Old Boy je volně natočen podle japonské mangy (komiksu) stejného jména a zároveň se jedná o prostřední ze tří dílů "trilogie pomsty". Předchází mu díl první nazvaný Sympathy for Mr. Vengeance a následuje ho díl třetí nazvaný Sympathy for Lady Vengeance. Pro ty, kteří Old Boye neviděli (jsou vůbec tací?) alespoň stručný nástin děje. V roce 1988 je zhruba třicetiletý obchodník, Oh Dae-Su (Choi Min-sik) z neznámých důvodů unesen a odvlečen na jakýsi pokoj, kde je zavřen, aniž by mu bylo sděleno, proč a jak dlouho tam bude uvězněn. Jedinými spojeními s venkovním světem a společníky mu jsou televize a prázdný blok, kam si uvězněný muž začne psát svůj deník. Ze zpráv se dozví, že jeho žena byla zavražděna a on je hlavním podezřelým. Jeho hlavním cílem, je přijít na to, kdo a proč ho uvěznil, dostat se ven, pomstít se a také vyhledat svou dceru. Jednoho dne, přesně patnáct let po svém uvěznění je rovněž z neznámého důvodu propuštěn a jeho cesta za pomstou a hledáním pravdy může začít.
Stejně tak nekonvenční a originální, jako je zápletka a příběh Old Boye, je i jeho filmová podoba. Esteticky vytříbenému režijnímu stylu nelze prakticky nic vytknout. Po technické a formální stránce je film až pozoruhodně dokonalý. Ať už se jedná o zvládnutí nechronologicky podaného a značně spletitého děje, nádherné vizuální podoby díla, síly a přesvědčivosti hereckých výkonů a působivé hudební složky. Všechny tyto jednotlivosti spolu vytváří kompaktní a jako diamant vybroušený celek. Rovněž po emocionální stránce je Old Boy nesmírně působivý. I když právě v tomto, subjektivním aspektu se mohou reakce diváků na film hodně rozcházet. Záleží na tom, jak extrémně vypjaté a také naturalisticky drsné momenty, ve kterých si právě jihokorejští tvůrci libují (vzpomeňte na "háčkové" scény z filmu Ostrov) přijímáte. V Old Boyovi nalezneme minimálně několik velmi originálních filmových obrazů a momentů (Oh Dae-Su vylézající z vnitřku kufru na svobodu, závěr filmu v zasněženém poli, scéna s počítačově vytvořenými mravenci, naproti tomu pojídaní živé chobotnice ad.). K jednoznačně nejcitovanějším patří "kladívková" scéna, jíž vzdal hold například Matthew Vaughn v Kick-Ass, a pak také diskutabilní a záměrně ambivalentní závěr filmu. Kladívkovou scénu natočil Park jako jediný souvislý dlouhý záběr během tří dnů bez střihu s výjimkou počítačem upraveného bodnutí do zad hlavního hrdiny. Co se týče závěrečného úsměvu Oh Dae-Su, který se ještě před zatmívačkou změní v bolestnou křeč, je záměrně matoucí a je na každém divákovi, aby si ho vyložil po svém.
Herecké výkony a obsazení Old Boye je vynikající. Choi Min-sik, který pro hlavní roli musel trénovat a zhubnout, je ve fyzicky i psychicky náročném hereckém úkolu naprosto přesvědčivý stejně jako na o něco menší ploše jeho protivník Woo-jin Lee v podání charismatického Yu Ji-tae. A v "němé" roli bodygurada Woo-jina, pana Hana je nepřehlédnutelný Byeong-ok Kim, kterého si zapamatujete i kvůli jeho odbarveným vlasům.Old Boy se dočkal všeobecně kladného přijetí diváky i kritikou a získal řadu cen. Na filmovém festivalu v Cannes v roce 2004 obdržel velkou cenu poroty a také slova uznání od jejího předsedy Quentina Tarantina. Mezi obdivovatele Old Boye se řadí i Spike Lee, který letos natočil jeho americký remake. Jihokorejský Old Boy patří zaslouženě mezi nejznámější a nejobdivovanější asijské filmy z posledních let.
