První díl dnes už legendární a mimořádně oblíbené komediální trilogie je z celé série suverénně nejlepší a na milost ho berou i ti, kteří ji jinak upřímně nesnáší. Režisér a spoluscenárista Zdeněk Troška v ní vítězí hlavně tím, že se mu podařilo vytvořit a zachytit až autenticky věrnou atmosféru typicky české vesnice a napsat poměrně uvěřitelné postavy. S tím souvisí i takřka dokonalá práce s neherci, kteří jsou do jednoho výborní a dodávají snímku specifický nádech. Jinak je ale pochopitelně potřeba počítat s velmi jednoduchým, avšak většinou velmi dobře vypointovaným humorem, který ale někdy přechází v pro tvůrce později příznačný buranský a nevkusný, a absolutně nenáročný příběh, který je spíše sledem epizod. Hodně toho ale zachraňuje obsazení, v němž excelují Helena Růžičková, Stanislav Tříska nebo Pavel Kikinčuk. Zlidovělá záležitost s nezapomenutelnými hláškami.
Zajímavost: Film kvůli režimu neměl oficiální premiéru a hrál se v jediném kině v celé Praze.
Protektorátní komedie je dnes trochu upozaděna, což je škoda, protože ve své době měla mimořádný význam. Režírující Miroslav Cikán v ní totiž krátce po období heydrichiády natočil silně humanistickou záležitost, která dodávala divákům naději a potřebný optimismus. Spolehl se při tom navíc jen na pohodovou a odlehčenou atmosféru, velmi dobře napsaný příběh s vypointovanými vtipy a jednoduchý, ale inteligentní humor. Nechybí ani svižné tempo a přiměřená stopáž, v níž není prostor na příliš hluchých míst. Excelentní je i obsazení, v němž nejvíc upoutá strhující Jindřich Plachta, kterého doplňují Jaroslav Vojta, Jiří Dohnal, Růžena Nasková, Hana Vítová, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek nebo tehdy debutující Jana Dítětová. Snad jen scénář mohl být celistvější a ne tak epizodický. Rozverný tip z těžké historické doby.
Zajímavost: Kůň Karel byla ve skutečnosti vysloužilá a notně tvrdohlavá policejní kobyla.
U nás skoro neznámé italsko-americké válečné drama z druhé poloviny šedesátých let zůstává ve stínu mnohem slavnějších žánrovek. Dáno je to rozhodně tím, že na rozdíl od nich se režírující dvojice Edward Dmytryk a Duilio Coletti soustředila na příběh a akci odsunula do pozadí. Ta proběhne hned v úvodu a určitě splní představy většiny diváků, posléze ale otěže přejímá komorní dobrodružství skupiny vojáků, které je navíc zachyceno očima obyčejných pěšáků, takže je více lidské. Tvůrcům se naštěstí povedlo propojit linii humornou s tou vážnější, a i když to někdy drhne, po většinu času to funguje přesně tak, jak má. Potěší i obsazení, v němž se objeví spolehliví Robert Mitchum, Peter Falk a Robert Ryan. Škoda jen toho, že skutečné události, z nichž snímek vychází, scénář hodně zjednodušuje a trochu v něm chybí napětí. Zapomenutá záležitost.
Zajímavost: Falk ve svých pamětech přiznal, že scénář se mu pro množství klišé nelíbil a roli nechtěl přijmout. Nakonec dostal možnost vybrat si scenáristu pro své dialogy, a tak si je napsal sám.
Před třemi lety očekávaný komiksový blockbuster dopadl hodně rozpačitě, a i když je hodnocen poměrně solidně, za svými kolegy dost pokulhává. Režírující Zack Snyder v něm sice konečně do jednoho filmu dostal dva oblíbené superhrdiny, jejich příběh ale moc nefunguje, protože nedává smysl, postavám leckdy chybí motivace a zvraty působí někdy až směšně. Nechybí samozřejmě velkolepá akce, z níž je ovšem až moc cítit použití CGI, což jí značně devalvuje, ačkoli je v rámci možností natočená slušně a svižně. O moc lepší to není ani s atmosférou, která probleskuje jen chvílemi a její temnota není moc využita. Výsledku neprospívá ani přetažená stopáž, kterou zdržují především zbytečné flashbacky a snové vize. Výsledek tak částečně zachraňuje hudba kombinující orchestrální epiku s elektronikou a celá první polovina, která má solidně našlápnuto. Obsazení je ovšem nevyrovnané, neboť na jedné straně stojí solidní Ben Affleck, sexy Gal Gadot a spolehliví Amy Adams a Laurence Fishburne, na té druhé pak unylý Henry Cavill a necharismatický Jesse Eisenberg. Detaily hledejte v naší recenzi. Pro někoho tip týdne.
Zajímavost: Affleck kvůli roli patnáct měsíců soustavně trénoval šest dní v kuse a dva následující měl pauzu.
Československá komedie z druhé poloviny třicátých let je adaptací stejnojmenného románu Ignáta Hermanna a díky nadčasovému tématu pobaví i dnes. Ve svém nejvýraznějším počinu se režírující Miroslav J. Krňanský spolehl povětšinou jen a pouze na kouzlo předlohy, kterou vytěžil na maximum a dokázal prodat veškerý maloměšťácký humor, který vychází z tehdejších společenských konvencí a je inteligentní a velmi lidský a vstřícný. Stačilo mu pak dodat jen potřebnou odlehčenou atmosféru, svižné tempo a střídmou stopáž, v níž není žádná vata. Skutečným trumfem ale bylo obsazení klíčových rolí, které ztvárnili fantastičtí Theodor Pištěk a Antonie Nedošinská, kterým sekundovali mimo jiné Eva Gérová, Jiří Dohnal, Saša Rašilov nebo Růžena Šlemrová. Nenáročná záležitost na nedělní odpoledne.
Zajímavost: Natáčelo se mimo jiné i na pražském letohrádku Hvězda.
V tuzemsku skoro neznámé francouzské krimi z počátku osmdesátých let je adaptací románu Jima Thompsona a potěší všechny milovníky klasické evropské podoby žánru. Režisér a spoluscenárista Bertrand Tavernier v něm nikam nespěchá a ve velmi pomalém tempu vypráví atraktivní a nadčasový příběh o proměně slabocha. Pomáhá si hutnou atmosférou, výtečně napsanými postavami a jejich psychologickou hloubkou a částečně noirovým laděním. V hlavních rolích excelují Philippe Noiret a Isabelle Huppert. Trochu ovšem zamrzí až příliš rozpohybovaná kamera, absence jakékoli sympatické postavy a přetažená stopáž, která by potřebovala pokrátit hlavně na konci. Zcela raritní záležitost, kterou u nás oficiální cestou nelze sehnat.
Zajímavost: Snímek se dočkal oscarové nominace za cizojazyčný film.
Ani francouzsko-italské drama z první poloviny sedmdesátých let není u nás skoro známé, tentokrát to ale platí i pro zbytek světa. Režisér a scenárista Robert Enrico se v něm soustředí především na výtečnou komorní atmosféru paranoie, která je takřka hmatatelná a hodně nepříjemná a na výborně vystavěný příběh, který je promyšlený, chytrý a zároveň hodně úsporný, protože záměrně pracuje jen s náznaky a diváka nechává v nejistotě. K tomu pak přispívají i pomalé tempo, fantastická práce s napětím a jako vždy geniální hudba Ennia Morriconeho. Snímek ovšem nejvíc stojí na obsazení, které se povedlo na výbornou, neboť v něm prim hrají Jean-Louis Trintignant, Marlene Jobert a Philippe Noiret. Možná, že té tajemnosti a náznaků je přeci jen někdy až moc a výsledek by mohl být o něco doslovnější, to ale nic nemění na tom, že jde o neprávem opomíjený skvost evropské kinematografie.
Zajímavost: Snímek je adaptací románu Francise Rycka.
Také egyptsko-francouzské válečné drama z poloviny osmdesátých let je nejen u nás zcela neznámé a opět se dá říct, že je to svým způsobem škoda. Režisér a spoluscenárista Youssef Chahine v něm totiž zachycuje Napoleonovo tažení do Egypta a primárně se při tom soustředí na střet dvou světů, civilizací i náboženství. Nepřekvapí tak, že důraz klade hlavně na exotickou atmosféru, pomalé tempo a velké množství dialogů, což souvisí s tím, že v akci si není úplně jistý, neboť v jeho podání je chaotická a nepřehledná. Specifická je ovšem vztahová linie, která místy působí hodně homoeroticky a zvláštně. Titulní role obstarali výborní Michel Piccoli a Patrice Chéreau, které doplňují méně povědomé tváře, mezi nimiž nejvíc vyniká asi Mohsen Mohieddin. Další raritní tip, který ovšem v souvislosti se současným celospolečenským děním získává nový význam a má k němu co říct.
Zajímavost: Film, který se účastnil i soutěže v Cannes, je označován za historicky silně nevěrohodný.
Pět let staré slovensko-české komediální drama našimi kiny víceméně prošumělo a příliš se nepřipomíná. Asi není divu, protože zaniklo ve společnosti sobě podobných, které se věnují období těsně před normalizací. Výsledek ale není vůbec špatný, neboť režírující Juraj Nvota si dal záležet na poměrně věrné dobové atmosféře, solidní výpravě, jednoduchém, ale působivém příběhu a výborném vedení dětských herců, kteří jsou do jednoho velmi dobří. Možná je škoda, že se nevěnoval jen dětskému pohledu na nelehkou dobu, protože jakmile začne řešit problémy dospělých, snímek se trochu rozpadne, začne působit křečovitě, především je ale dost černobílý, což je asi ten největší problém. Ten se snaží kompenzovat obsazení, v němž hrají prim Libuše Šafránková, Richard Labuda, Milan Lasica, Szidi Tóbias, Ondřej Vetchý a Ondřej Malý. Dojem nejspíš zkazí i kompletní český dabing, který se vůbec nepovedl a tahá za uši. Tip pro trochu tolerantnějšího diváka.
Zajímavost: Ve více než čtyřiceti procentech záběrů došlo k postprodukčním úpravám, v rámci nichž se digitálně retušovaly věci, které nebylo možné při natáčení demontovat.
Čtyři roky stará francouzsko-lucembursko-belgická komedie s fantasy prvky patří do skupiny tzv. feel-good filmů a každý by si v ní měl najít něco, co ho zaujme. Režisér a spoluscenárista Jaco Van Dormael v ní nejvíc doplácí na to, že se snaží uspokojit úplně každého, což ne vždy funguje. Na jednu stranu tak výtečně kombinuje romantiku s cynismem a černým humorem, je při tom příjemně nekorektní a v neposlední řadě se opírá o originální námět. Spolehnout se může i na odlehčenou atmosféru, z níž je znát absolutní nadhled, krásnou kameru a svižné tempo. V titulní roli pak naprosto exceluje doslova božský Benoît Poelvoorde, vedle kterého tuzemský divák pozná minimálně ještě Catherine Deneuve. Na stranu druhou však tvůrce častěji, než by bylo záhodno, sklouzne k všeobecné líbivosti a kýčovitým dialogům a záběrům a humorem jde naproti i tomu nejméně náročnému publiku. Výsledku moc neprospívá ani příliš okatá snaha o laciné moralizování, která se míjí účinkem. Více hledejte v naší recenzi.Zajímavost: Režisér si zahrál cameo roli muže, kterého v úvodu snímku srazí projíždějící náklaďák.
