Svatební den by měl být pro všechny účastníky jedním z nejkrásnějších zážitků v životě. Všechno vypadá idylicky, pije se, zpívá, tancuje a před novomanželi je nová výzva v podobě společného soužití posvěceného "kusem papíru". Co když vám ale obřad někdo naruší a sdělí vám pravdu, kterou byste raději neznali? Přesně na tuto otázku odpovídá duo Jan Hřebejk - Petr Jarchovský v novém českém dramatu Líbánky.

V jeho středu stojí Tereza a Radim, kteří už oba za sebou jednu manželskou zkušenost mají. Ona si z předchozího svazku odnesla šrámy na duši, on dospívajícího syna. Přesto se rozhodnou svůj vztah formálně posvětit. Na velký obřad, který se koná v rodinném kruhu v honosném sídle nevěstiných rodičů, však zavítá i tajemný muž představující se jako Jan Benda. Ten si brzy získá náklonnost všech přítomných, ač ho nikdo nezná. Jenže úplně bez důvodu na svatbu nepřišel a je jasné, že motivy, jež ho sem přivedly, asi nebudou dvakrát příjemné.

Líbánky jsou završením volné trilogie započaté snímky Kawasakiho růže a Nevinnost. A stejně tak i jejich hlavním tématem je příběh zdánlivě slušného a bezúhonného člověka, který má ve své minulosti škraloup, jenž by nejraději vymazal. Hřebejk se dokonce v tomto případě může pochlubit i cenou za režii, kterou obdržel na letošním karlovarském festivalu. A po zhlédnutí je nutno uznat, že oprávněně. Řemeslně jde totiž o naprostou extratřídu, která v tuzemsku ještě pořád není samozřejmostí.

Hřebejk poněkolikáté ukazuje, že u nás patří k naprosté režisérské špičce, protože si dovolí vytvářet vskutku nádherné expozice, které i díky fantastické kameře Martina Štrby bravurně fungují a nepůsobí kýčovitě. Některé přírodní scénérie by se zkrátka vyjímaly i na stěnách jako samostatné obrazy. Technicky je vůbec snímek takřka bezchybný (až na zcela zbytečnou a samoúčelnou erotickou scénu, která film nikam neposune a naopak dost ruší) a měl-li bych použít to největší klišé, napsal bych, že je "radost se na něho dívat".

Také atmosféra je na naše poměry dost hutná a diváka přímo vybízí k tomu spekulovat a vymýšlet, co se bude dít dál. Na omezeném prostoru se tvůrci podařilo vykreslit přesnou náladu obřadu, který by měl být primárně veselý, ale vznáší se nad ním temný mrak, který hrozí roztrhnutím a rozbitím nového svazku dřív, než by si všichni pomysleli. V těchto momentech jsou Líbánky nejsilnější a minimálně jejich první polovina patří k tomu nejlepšímu, co u nás letos vzniklo.

Dále se tu taktéž potvrzuje i to, že Hřebejk si své filmy dovede výborně obsadit. Opět nezklamal a až na jedinou výjimku vsadil na takřka neznámé tváře, což se znovu ukázalo jako bravurní tah. Onou výjimkou je Aňa Geislerová, která sice jede takříkajíc na jistotu, jenže její charisma je skoro nadpozemské, takže to vůbec nevadí. Ač netypicky ztvárňuje poměrně zranitelnou ženu, je velmi jistá a zároveň umírněná a potřebně civilní. I Stanislav Majer a Jiří Černý jsou v klíčových rolích výborní a jejich pozdější vzájemný konflikt je tudíž realistický a velmi uvěřitelný.

Kde je problém, ptáte se? Ve scénáři, odpověděl bych vám já. Jak už jsem psal výše, první polovina je naprosto bravurní s minimem chyb, což je dáno i tím, že Petr Jarchovský rozehrává zajímavou zápletku a s divákem si pohrává jen v náznacích a neodhaluje, kdo je tajemný Jan Benda a co chce. Ten si pak může kalkulovat o vlastních řešeních a s napětím čekat, co se ze všeho vyvine.

Když se ale ona záhada objasní a odhalí, snímek malinko poleví a už ani tempo není tak strhující jako v předchozích minutách. Tvůrci se tu navíc rozhodli pro kontroverzní doslovnost, která rozhodně nesedne každému (přiznám se, že ani mně příliš ne) a možná malinko prvoplánově tahá z diváka emoce. Opakuji však, že konkrétně u tohoto bodu se názory budou hodně rozcházet, tudíž tuto výtku berte jen jako rýpání přísného recenzenta.

V rámci celé volné trilogie jsou pro mě Líbánky druhým nejlepším filmem hned po Kawasakiho růži (kterou ale naopak o chloupek předčí režijně) a daleko před nedotaženou Nevinností. Své fandy Hřebejk určitě nezklame a ty, kteří nad ním po několika větších či menších úletech (Svatá čtveřice) zlomili hůl, dost možná příjemně překvapí, protože opět natočil film, který je ambciózní a zároveň divácky snesitelný a vstřícný. A to u nás stále není samozřejmost.

Český trailer filmu Líbánky / Líbánky