
Kdo rozumí anglicky a má devadesát minut času, může si celou řeč poslechnout níže (potažmo zhlédnout). Od letošního ročníku jsou totiž všechny tzv. Master Class zaznamenávány a zpřístupňovány na Youtube kanálu Asociace českých filmových klubů, která Letní filmovou školu (spolu)pořádá. Najdete tam nejenom Greenawaye, jenž se i kvůli nedorazivším - Gondry, Tavernier, Solondz - stal hlavním hostem, ale i další (Miroslav Krobot, Zuzana Piussi).

Ačkoliv Greenaway na téma smrti kinematografie hovořil již několikrát, pokaždé se povídání lišilo, protože bylo vždy aktualizované o nové poznatky a názorné ukázky, "jak z toho ven". Podle na Filmovce výroční cenou AČFK "obdarovaného" tvůrce máme dnes novou Svatou trojici, jíž je mobilní telefon, počítač a kamera, což je technologie, která umožňuje, že filmařem může být každý, pokud chce. (Na tiskovce pak dodal, že dle průzkumu průměrný člověk vyfotí třicet snímků za den, tj. tisíce fotek za život, ale na světě je pouze cca. padesát dobrých fotografií.) Kina s sebou přitom přinesla určitou změnu, protože nemají ideální místo, jako tomu bylo v divadle, a sledování je na rozdíl od galerií a živých představení potmě, přestože člověk není noční zvíře. Došlo i k proměně sledování, protože diváctví již není pasivní, nýbrž aktivní, a to ve smyslu tvůrčího procesu, kdy díky programům je možné přestříhávat díla.

Příčinou, proč tomu tak je, může být neměnnost snímků. Casablanca či Spider-Man jsou stále stejné počiny, přičemž je jedno, kolikrát je člověk zhlédne. Navíc, aby byla apokalyptická vize úplná, 95% filmů jsou pouhými ilustracemi textu - adaptací, režií cizího scénáře. Greenaway přitom slovo "ilustrace" považuje za sprosté, protože film - potažmo kinematografie - je (audio)vizuální médium, nikoliv ilustrací. Sám si své scénáře proto píše - a dle hodnocení Belgičanů jsou velmi vyvinuté, podobající se spíše hudebním partiterům, jak prozradil na tiskovce.

Jak z toho ven? Během hodiny a půl bylo k vidění několik názorných příkladů v podobě projektů, na kterých Greenaway pracoval, přičemž na jeden z nich - audiovizuální reinterpretaci Da Vinciho Poslední večeře - se můžete podívat v odkazu výše. Obraz samotný je významově bohatý (materiál na stole reprezentující solární systém, gesta lidí o nich vypovídající, kompozice ad.), ale až svícení přidává pocit trojrozměrnosti a ubíhajícího času. U jiných počinů se zase snažil o vytvoření dialogu mezi plátny (projekce ala Pompeje). Cíl byl ale vždy stejný: vytvořit "alternativní film", který bude vzdorovat smrti kinematografie (konce filmu) svou odlišností od toho, který převládá v tržním prostředí.

Problematičtější než zpozdilost takového vnímání, kdy se otázkou esence média zabývali teoretici převážně v první polovině minulého století, je ale nabízené řešení. Na demonstrovaných ukázkách je až příliš patrná závislost na ostatních uměních, kdy se používají postupy a prvky napříč literaturou, divadlem, malířstvím a filmem. A i kdybychom připustili, že se jedná o jednu z možných variant, jak z diskutované krize ven, stále by se jednalo o něco vhodné pouze pro minoritní, nikoliv mainstreamovou produkci, která si uchovává výsadní postavení na trhu a která směřuje spíše k zužitkování odlišných mediálních platforem pro vyprávění jednoho komplexního příběhu.

Přistoupil i na nabídku nejmenované telefonní společnosti, která ho požádala, aby pro ni natočil film. Vzdal se "velkého plátna", ale jak tvrdil, na tento kompromis rád přistoupil. A v neposlední řadě chystá operu. Překvapivá volba pro ty, kdo znají Greenawayovy názory na operu, kterou považuje po nástupu filmu za mrtvou, ale neupírá jí historický význam, protože byla prvním prostředím, kde se dělala politika. Rozhodl se tak ale proto, že po její realizaci může (o ní, o jejím vzniku - těžko říct, co z toho bude) natočit film, v případě kterého bude mít tvůrčí svobodu, a tak by se mělo jednat o nekonvenční počin. Nejzajímavěji ale znělo sci-fi (bez jakýchkoliv sexuálních scén), do kterého by rád obsadil Lady Gagu, kterou již údajně oslovil. Ať již vznikne vše, nebo jenom něco z toho, vypadá to, že bude mít Peter Greenaway o čem povídat, až potřetí přijede na Letní filmovou školu v Uherském Hradišti.