Těžko říct, jestli Lucy bude plnohodnotnou nástupkyní Brutální Nikity. Přece jenom se Bessonova stylistická výbojnost stala normou. Francouzský filmař byl spolu s několika dalšími (např. Léosem Caraxem) řazen k proudu tzv. francouzského neobaroka (či také cinema du look). Trend nebyl spojen manifestem filmařů, jednalo se pouze o označení filmových kritiků.
A co znamenalo? Především důraz na styl namísto vyprávění, což nebylo nutně myšleno pejorativně, protože se uznávalo, že i styl může být svébytným vyjadřovacím prostředkem, který je nositelem významů. "Neobarokní" filmaři často užívali styl reklam a videoklipů, přičemž často sebeuvědoměle pracovali s populárními žánrovými vzorci (romance, thrilleru, akce) a reflektovali umění. V tomto ohledu se jeden popis Lucy jakožto kombinace bessonovské akce a malickovské konteplace nezdá až tak mimo.