High School Heist je česká komedie režiséra a scenáristy Jana Haluzy (Deníček moderního fotra), která cílí především na náctileté diváky – jejími hrdiny jsou ostatně gymnaziální studenti, jejichž perspektivě i slovníku je filmové vyprávění podřízeno. Jde tedy o komedii ze školního prostředí, která ale současně žánrově vychází z tradice „heist filmů“, tedy kriminálních snímků točících se kolem složitého plánování a následné realizace velké náročné loupeže. Obvyklé prvky studentských filmů, jako jsou první lásky a vztahy se spolužáky, interakce s rodiči a kantory, dynamika ve skupině kamarádů nebo problematika dospívání, jsou tudíž tentokrát inovativně okořeněny zápletkou ve stylu Dannyho parťáků nebo Mission: Impossible.

Hlavní hrdina jménem Tony (Prokop Zach) je úspěšný student s pověstí zručného zlodějíčka, čehož využije školní postrach Yvoš (Tomáš Weber – Jiřík z nedávné nové Zlatovlásky) a přinutí Tonyho ukrást z učitelského kabinetu jistou krabičku. Tony ovšem netuší, že v krabičce je zabavený mobil jeho tajné lásky Valérie (Magdaléna Bařáková), Yvošovy bývalé přítelkyně. A že uvnitř mobilu jsou její nahé fotky, které Yvoš se svými kumpány plánuje promítnout před celou školou během chystané školní akademie, aby se Valérii pomstil za ukončení jejich vztahu. Tony proto dá dohromady skupinu kamarádů s krycím názvem „Lúzreto“ (jsou lůzři a jsou čtyři) – a přidá se k nim i Valérie – aby společně Yvošovy zákeřné plány překazili.

Na filmu High School Heist je vidět, že jeho tvůrce Jan Haluza je fanouškem žánrové tvorby, což bylo patrné již z jeho krátkometrážního snímku První akční hrdina. V kontextu s filmem High School Heist ostatně sám uvádí jako inspirační zdroje nejen slavné zahraniční zástupce kriminálního heist žánru, ale i dobrodružně laděné rodinné klasiky z 80. let o dětských partách kamarádů typu Rošťáci nebo E.T. - Mimozemšťan, na kterých vyrůstal (jedna z jeho postav v High School Heistu – mladý počítačový hacker – má přezdívku „Ájtý“, ale všichni ostatní mu říkají „Ítý“). Nejlepší složkou jeho nového počinu jsou proto nepřekvapivě právě ony loupežné pasáže, a to včetně jejich struktury a návaznosti jednotlivých akcí (aby šlo plán překazit, tak je potřeba se o jeho detailech dočíst ve zlosynově deníku, který se podaří ukrást jedině tehdy, když někdo úspěšně sbalí jeho mladší sestru a nechá se jí pozvat k nim domů). Součástí žánrových pravidel je též využívání různých specifických rekvizit a nedostatek času, kdy se vše musí stihnout naplánovat do blížící se školní akademie.

Zásadní je pro film High School Heist jeho stylizace, která pojímá školní prostředí s výraznou nadsázkou. Yvoš (který vypadá jako mladý Lucius Malfoy z Harryho Pottera) je kupříkladu na každém kroku doprovázen svými bodyguardy, jelikož je vůdcem školní mafiánské bandy „Nostra“ která sídlí v jakémsi školním kumbálu, kde mají zdi polepené plakáty amerických gangsterských filmů a o stůl jim tam stojí opřená baseballová pálka. Skupina dětí z nižšího ročníku si říká Mimoni (ale vizuálně vypadají jako dětští agenti z Matrixu) a výměnou za videohry si je lze najmout jako jednotku žoldáků. Podobných nápadů je ve filmu víc, jeho úvodní expozice a závěrečný epilog jsou navíc vyvedené jako dokumentární vlogy s doprovodnými animacemi.

Tato stylizace však není konzistentní, protože do absurdně nadneseného příběhu vstupují i vážná témata jako šikana, deprese nebo domácí násilí, která jsou pojata prakticky bez nadsázky (a následně jsou zas upozaděna ve prospěch eskapistické zábavy). Stejně tak veškerá stylizace ze scény na scénu opadá, kdykoli má dojít na skutečné emoce. Když je v rámci náročné mise potřeba svést nedostupnou spolužačku, tak to působí podobně bláznivě jako něco z komiksového Scott Pilgrim proti zbytku světa, ale když se pak zamilovaný hlavní hrdina sbližuje se svou láskou, tak má jít najednou o realistickou situaci a o opravdové city. Střídání obou poloh se ale projevuje i v interakci Tonyho s rodiči (Andrea Mohylová a Roman Zach) nebo též při komunikaci se spolužáky, kteří představují poměrně jednoduché stereotypní role (třídní hezoun, podivínská vynálezkyně, krásná premiantka).

Postav je ve filmu hodně, ale díky vhodnému castingu různorodých herců a hereček i pestrosti jejich rolí je (většinou) poměrně snadné se mezi nimi orientovat, byť všechna jejich jména nebo přezdívky si nejspíš nezapamatujete. Herecké výkony jsou kolísavé, což je dáno i tím, že pro některé byla účast ve filmu High School Heist první velkou hereckou rolí. Scénář jinak obsahuje značné množství slabin i podivností, které nelze omluvit jako záměrnou nadsázku. Jen namátkou:

• Gymnázium (kde je v každé třídě cca 30 dětí) pořádá pro celou školu akademii, přičemž v publiku sedí nanejvýš tak 60 diváků.

• Jedna dívka má při setkání potřebu se představit své spolužačce, přestože s ní patrně už několik let chodí do stejné třídy. 

• Yvoš načapá Tonyho před svým domem, zbije ho a pak ho zkrvaveného připoutá k plotu (!) a odejde. Po několika hodinách (protože venku je již tma) prochází okolo Tonyho Valérie a zachraňuje ho. Přitom to bylo na chodníku u silnice, kde ale zřejmě za celé odpoledne a večer nikdo jiný neprošel ani neprojel. 

• Yvoš ví, že zveřejnit něčí nahé fotky bez souhlasu dotyčného je trestný čin (dokonce je mu to přímo ve filmu oznamováno). Přesto na svém plánu trvá. 

• Dvojice spolužáků ví, která čtyři různá čísla ředitelka použila pro zadání čtyřmístného kódu ke vstupu do školy, ale neznají jejich pořadí. Oba se okamžitě shodnou, že mají 256 možností, jak kód zadat (ale ve skutečnosti jich mají jen 24, protože řešením není čtyři na čtvrtou, nýbrž čtyři faktoriál).