Důkazem toho je zcela nová podsekce WTF, spadající pod SPECTRUM, které mapuje výrazné fenomény a osobnosti posledních let. WTF si klade za cíl důkladně návštěvníky obeznámit s konkrétním tématem z oblasti filmové teorie. Pro její start byla zvolena kategorie "nespolehlivého vyprávění", resp. (ačkoliv jde z hlediska pojmového spíše o literární uchopení této problematiky) nespolehlivého vypravěče. Rozhodnutí je to více než příhodné, protože loni v kinech k tomu nejlepšímu patřila dvojice Vlk z Wall Street a Zmizelá, které experimentovaly s možnosti nespolehlivé narace, a letos se díky Projektu 100 znovu na plátna vrátil Klub rváčů a nedávno byla k vidění i okázale nedůvěryhodná a o percepci pojednávající Slepá. Právě poslední dva tituly byly do sekce zařazeny. Doplní je počiny z historie kinematografie, které nesmí chybět: expresionistický Kabinet doktora Caligariho s rámcovým příběhem, perspektivy střídající Rašómon a Hrůza na jevišti se slavnou "vracečkou, která lhala". Vedle nich budou díla novější, z nichž některá bývají vedle nespolehlivého vyprávění řazeny i k tzv. mind-game filmům, pro které je prvořadá hra s mentální subjektivitou postavy, jejíž (ne)důvěryhodnost je více či méně dávána okázale najevo: kultovní Obvyklí podezřelí pro všechny Verbaly mezi diváky, nedoceněný duchařský neo-noir Anděl smrti, psychologické drama/duchařský horor (vnímání náležitosti k žánru je dáno znalostí pointy) Šestý smysl a model Obvyklých podezřelých (dvě časové roviny, z nichž jedna je zprostředkována skrze perspektivu osoby s nestálou identitou) přejímající Lovec démonů.
SPECTRUM vedle teoretické podsekce má i konkrétnější, která letos divákům a divačkám představí Berlínskou školu. Označení, které je spíše výtvorem kritiky než pojmenováním pro díla skupiny tvůrců s jasně deklarovaným manifestem, nabídne přehlídku tvorby výrazných osobností DFFB (Deutsche Film-und-Fernsehakademie Berlin). Trojici Thomas Arslan, Angela Schanelec a Christian Petzold doplní Christoph Hochhäusler a Ulrich Köhler. Vedle nespolehlivé narace by si tak na své měli přijít i fanoušci a fanynky vyprázděné narace.
Z talentovaných osobností, na kterou bude letos upozorněno, byl vybrán Peter Strickland. Britský režisér působící v současnosti v Maďarsku kombinuje ve své tvorbě tradici exploatačních bijáků s postupy umělecké kinematografie. Debut Katalin Varga je rape and revenge, které se ale soustředí až na druhou část a které činí ze zvuků prostředí v podstatě další postavu. Metafikce Berberian Sound Studio v tomto pokračuje, ale přidává sebereflexivní rozměr, když vypráví o muži, který má nazvučit giallo. A do třetice to nejlepší, Pestrobarvec petrklíčový, který původně vznikal jako remake Lorna, the Exorcist Jesúse Franca. Z toho, co měla být předělávka sexploatace, vzniklo komplexní pojednání o vztazích, které potěší zejména cinefily řadou odkazů na sexploatační, artová a dokonce avantgardní díla. Pro doplnění samozřejmě nebude chybět Stricklandův dokument - záznam koncertu - Björk: Biophilia Live.
Zatímco SPECTRUM mapuje věci aktuální (osobnosti, proudy, teoretické koncepty), sekce INVENTURA se věnuje "mrtvolkám". Oblíbená podsekce Film a živá hudba letos představí ranou - britskou - tvorbu Alfreda Hitchcocka. Neměli byste si nechat ujít zejména vrcholného Příšerného hosta, ve kterém Hitch prvně pracuje se schématem neprávem obviněného muže. Své nejhorší roky (nejlepší, máte-li v oblibě produkci pro otrlé) má za sebou i společnost Cannon Films, která v období jedné dekády (1979 - 1989) vyvrhla na celuloid řadu brakových podívaných. Ani nevadí, že jeden z nejcampovějších (nezáměrných!) campů Brejkovat 2: Electro bugalů, obskurní žánrový mix Ninjova nadvláda, ultrakonzervativní Přání smrti 3 a trashový Superman 4 jsou pokračování, jejichž předchozí díly nejsou uvedeny, protože jejich znalost není nutná. O zábavu bude postaráno i bez ní. Milovníci zneuznaných, významově ambiciózních děl by neměli minout Texaský masakr motorovou pilou 2, který je ekvivalentem jízdy Domu hrůzy v už tak hrozných osmdesátkách, a režisérský sestřih Cyborga Alberta Pyuna, ve kterém JCVD představuje Ježíše double-kickem likvidující ošklivou technologii. A možná přijde i Chuck Norris.
INVENTURA připomene a oslaví dvě výročí. Sto let by se dožil Orson Welles a stejně stará je i technologie Technicolor. Zatímco první podsekce - wellesovská - bude skutečně komplexní, druhá - technicolorová - bude výběrová. Ovšem i tak bude tříbarevný Technicolor hrát všemi barvami (ehm) v žánrově rozmanitých dílech, jako je dobrodružné (ehm, ehm) Dobrodružství Robina Hooda, hororový Fantom Opery, muzikál Zpívání v dešti, melodrama Černý narcis anebo barevný klasický film noir (!) Smrtelný hřích.
U wellesovské retrospektivy zas jedni budou moci dohnat základní filmové vzdělání. Druzí si na velkém plátně vychutnají netradiční úhly kamery, záměrně přeplněný předkamerový prostor odvádějící od vyprávění, velkou hloubku ostrosti a práci s několika plány. Třetí budou moci tvůrce opředaného legendami poznat i jako dokumentaristu (F jako falzifikát) anebo herce ve snímcích, které nerežíroval a které nenapsal (Třetí muž, Jana Eyrová, Nutkání). Škoda, že byla opomenuta jeho dabérská (animovaní Transformers) a střihačská činnost, ale už tak je program plný až po okraj, ne-li přeplněný.
Nejenom mrtvolami živ je cinefil, nejenom pomyslný kánon stojí za vystání si dlouhých front a usednutí do sedaček povětšinou neklimatizovaných kin. Italské neorealisty, potažmo postneorealisty, zná aspoň každý anebo každá trochu sběhlý/á. Podobně se to má s italskou žánrovou produkcí, jako je spaghetti-western anebo giallo. Neplatí to ale zcela o italském politickém filmu (převážně) 70. let, který kombinuje detektivní vyšetřování se společenskou kritikou, kdy je ukázáno prorůstání korupce do nejvyšších míst. Na plátně Franco Nero, Gian Maria Volontè či Ornella Muti, z reproduktorů zní Ennio Morricone/Riz Ortolani. Zhlédnutí kafkárny Podivné vyšetřování a Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky je povinností.
SPECTRUM vedle teoretické podsekce má i konkrétnější, která letos divákům a divačkám představí Berlínskou školu. Označení, které je spíše výtvorem kritiky než pojmenováním pro díla skupiny tvůrců s jasně deklarovaným manifestem, nabídne přehlídku tvorby výrazných osobností DFFB (Deutsche Film-und-Fernsehakademie Berlin). Trojici Thomas Arslan, Angela Schanelec a Christian Petzold doplní Christoph Hochhäusler a Ulrich Köhler. Vedle nespolehlivé narace by si tak na své měli přijít i fanoušci a fanynky vyprázděné narace.Z talentovaných osobností, na kterou bude letos upozorněno, byl vybrán Peter Strickland. Britský režisér působící v současnosti v Maďarsku kombinuje ve své tvorbě tradici exploatačních bijáků s postupy umělecké kinematografie. Debut Katalin Varga je rape and revenge, které se ale soustředí až na druhou část a které činí ze zvuků prostředí v podstatě další postavu. Metafikce Berberian Sound Studio v tomto pokračuje, ale přidává sebereflexivní rozměr, když vypráví o muži, který má nazvučit giallo. A do třetice to nejlepší, Pestrobarvec petrklíčový, který původně vznikal jako remake Lorna, the Exorcist Jesúse Franca. Z toho, co měla být předělávka sexploatace, vzniklo komplexní pojednání o vztazích, které potěší zejména cinefily řadou odkazů na sexploatační, artová a dokonce avantgardní díla. Pro doplnění samozřejmě nebude chybět Stricklandův dokument - záznam koncertu - Björk: Biophilia Live.
Zatímco SPECTRUM mapuje věci aktuální (osobnosti, proudy, teoretické koncepty), sekce INVENTURA se věnuje "mrtvolkám". Oblíbená podsekce Film a živá hudba letos představí ranou - britskou - tvorbu Alfreda Hitchcocka. Neměli byste si nechat ujít zejména vrcholného Příšerného hosta, ve kterém Hitch prvně pracuje se schématem neprávem obviněného muže. Své nejhorší roky (nejlepší, máte-li v oblibě produkci pro otrlé) má za sebou i společnost Cannon Films, která v období jedné dekády (1979 - 1989) vyvrhla na celuloid řadu brakových podívaných. Ani nevadí, že jeden z nejcampovějších (nezáměrných!) campů Brejkovat 2: Electro bugalů, obskurní žánrový mix Ninjova nadvláda, ultrakonzervativní Přání smrti 3 a trashový Superman 4 jsou pokračování, jejichž předchozí díly nejsou uvedeny, protože jejich znalost není nutná. O zábavu bude postaráno i bez ní. Milovníci zneuznaných, významově ambiciózních děl by neměli minout Texaský masakr motorovou pilou 2, který je ekvivalentem jízdy Domu hrůzy v už tak hrozných osmdesátkách, a režisérský sestřih Cyborga Alberta Pyuna, ve kterém JCVD představuje Ježíše double-kickem likvidující ošklivou technologii. A možná přijde i Chuck Norris.INVENTURA připomene a oslaví dvě výročí. Sto let by se dožil Orson Welles a stejně stará je i technologie Technicolor. Zatímco první podsekce - wellesovská - bude skutečně komplexní, druhá - technicolorová - bude výběrová. Ovšem i tak bude tříbarevný Technicolor hrát všemi barvami (ehm) v žánrově rozmanitých dílech, jako je dobrodružné (ehm, ehm) Dobrodružství Robina Hooda, hororový Fantom Opery, muzikál Zpívání v dešti, melodrama Černý narcis anebo barevný klasický film noir (!) Smrtelný hřích.
U wellesovské retrospektivy zas jedni budou moci dohnat základní filmové vzdělání. Druzí si na velkém plátně vychutnají netradiční úhly kamery, záměrně přeplněný předkamerový prostor odvádějící od vyprávění, velkou hloubku ostrosti a práci s několika plány. Třetí budou moci tvůrce opředaného legendami poznat i jako dokumentaristu (F jako falzifikát) anebo herce ve snímcích, které nerežíroval a které nenapsal (Třetí muž, Jana Eyrová, Nutkání). Škoda, že byla opomenuta jeho dabérská (animovaní Transformers) a střihačská činnost, ale už tak je program plný až po okraj, ne-li přeplněný. Nejenom mrtvolami živ je cinefil, nejenom pomyslný kánon stojí za vystání si dlouhých front a usednutí do sedaček povětšinou neklimatizovaných kin. Italské neorealisty, potažmo postneorealisty, zná aspoň každý anebo každá trochu sběhlý/á. Podobně se to má s italskou žánrovou produkcí, jako je spaghetti-western anebo giallo. Neplatí to ale zcela o italském politickém filmu (převážně) 70. let, který kombinuje detektivní vyšetřování se společenskou kritikou, kdy je ukázáno prorůstání korupce do nejvyšších míst. Na plátně Franco Nero, Gian Maria Volontè či Ornella Muti, z reproduktorů zní Ennio Morricone/Riz Ortolani. Zhlédnutí kafkárny Podivné vyšetřování a Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky je povinností.
Hlavní sekce FOKUS není věnována německé, britské, americké či italské kinematografii, nýbrž finské, která zůstává ze severských zemí povětšinou přehlížena a bývá asociována pouze s Akim Kaurismäkim (na obrázku). Letní filmová škola se letos rozhodla uvedené vymýtit tím, že představí filmografii... Mika Kaurismäkiho (není na obrázku), jenž bude osobně přítomen. Vedle pravděpodobně druhé nejznámější finské režijní osobnosti bude možné udělat si obrázek o národní kinematografii i díky jednomu nemluvnému snímku z 20. let (Ševci z Nummi), filmům natočeným během druhé světové (Proměněné srdce) anebo ji reflektující (Odsun, Chlapci, Ticho ad.), žánrové tvorbě inspirované hollywoodskými vzory (Děvče z venkova, Melodie mládí, Takovou jsem chtěl ad.) a současnými počiny (ředitelkou LFŠ vyzdvihovaný Mrzout).A pro toho, komu by chyběla geograficky více blízká evropská tvorba, je určena sekce VISEGRÁDSKÝ HORIZONT. Ta nabídne retrospektivu Wojcieche Smarzowského, visegrádské novinky (včetně dvojice Nenasytná Tiffany a Tělo vychvalované již na MFFKV), studentské počiny i zahraniční (britské) filmy českých tvůrců - exulantů (Jiří Weiss, Karel Lamač) a zmapování reflexe války v československé, maďarské i polské kinematografii. Kdo by neměl dost, ve ZVLÁŠTNÍM UVEDENÍ se pocty dočkal slovenský filmař Paľo Bielik, iránský režisér Mohsen Makhmalbaf, který bude v Hradišti osobně přítomen, i Peter Greenaway, který uvede svůj film Ejzenštejn v Guanajuatu a přiveze i doprovodnou výstavu.
Přesně tak, na "filmovce" budou jako každým rokem i výstavy, koncerty, divadelní představení a mnohé další. Vzhledem k atraktivnosti hlavního - filmového - programu a tomu, že i navzdory středním letem zůstává Letní filmová śkola v Uherském Hradišti stále mladá, se návštěvníci/návštěvnice z kina nejspíš nehnou... a pokud, tak leda do jiného.
Přesně tak, na "filmovce" budou jako každým rokem i výstavy, koncerty, divadelní představení a mnohé další. Vzhledem k atraktivnosti hlavního - filmového - programu a tomu, že i navzdory středním letem zůstává Letní filmová śkola v Uherském Hradišti stále mladá, se návštěvníci/návštěvnice z kina nejspíš nehnou... a pokud, tak leda do jiného.
