí. To všechno naházené bez ladu a skladu na sebe, nespojené žádným zábavným hláškovým tmelem, žádnou sympatickou charakterovou interakcí, zkrátka jen kostra bez masa a tuku.

Pár dalších vedlejších charakterů jako by přifrčelo z Aut a v pit stopu jim jen přilepili křídla a na čumák připlácli vrtuli. Je tu nevrlý starý mentor á la doktor Hudson, je tu naprosto přitroublý Práškův dlouholetý kamarád, který vypadá jako Burák se zeleným lakem. Takhle vypadá prachsprostý vývar starého a osvědčeného a nikdo se to tu ani nesnaží moc zakrývat.

Jako nízkorozpočťák pak Letadla nemají šanci se po technické stránce měřit s Auty ani s žádným jiným tučněji financovaným animákem. Modely jsou nudné, krajina je nudná a práce s kamerou rutinní. Hlavním hrdinou je letadlo, jehož kukuč si nevybavíte už minutu a půl po odchodu z kina a není vůbec divu - až na práškovací trysky postrádá cokoliv charakteristického nebo zajímavého. I jeho ujetý mexický kámoš je stokrát zábavnější a zapamatovatelnější.

Bídu nezachraňuje ani hlášková předpověď, která hlásí částečné, místy úplné bezvětří. Vrcholem filmu je moment, kdy se jednou letadla vzedmou k nějaké té uvědomělosti a předhodí mírně sebeparodickou hlášku, jinak jejich humor cílí takřka výhradně na vděčné dětské publikum. Ne že by byl vyloženě pitomý a infantilní, ale kromě pár slovních narážek na letadlový svět vlastně nabízí jen ty nejklasičtější gagy zaměnitelné s každým průměrným animákem.

Takže je to konečně tady - okamžik, kdy po sobě Pixar nechává opravdu šlapat. Disney sice bahnem vláčí "jen" spin-off Aut, i tak se to ale "lampičkového studia" dotýká víc než kdy dřív. Pokud máte chuť vyrazit do kina s celou rodinou a pobavit se jako u Aut, radši svá očekávání mírněte. Děti se budou bavit, dospělí ve spoustě případů zívat. Je jen otázka, co jste schopni pro svě ratolestli obětovat ...

Český trailer filmu Letadla