BLU-RAY:
Transformers: Zánik patří mezi největší komerční trháky letošního roku, a tak nepřekvapí, že vychází hned v několika edicích lišících se počtem disků i balením. Pomiňme bezbonusové jednodiskové DVD a zaměřme se na blu-ray verze. Základem jsou "dvoudiskovka" (film ve 2D plus bonusový disk) a "trojdiskovka" (film ve 2D a ve 3D s IMAX scénami plus bonusový disk) v klasickém amaray balení. Vedle toho je k sehnání i sběratelské vydání se soškou Optima na Grimlockovi, přičemž nechybí steelbook, který by měl být k dostání i samostatně. A jelikož Transformers: Zánik jsou polosequelem a polorebootem, je možné si pořídit i kolekci všech dílů. U kolekce, která cenově vychází nejlépe, je ale třeba upozornit, že první tři díly jsou pouze jednodiskové, tj. ve 2D a bez bonusových materiálů (s výjimkou audiokomentáře u jedničky a dvojky). (MS)
OBRAZ A ZVUK:
3D verze filmu má oproti 2D prezentaci jednu hlavní výhodu – obsahuje scény ve formátu IMAX. V praxi to znamená, že se poměr stran přepne z tradičního širokoúhlého 2.40:1 na 1,78:1, čímž vyplní celý rám televize. Takové scény jsou natáčeny na mnohem objemnější a hůře manipulovatelné IMAX kamery, které většinou zachycují momenty, v nichž má daný formát šanci vyniknout, což jsou u Transformers: Zánik především akční scény nebo velké celky zachycující průlety krajinami či městy. A nutno podotknout, že v těchto pasážích vypadá film Michaela Baye spektakulárně a zřejmě nebude mít s jinými blu-ray releasy tohoto roku srovnání. Nevadí zde ani tradiční ztmavení obrazu, čili daň, kterou s sebou přináší sledování filmu s 3D brýlemi. Ve světě čtvrtých Transformers totiž noc téměř neexistuje a Bay vše servíruje v přehledných, delších záběrech a s maximálním využitím rozsáhlého spektra barev. A tady nejde jen o barevně odlišené roboty, které na sobě nosí ty nejkřiklavější barvy, film totiž obsahuje typicky bayovské, dokonale nasvícené a naaranžované záběry, jež vypadají ve vysokodefiničním přepisu prostě úchvatně. Nejde jen o akční scény (o těch více níže), ale i zdánlivě obyčejné uvozující záběry na krajiny, města, pole a „obří“ celky vesmírných lodí levitujících nad Hong Kongem, kterým nádherně slouží krystalicky čistý obraz a vyvážení barev, jež si pohrává jak se studenými zmrzlými planinami nebo křiklavostí měst (viz zmiňovaný Hong Kong), ale také s prosluněnou texaskou krajinou. To vše nejlépe vynikne ve zmiňovaném IMAX formátu, jenž znásobuje hloubku a velikost daných záběrů (přibude cca 1/3 celého obrazu), což filmu jako Transformers svědčí. Jednoho by až zamrzelo, že tak není natočen celý film, protože střídání formátů působí někdy rušivým dojmem, a to hlavně v montážích (prostřihy mezi akční scénou a komorním rozhovorem) nebo i v rámci jedné scény, v níž se střídají velké celky bitev a detaily tváří herců. Použití IMAX kamer na takové nevýznamné záběry by nicméně bylo kontraproduktivní a také zřejmě zbytečně nákladné. U filmu jako Transformers se samozřejmě musí zmínit akční scény, které opět v Bayově podání předvádí trikové absolutorium letošního roku a nabízejí imerzivní akci, a to z hlediska 3D, tak i dynamičnosti. Nejlepší pasáž je samozřejmě scéna na ocelových lanech, kde vynikne drobná závrať i ve vašem obýváku – 3D je obecně velmi chytře rozvrženo a chvílemi to vypadá, že nejde o žádnou lacinou postprodukci, nýbrž perfektní přiblížení se daným možnostem sledování. Samozřejmě, kreativní umělecké využití nečekejte, nicméně dlouhé pečlivě komponované záběry vždy působí přehledným dojmem (nemluvě o labužnických zpomalovačkách). Takže pokud máte k dispozici 3D televizi, jsou čtvrtí Transformers jasná volba – pokud překousnete v celku repetitivní akci, můžete si užít jeden z vizuálně nejlépe vypadajících titulů roku, který ještě doplňuje zvuková stránka, jejíž vysoká úroveň je už u celé série samozřejmostí. Stačí zhlédnout bonusový dokument o výrobě zvukových efektů a je jasné, že tady se jde jednoduše po Oscarech. Obecně platí, že efekty nejlépe vyniknou ve sci-fi, což zde platí dvojnásob, hlavně kvůli novým zvukům transformujících se robotů. Vše zde vlastně funguje na výbornou – střelba, výbuchy, krásně oddělené dialogy od prostředí, stejně jako dodatečné ruchy. Co dělá z Transformers nadstandard mezi letošními blu-rayi, je také zbrusu nový zvuk Dolby Atmos, který si na nosičích pro domácí kina odvádí svou premiéru. S dostatečnou zvukovou aparaturou (vlastně i bez ní) jde o jedinečný „sluchový“ zážitek, který by jistě neměl chybět ve sbírce každého technologického fajnšmekra. (BM)
BONUSY:
"Více než 3 hodiny bonusového materiálu," stojí na obalu dvoudiskové i třídiskové edice Transformers: Zánik. Vskutku, u bonusů strávíte více času než u filmu. Za předpokladu, že se je rozhodnete zhlédnout celé, což doporučujeme, protože by mnozí mohli jízlivě tvrdit, že jsou výrazně lepší než titul, který doprovází. Troufám si ale tvrdit, že přiznivce transformeří série zklame. Proč?
Ne že by celovečerní film o filmu Vznik zániku a krátkometrážní featuretty (Michael Bay v akci, Zase další hustej velkofilm, Designové okénko, T.J. Miller - hippie z farmy) nebyly kvalitní. Ne že by ve srovnání se současnou blockbusterovou produkcí nepředstavovaly absolutní špičku, když se na nosičích pro domácí kina setkáváme se značně podvybavenými kinohity. Chybí ale větší rozmanitost, protože making-of doplňuje pouze promo sekce s upoutávkami (ano, videoklip od Imagine Dragons na disku není).
Nejvíc zamrzí absence audiokomentáře režiséra Michaela Baye, protože ten byl ve svém mluveném slovu k prvním dvěma dílům velmi otevřený a kritický. Pravděpodobně z podobných důvodů jako u komentáře (maximální možná audiovizuální kvalita snímku samotného) bude divák marně hledat jakékoliv interaktivní fičury doprovázející film, jako tomu bylo u prvních dvou částí.
Je ovšem pochopitelné, že představovačka robotů anebo vyjádření režiséra by neodpovídalo zastřešujícímu rétorickému rejstříku, který by se dal shrnout jako "střet starého a nového". Více než dvouhodinový film o filmu Vznik zániku sice nabízí velkou spoustu pasáží, které ukazují, jak je natáčení těžká dřina a zároveň zábava, jak je důležitá osoba režiséra s vizí a herecká hvězda anebo jak pokročila technologie, ale vždy se tento standardní postup podřizuje sjednocující strategii "střetu starého a nového".
Ve filmu se setkáváme se zcela novými lidskými postavami, ale přitom se neignorují události předchozích dílů. I proto bylo nutné nalézt úplně nové lokace, ale tyto se svým pojetím nevzdalují těm, které byly k vidění již předtím. Přichází se se zcela novými auty, ale tato jsou od firmy spolupracující na sérii od začátku. Dojde k rozšíření robotí mytologie přidáním Dinobotů, ale tito jsou dlouhodobě oblíbení při nejmenším od seriálu a navíc navazují na westernovou tradici.
Nejpozoruhodnější jsou ovšem části, v nichž promlouvají tvůrci o svém přístupu k natáčení. Díky těmto pasážím vyvstává najevo, že ať už si o výsledku může myslet kdokoliv cokoliv, šlo z jejich strany o vědomé volby vybočující ze zaběhlých tradic (anebo na opravdu dávné navazující!). Scenáristovi evidentně nešlo o provázanost událostí a tradiční strukturu výstavby uměleckého díla, ale o spojení na základě významu (stará vs. nová technologie, tradice vs. modernita apod.) a paralel i kontrastů mezi postavami. Zainteresovaní zase prozradí, že se sice použily v současnosti běžné prostředky při přípravě atrakcí (previzualizace, nazkoušení, několik týmů ad.), ale ty vypadají zcela jinak (díky přizvání odborníků na exploze, kteří jsou v důchodu!).
Výživnou dvouhodinovku doplňuje necelá hodina kratších featurettů. V desetiminutovce Michael Bay v akci se z úst samotného Satana dozvíme o jeho poetice. Zase další hustej velkofilm je desetiminutovým sestřihem z natáčení, který ukazuje, jak těžká dřina to byla (samé exploze), ale že se všichni bavili (díky Bayově matce, která neviděla ani jeden transformeří díl, ale přinesla štábu dobroty). Designové okénko je patnáctiminutovou propagací společnosti Hasbro, jejíž hračky - s důrazem na Grimlocka - jsou představeny. A T.J. Miller - hippie z farmy zábavnou dvacetiminutovkou o tom, jak se titulní herec chce stát hvězdou, ale nedaří se mu to (s výjimkou tohoto mockumentu).
U všech výše zmíněných bonusů jsou k dispozici české titulky. Nenaleznete je pouze u čtveřice upoutávek, z toho dvě vážně míněné na film a dvě zábavné - jedna od Angry Birds ve stylu osmdesátkových Transformerů, druhá v Lego provedení shrnující celou franšízu. (MS)
ZÁVĚR:
Ať už si o Transformers: Zánik myslíte cokoliv, nemůžete upřít, že jde o - z estetického a interpretačního hlediska - pozoruhodný objekt. Pokud má být přehlídka abstrakcí viděna a slyšena jenom jedním způsobem, je to varianta ve 3D s IMAX scénami a Dolby Atmos zvukem. Bonusovému materiálu by sice prospěla větší rozmanitost a nemůže se měřit s předchozími díly v jejich dvoudiskové podobě, ale více než tři hodiny dokumentů (plus několik upoutávek) stojí za pozornost. Někdo by mohl dokonce tvrdit, že dvouhodinový film o filmu překonává film samotný. Pokud chcete demo disk pro domácí kino, kupte si Transformers: Zánik. Pokud chcete důkaz, že blockbustery stále vychází s velkou spoustou bonusů, kupte si Transformers: Zánik. Pokud jste sběratel, kupte si Transformers: Zánik se soškou Grimlocka, protože součástí balení by měl být i steelbook. Jinak pouze na vlastní nebezpečí. (MS)