Filmy vzniklé před uplatňováním produkčního kodexu, tzn. do roku 1934, jsou zajímavé nejen zobrazováním násilí, nahoty, závislostí všeho druhu a podobně, ale i tím, jak upřímně a přirozeně reflektují mezilidské vztahy. Když se na tyto filmy dnes díváme, puritánství a přetvářka několika následujících desetiletí v americké kinematografii je k smíchu. Případně k pláči. O kolik dospělejší a realitě bližší snímky mohly počátkem třicátých let vznikat... V Rozvedené se žádná herečka fyzicky neodhaluje, naopak tematizovaná nevěra je velmi cudně naznačena zatažením závěsů. Přesto by podobný snímek ve čtyřicátých či padesátých letech v Hollywoodu vzniknout nemohl. Nebo aspoň ne v této podobě. Na závěr by se prostě muselo zjistit, že to celé byl nějaký omyl, resp. že manželka si z manžela jen vystřelila, každopádně by se i tak určitě musela cítit strašně vinná a prosila by o odpuštění. Zdánlivě banální zápletka má už od samotného počátku zajímavý rozměr. V úvodu se seznamujeme s partou mladých lidí, užívající si odpočinek na chatě. Jerry (Norma Shearer) přitahuje fešáckého Teda (Chester Morris), který ji žádá o ruku. Jerry souhlasí, k zármutku jejího kamaráda Paula (Conrad Nagel), který se opije a cestou zpět způsobí havárii, ve které je jejich kamarádka Dorothy znetvořena v obličeji. Zatímco Jerry si bere Teda za manžela, Paul se žení kvůli výčitkám svědomí s Dorothy. V den třetího výročí svatby zjistí Jerry nevěru svého manžela a v zoufalství poté "vyrovná účty" s jeho nejlepším kamarádem. Zatímco Ted jí svou zradu vysvětlil se slovy, že pro něj dotyčná vůbec nic neznamenala, když se mu Jerry svěří se svou nevěrou, Ted její naprosto totožnou argumentaci a hluboce projevovanou lítost jako správný ješita neunese a pár se brzy rozvádí. Ted nalézá útěchu v alkoholu, zatímco Jerry si naplno užívá nově nabyté svobody. To znamená, že netráví noci s dobrou knihou, ale rozličnými amanty. Kartami ale ještě možná zamíchá Paul, který Jerry léta miluje a jehož manželství z lítosti zjevně nefunguje. Řešení tohoto mnohoúhelníku prostě nebude jednoduché. V titulní roli se představuje herečka kanadského původu Norma Shearer, vedle Barbary Stanwyck či Jean Harlow jedna z největších ženských hvězd předkodexového období, která bohužel doplatila na to, že její nejslavnější filmy se dlouhá léta nikde nepromítaly či nevysílaly, a tak ji filmoví fandové zpětně objevují až v posledních dvou desetiletích díky edicím dříve zakázaných filmů na videokazetách a později DVD, případně na kanálu TCM. Norma byla mimo jiné manželka významného producenta MGM Irvinga Thalberga a proslula silnou vůlí, s jakou dokázala bojovat se svými nedostatky (šilhala, měla problémy s postavou), a razancí, s jakou šla za svými cíli. Jako jedna z mála dokázala relativně hladce přejít z němých filmů na mluvené a svou původní relativně cudnou filmovou personu dokázala úspěšně změnit, když se počátkem třicátých let stala ztělesněním svobodomyslných mladých žen, podle názvu jednoho svých filmů A Free Soul, svobodná duše. Slovy kritika "byla první americkou herečkou, která dokázala, že je chic a akceptovatelné na filmovém plátně být single a nebýt přitom panna". Aby získala roli v Rozvedené, kdy studio a ani její manžel nevěřili, že dokáže být sexy, nafotila odvážné snímky, které zabraly (o její přitažlivosti si obrázek můžete udělat třeba zde).

Rozvedená vzdoruje neúprosnému zubu času především svou upřímností. Její hrdinové jsou opravdové lidské bytosti, které neexistují samy o sobě, ale jsou součástí bohaté pavučiny vztahů. Řešení složitých situací tu nepadají z nebe, resp. ex machina, postavy se záhadně a naráz nepolepšují, ale ke svým názorovým změnám se musejí leckdy protrpět. Přes všechnu dospělost je to pořád velmi živoucí filmový kousek, která má co říct i po osmdesáti letech. Co si přát víc?