Hrdiny francouzské komedie Utop se, nebo plav je několik průměrných mužů ve středním věku, kteří trpí různými depresemi, krizemi i vyhořením, neb jejich obyčejné životy se neprotnuly s úspěchem ani v pracovní ani v osobní rovině a ještě se jim navíc lidé v jejich okolí vysmívají za to, jakého mají koníčka – pravidelně totiž navštěvují kurzy synchronizovaného plavání pro muže. Pak všichni zjistí, že existuje mezinárodní mistrovství v této disciplíně i pro mužské plavce a rozhodnou se na něj přihlásit, přestože to nikdo z nich pořádně neumí a nikdo z nich nemá ani dostatečnou fyzičku. Pak ale dojde ke změně trenérky a započne tvrdá sportovní příprava.

Pozoruhodné je, že některé z hlavních hrdinů hrají poměrně slavní francouzští herci, např. Mathieu Amalric (hlavní záporák v bondovce Quantum of Solace), Benoît Poelvoorde (Bůh ve Zbrusu Nový zákon) a další, přičemž řada z nich je i velmi schopnými komiky, leč přesto je film celkově hrozně málo vtipný, ne nutně proto, že by jeho vtipy byly slabé, ale že je těch vtipů vyloženě sporadicky.

Skoro to vypadá, jako kdyby tvůrci už pouhou představu takřka neschopných postarších chlapíků snažících se obstát v životě alespoň jako mužské akvabely považovali za natolik vtipnou, že už jim přišlo nadbytečné přidávat do filmu ještě nějaký další humor, v domnění, že diváci budou padat smíchy při každém záběru, kdy sebou někdo nešikovně plácne do vody (a to tam ani takových záběrů není dost).

První polovinu (dvouhodinového) filmu navíc tvoří hlavně předlouhé expozice, v nichž je divák svědkem ponurého zázemí jednotlivých postav, jejich komplikovaných životních situací a nešťastně zvolených zaměstnání. Nejvíce prostoru má přitom padesátník Bertrand (Mathieu Amalric), jehož příběh je přítomen od začátku a díky němuž se pak pozornost vyprávění přenese i na další postavy, protože to je on, kdo odpoví na inzerát amatérského plaveckého družstva hledajícího nového člena, takže se pak divák s ostatními členy seznamuje spolu s ním.

Celé je to ale hrozně úmorné, málo vtipné (takže to vypadá spíš jako drama s několika úsměvnějšími scénkami), a ani když se ve druhé polovině filmu konečně začne trénovat na soutěž, tak se to o moc nezlepší.

Veškerý děj je totiž velice jednoduchý a šablonovitý ve všech ohledech, i jako příběh vyhořelého a zoufalého člověka, který až díky zpočátku vysmívanému sportu nalezne přátele, zadostiučinění i novou chuť do života, i jako příběh o partě ztroskotanců, kteří se musí do něčeho pořádně obout a vydat ze sebe všechno, aby sami sobě i svému okolí dokázali, že jsou přeci jen schopní v něčem zazářit. Do toho film sype z rukávu podivné nesmyslné metafory o kolečkách a čtvercích, jejichž existence film ničím neobohacuje.

Za vidění stojí prakticky až závěrečných patnáct minut, v nichž je soutěžní vystoupení hlavních hrdinů poměrně uspokojivým a efektně nasnímaným vykoupením za tu bídu předtím, ale zas je divné, že dotyční plavci během něj předvádějí složitou choreografii včetně poměrně náročných akrobatických kousků, aniž by cokoli z toho předtím viditelně trénovali.

Komedie Utop se, nebo plav je takovou bazénovou variací na Do naha! s poselstvím, že sportovní úspěch vyřeší všechny vaše problémy, akorát tedy podstatně hůř napsanou a režírovanou. Rozhodně jde o film pozitivní, úsměvný a nenáročný, avšak nestoudně přehnaná délka, předvídatelnost, rozvleklost a nedostatek humoru mu bohužel výrazně kazí renomé.

[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]

Oficiální český trailer filmu Utop se, nebo plav / Le grand bain