Odvážný a svérázný debut íránsko-americké režisérky Any Lily Amirpour, na němž je znát vliv několika slavných tvůrců, vyvolává mezi diváky dost rozporuplné reakce. Někteří ho adorují, jiní ho zatracují. Kam se přikloníte vy?
Dávno pryč jsou doby, kdy filmy, v nichž se objevovali upíři, vzbuzovaly relativní očekávaní a divák se mohl spolehnout na jakous takous kvalitu a hlavně doufat v alespoň částečný hororový zážitek. Jenže přišla
Twilight saga a z upírů se stalo sprosté slovo a dnes se na jejich příběhy většina diváků dívá skrz prsty. Přesto ale existují výjimky, které stojí za to vidět. Jednou z nich je temná romance
Sama nocí tmou.

Ta se odehrává ve Zkaženém městě, domově pasáků, prostitutek a dealerů. Po nocích se tu toulá mladá, osamělá a záhadná upírka, která podle vlastního uvážení nastoluje spravedlnost. Její pohodový a jednostranný život naruší až setkání s mladíkem Arashem, který jí do města nesedí, protože vnímá rozdíl mezi dobrem a zlem. Možná i proto se do sebe zamilují, aniž by ovšem on tušil pravdu o ní.
Zřejmě první věcí, která vás na
Sama nocí tmou upoutá, je ta, že je prezentován jakožto první íránský upírský spaghetti western, což je ovšem malinko zavádějící. Celý byl totiž natočen v USA, v drtivé většině v něm nehrají Íránci a debutující režisérka
Ana Lily Amirpour už také dlouhá léta žije ve Státech. Určitou exotikou tak zavání jen íránský jazyk fársí, v němž je film natočen. Toliko pro pořádek.
Jsem přesvědčen o tom, že přečtete-li si tři recenze na tento film, každá bude úplně jiná a také její bodové (procentuální) hodnocení bude dost odlišné.
Amirpour svým debutem vyvolala hodně rozporuplné ohlasy, což asi i očekávala, protože je dost stylizovaný, svérázný a vůbec osobitý. Je znát, že od počátku moc dobře věděla, co chce natočit a také to natočila.

Od úvodních minut pohltí diváka ponurá atmosféra osamělého města, které jako by existovalo ve svém vlastním vesmíru a zvláštním bezčasí, jehož obyvatelé žijí alternativním a od jakékoli reality odtrženým životem. Žádná postava není úplně normální, prakticky každá je nesmírně zajímavá ("mimózní" dealer, záhadná upírka, těžce drogově závislý a panovačný otec, mladý rádoby rebel, který neví, co si počít sám se sebou...) a je fascinující je sledovat.
Kontroverze pak vyvolává samotná stylizace snímku. Ten je natáčen černobílou kamerou, která zaujme především změnou perspektiv a invenční prací se zaostřováním. Autorka se také rozhodla nepoužít originální soundtrack, nýbrž zvolila některé známé i méně známé songy, které se k celkové náladě přesně hodí, občas se také objeví motiv připomínající legendárního
Ennia Morriconeho, aniž by ho ovšem jakkoli vykrádal, což je poměrně příjemné a osvěžující. Autentický pocit vyvolávají i vesměs velmi dobře hrající ne úplně slavní herci (titulní
Sheila Vand a
Arash Marandi jsou jednoznačně nejlepší i proto, že mají zdaleka nejvíce prostoru).

Velký problém u některých nastává v samotném tvůrčím přístupu režisérky. Ta se ve filmu netají tím, že ji v tvorbě ovlivnilo hned několik mnohem známějších kolegů a dává to na odiv v každé scéně. Tu si tedy vzpomenete na
Roberta Rodrigueze, tu na
Jima Jarmusche, tu na
Sergia Leoneho, tu na
Davida Lynche, což není úplně šťastné, protože prolínání žánrů je příliš a někdy až dost násilné a
Sama nocí tmou je tím pádem dost náročný na sledování a je dost pravděpodobné, že nemalá část publika to po chvíli vzdá a buď odejde ze sálu, nebo se pronudí až k závěru.
Výsledku neprospívá ani to, že opravdu nejde divákovi vstříc, a ačkoli trvá bez jedné sto minut, tzv. artu je tu až moc, některé věci (původ upírky) se tu vůbec nevysvětlí a několik zbytečně dlouhých záběrů a formálních manýrů si
Amirpour měla rozhodně odpustit, protože hlavně díky nim pak celý film působí dost do sebe zahleděně a chvílemi až arogantně.

Pokud tedy přes všechny nedostatky přijdete filmu nakonec na chuť (a že to není zcela snadné), budete mít co dělat s docela vydařenou žánrovkou, která je neotřelá, nechybí jí nápaditost, dá se nad ní delší dobu přemýšlet a v neposlední řadě představuje autorku, jejíž tvorbu se v budoucnu vyplatí sledovat. Pokud vám ovšem nesedne, uvidíte jednu z největších manýr a laciných póz za poslední roky. Je to jen na vás.
PS: Tuzemský distributor tentokrát zaslouží pochvalu za invenční a lákavý český název a velmi vydařený plakát.
Český trailer filmu Sama nocí tmou / A Girl Walks Home Alone at Night