Sledujte filmserver.cz také na Facebooku!
Přihlásit Přihlásit přes Facebook | Registrovat
Konec světa

Recenze: Film Konec světa vypráví o vztahu dědy a vnuka na pozadí léta 1968

Vydáno: 26.09.2024 07:30 v sekci Recenze | Premiéry - Jan Varga | foto: CinemArt

Druhý film režiséra Bohdana Slámy v tomto roce vznikl podle scénáře Ivana Arsenjeva, jenž při jeho psaní hojně vycházel ze vzpomínek na vlastní dětství a na své dva dědečky.

Konec světaRecenzoval/a Jan Varga dne 26.09.2024 07:30. Druhý film režiséra Bohdana Slámy v tomto roce vznikl podle scénáře Ivana Arsenjeva, jenž při jeho psaní hojně vycházel ze vzpomínek na vlastní dětství a na své dva dědečky. Hodnocení: 2

Konec světa

Konec světa
Drama / Rodinný
Česká republika, 2024 , 134 min.

Režie: Bohdan Sláma
Scénář: Ivan Arsenjev
Kamera: Diviš Marek
Hudba: Jakub Kudláč
Herci: Miroslav Krobot, Vojtěch Veverka, Josef Slavík, Magdaléna Borová, Zuzana Mauréry, František Sládek, Michal Isteník, Zuzana Konečná, Daniel Fischer

Česká premiéra: 19.09.2024

Distributor: CinemArt

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Miroslav Krobot ve filmu  / Konec světa
© CinemArt
Shodou okolností se letos dostaly do kin hned dva filmy režiséra Bohdana Slámy – na jaře nejprve přišlo Sucho a nyní na podzim dorazil Konec světa. Sucho nicméně Bohdan Sláma režíroval podle vlastního scénáře, zatímco v případě Konce světa realizoval scénář Ivana Arsenjeva, jenž je zároveň i autorem scénáře ke Slámově Krajině ve stínu z roku 2020. Ivan při psaní Konce světa hojně vycházel ze vzpomínek na vlastní dětství a na své dva dědečky, které ve filmu spojil do jedné postavy. Původně měl snímek natáčet režisér Ivan Zachariáš, nakonec jej ale nahradil právě Bohdan Sláma, který tak využil příležitosti vyzkoušet si zas jiný typ látky, než jaké kdy dříve zpracovával.

Ústředním tématem filmu zasazeného do léta roku 1968 je vztah desetiletého Tondy (Vojtěch Veverka) a jeho dědečka (Miroslav Krobot), kteří se ocitnou v situaci, kdy spolu tráví prázdniny na chalupě v horách sami. Tondovi rodiče (Daniel Fischer a Magdaléna Borová) i jeho starší sourozenec totiž vyrazili na návštěvu za dědovým odcizeným bratrem do Paříže a Tondu vzít nemohli, jelikož je náchylný na průdušky a musí se léčit na horském vzduchu. Jenže v srpnu dojde na invazi vojsk Varšavské smlouvy, rodiče se z Paříže nemohou/nechtějí vrátit a dědovi se dočasné hlídání vnuka poněkud protáhne. Tondovi se po rodičích stýská a rád by se vydal za nimi, což ale není úplně jednoduché, a dědeček se navíc myšlenkám na cestování a unikání pryč ze země brání.

Vojtěch Veverka, Miroslav Krobot, Magdaléna Borová ve filmu  / Konec světa
© CinemArt
Stejně jako v případě Krajiny ve stínu je i Konec světa ve filmografii Bohdana Slámy něčím zcela neobvyklým, protože mnohem více než jeho předchozí filmy svou hořkosladkou retro poetikou i stylem vyprávění připomíná některá díla Jana Svěráka, zejména Po strništi bos. Z hlediska námětu je zas Konec světa velmi podobný slovensko-českému snímku Jak jsme hráli čáru, jenž byl také příběhově zasazen do 60. let a vztah vnuka a dědečka v něm též tvořil jeden z hlavních motivů (a trpěl i na obdobné scenáristicko-dramaturgické nedostatky).

Srpnové události roku 1968 hrají v Konci světa jen malou roli (v cca třech scénách se mihnou vojáci a v Praze dědeček díky znalosti ruštiny zachrání postřeleného chlapce). Významnější je pro film to, jakým způsobem se okupace promítne do vzájemného soužití v podhůrské venkovské komunitě, kam jezdí Tonda s dědečkem na chalupu. Majiteli okolních stavení jsou totiž mimo jiné rodina Pražáků, manželský pár německých starousedlíků, zarytý český komunista a konečně i Krobotův dědeček, jenž je pro změnu potomkem ruských šlechticů. Názorové rozmíšky mezi nimi jsou ale veskrze minimální, a když už si tu někdo dá s někým po hubě, tak je to kvůli ženské, nikoli kvůli národní příslušnosti nebo politickému přesvědčení (tak jako v Krajině ve stínu, která nebyla o ničem jiném).

Vojtěch Veverka ve filmu  / Konec světa
© CinemArt
Vypravěčsky je film rozprostřen do několika perspektiv. Na velké množství scén je nahlíženo z pohledu desetiletého dítěte, které politickým změnám v zemi nerozumí, chtělo by umanutě za rodiči, vytáčí jej dědečkovy nešvary a kamarádí se s klukem ze sousední chalupy, s nímž provádí různé lotroviny. Do toho vstupuje vedlejší dějová linie dědečka, jenž se dvoří nešťastně provdané prodavačce (Zuzana Mauréry) a při snaze vnuka ohlídat a předat mu i nějaké znalosti a životní moudra naráží na limity vlastních sil. Pasážím zohledňujícím životy či minulost ostatních vedlejších postav se film věnuje nejméně, leč neopomíjí je.

Ve výsledku ale ani jedna z těchto rovin není příliš nosná, pročež se snímek rozpadá do pásma nepříliš provázaných epizodek, z nichž některé působí čistě výplňově a jiné zas repetitivně. Filmu veskrze chybí nějaká silnější zápletka, protože ty nabízené nejsou ani v jednom případě dostatečně uspokojivé. Dědova opatrná romance s prodavačkou je velmi mělká a prakticky k ničemu nevede. Konflikty mezi lidmi vyvolané vojenskou invazí se omezují na psaní nápisů po zdech nebo po vstupních dveřích. Především ale ústřední vztah mezi dědečkem a jeho vnukem neprojde za celý film skoro žádným vývojem.

Miroslav Krobot ve filmu  / Konec světa
© CinemArt
Oba hlavní hrdinové zkrátka jen zažívají různé situace, ať už společně, nebo každý zvlášť. Párkrát se Tonda na dědu naštve a ten se ho pak snaží rozveselit svými tanečními kreacemi. Jindy Tonda zjevně pocítí k dědovi obdiv, třeba když ho uslyší hrát na piano nebo když ho uvidí odvážně zalhat sovětskému pohlavárovi. A to je víceméně celé, a ještě je to ředěno nesouvisejícími a de facto zbytnými scénkami, např. když Tonda spolu s kamarádem uvíznou zamčení na rozhledně a ostatní je přes noc hledají, nebo když spolu roztahají vycpaná zvířata po okolí, nebo když starý Němec vypráví sousedovi o svém synovi, jenž je ve filmu přítomen jen na fotografii. Film má dvě a čtvrt hodiny, které vzhledem k daným okolnostem místy působí dosti úmorně.

V několika pasážích se navíc z filmu vytrácí navzdory jednoduchosti příběhu jasná orientace v motivacích postav. V jednu chvíli Tonda obdrží telegram od rodičů, že je vyzvedne smluvené auto a odveze je za nimi do Paříže. Tonda s dědou balí kufry a čekají na příjezd vozu, který se skutečně objeví. Následný sled událostí je ale odvyprávěn tak nepřehledně, že není patrné, jestli došlo k nějakému nedorozumění (jak a proč?), nebo zdali to celé nebyl jen nějaký podvod na Tondu iniciovaný dědou (čeho tím chtěl docílit?). V jiné scéně dostane Tonda záchvat kašle s podezřením na zápal plic (který už měl ten rok vícekrát), takže děda zburcuje sousedy, aby jej dostal do nemocnice. U doktora je ale naznačeno, že Tonda kašel jen předstíral, aby si z dědy vystřelil. Jisté to není, protože z toho není nic vyvozeno a nikdo se už o tom ve filmu znovu nezmíní.

Michal Isteník ve filmu  / Konec světa
© CinemArt
Značně hořkou tečkou na závěr je posledních zhruba dvacet minut filmu, jež se odehrávají po několika letech od předchozích událostí a které zničehonic působí jak z úplně jiného snímku. Role dětí přebrali jiní starší protagonisté (strašliví), film má najednou zcela odlišnou atmosféru, vstupují do něj zcela nová témata a finální vyústění je totožné jako závěr jiného filmu Bohdana Slámy, konkrétně Čtyř sluncí. Celá tato epilogová část vyznívá z hlediska vedení herců i celkové realizace jako jeden velký přešlap.

Pozitiva tím pádem tvoří převážně herecké výkony většiny dospělých protagonistů (zejména Krobot, Mauréry a také Michal Isteník jako podruhé ženatý sklář), náladotvorná kamera Diviše Marka, hudba Jakuba Kudláče, dobová stylizace a některé izolované scény, které mají své osobité kouzlo. Film funguje nejlépe jako pestrá nostalgická paleta mikro-příběhů, jako dětské vzpomínky na jedno léto převedené do filmové podoby. Schází mu ale pevnější a poutavější dějové sevření a očištění od řady nadbytečných prvků, které by jej učinily významně kratším a celkově dynamičtějším.

[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]

Originální trailer filmu Konec světa

NAŠE HODNOCENÍ FILMU:
4/10
VAŠE HODNOCENÍ FILMU:
Líbí se mi Nelíbí   Chci vidět Nechci vidět
0,0
NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Top 20 ČR: 41. týden
Top 20 ČR: Vlny se vrací na vrchol Absence výraznějších novinek způsobila, že se na vrchol domácího žebříčku návštěvnosti vrací nejúspěšnější český film roku, retro drama Vlny. čtěte zde
Vydáno: 15.10.2024 07:30 v sekci Komentáře | Top 20 ČR
0
Box office: 41. víkend
Box office: Další klaun na scéně Na vrcholu žebříčku stanul další klaun, tentokráte Art z hororu Terrifier 3, zatímco Joker: Folie à Deux se propadá hlouběji, téměř až na dno. čtěte zde
Vydáno: 14.10.2024 07:30 v sekci Komentáře | Box office
0
Recenze: Substance 9/10
Recenze: Substance - Nejodpornější horor všech dob, který si ale náramně užijete! Body horor Substance provází pozitivní šeptanda už několik měsíců od jeho uvedení v Cannes. Je tahle nafouknutá bublina oprávněná, nebo by potřebovala splasknout? čtěte zde
Vydáno: 11.10.2024 12:30 v sekci Recenze | Premiéry
1
TV tipy: 11. 10. 2024 - 17. 10. 2024
TV tipy: Giovanni Falcone je nejhorší člověk na světě Říjen už se převaluje do své druhé poloviny, nabídka televizí je ale pořád dost bídná a dramaturgové jako by v souboji se streamovacími službami pomalu rezignovali. Stále tak spoléhají na okoukané reprízy a novinek je minimum. čtěte zde
Vydáno: 11.10.2024 07:30 v sekci Radar | TV tipy
0
Kinopremiéry: 41. týden
Kinopremiéry: Transformers si vyrobili substanci ze semínka posvátného fíkovníku Ačkoli v tomto týdnu obohatí programy kin celých dvanáct novinek, žádnou zásadní, která by měla zbořit jejich pokladny, v nich nehledejte. K těm nejzajímavějším se určitě řadí body horor Substance a animovaní Transformers. ... čtěte zde
Vydáno: 09.10.2024 07:30 v sekci Radar | Kinopremiéry
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Top 20 ČR: Vlny se staly nejúspěšnějším českým filmem roku (01.10.2024 07:30 v Komentáře | Top 20 ČR)
- Kinopremiéry: Chlupatá rodinka až na věky prožívá konec světa (18.09.2024 07:30 v Radar | Kinopremiéry)
- Amerikánka míří do kin (29.08.2024 11:30 v Novinky | Trailery)
- Trailer: Konec světa (27.08.2024 12:30 v Novinky | Trailery)
- TV tipy: Maverick stojí v cestě žáru velkoměsta (23.08.2024 07:30 v Radar | TV tipy)
- Kinopremiéry: V hlavě zahradníka se odehrává zatracená krvavá láska (17.07.2024 07:30 v Radar | Kinopremiéry)
- Téma: Nejočekávanější filmy (druhé poloviny) roku 2024 (29.06.2024 12:30 v Články | Publicistika)
- Recenze: Drama Noční klid ukazuje, jak nás může paralyzovat podlehnutí vlastnímu strachu (30.05.2024 07:30 v Recenze | Premiéry)
- Kinopremiéry: Furiosa bojuje s havětí a dodržuje noční klid (22.05.2024 07:30 v Radar | Kinopremiéry)

PREMIÉRA TÝDNE   40/2024

Joker: Folie à Deux
3/10

Pokračování dvěma Oscary oceněného filmu Joker pojal jeho režisér Todd Phillips jako kombinaci vězeňského thrilleru, soudního dramatu a muzikálu. Výsledek je však vleklý, těžkopádný a myšlenkově plochý.

AKTUÁLNĚ V KINECH

Kompletní seznam kinopremiér naleznete zde.

TV TIPY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ FILMY (poslední týden)

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ OSOBY (poslední týden)

filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
filmserver.cz - o filmech víme vše
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe