Na kinoverzi Hobita: Neočekávané cesty panují rozporuplné názory, od opatrné chvály (naše recenze zde) přes obhajobu adaptačního přístupu (recenze kinoverze na Blu-rayi zde) až téměř k úplné spokojenosti (takovou právě čtete). A prodloužená, o skoro čtvrt hodinu delší verze "téměř" z uvedeného hodnocení smazává. Ano, s výjimkou přidaných scén v Roklince nejsou charaktery postav nijak prohloubeny, přičemž větší prokreslení Thorina Pavézy je spíše črtou, která bude zužitkována až ve Šmakově dračí poušti, resp. Tam a zase zpátky. Prodloužené i zcela nové sekvence mají zase funkci vytvořit most mezi hobití a prstenovskou trilogií (flashback do Bilbova dětství, ve kterém Gandalf dělá ohňostroje, Bilbo a jeho prohlížení si meče v Roklince), a tak nejsou až tak podstatné pro vyprávění Neočekávané cesty.
Avšak tyto a další přídavky výrazně pomáhají tomu, že každý ze šesti větších bloků je rytmicky vyvážený, i když je celek v podstatě sledem nápaditých a vzhledem k zacílení na celé rodiny i podvratných atrakcí. (A nesmírně zábavných, jste-li příznivcem rané tvorby Petera Jacksona. Navíc podnětných, zabýváte-li se smíšením dvou zcela odlišných poetických tradic - campové ala Meet the Feebles či Braindead - Živí mrtví a esteticky vyzicelované tolkienovsko-jacksonovské - do jednoho celku.) Každou čtvrthodinu je do vyprávění uvedena důležitá postava, díky čemuž je udržována divákova pozornost, flashbacky jsou rovnoměrně rozmístěny a komické i muzikálové vložky plní svou retardační funkci s ohledem na to, aby byl každý zlom precizně načasován. I přes zřetězení série atrakcí tak jde o soudržné dílo, které je svou organizací vyprávění důmyslnější, než se může jevit. Postupně se proměňuje počet protagonistů, od jednoho ke skupině, která je ale v předposledním aktu rozdělena (jeden - Bilbo, skupina - trpaslíci), aby se ve vyvrcholení mohli sjednotit. A vedle toho se od vydání se na cestu pracuje s Bilbem a Thorinem jako dvěma hrdiny (jeden tohoto statusu nabude, druhý ho již má a místy je relativizován), jejichž vývoj je v paralelním vztahu. Přitom se celou dobu jedná o vzpomínku, která obsahuje flashbackové pasáže a narativní odbočky naznačující, že tato dobrodružná fantasy by se mohla stát pěkně temnou. Šmakova dračí poušť nebude žádná pohádka, kterou oproti Tolkienově knize není ani filmový Hobit.
OBRAZ A ZVUK
Psát, že blockbustery na Blu-rayi představují z hlediska prezentace obrazu a zvuku referenční materiál, zavání floskulí. Nevyhneme se jí ovšem ani tentokrát, i když pouhý jeden disk pro prodlouženou verzi ve 2D mohl znamenat snížení kvality oproti o necelou čtvrt hodinu kratšímu a dříve vydanému kinosestřihu. Stejně tak se jako liché ukázaly obavy, že mezi původními a nově přidanými či prodlouženými scénami bude kvalitativní rozdíl. Jako problematické se sice může někomu jevit určité změkčení obrazu a dominance oranžové v jinak pestré barevné paletě, ale v obou případech šlo o záměr, který je na digitálním nosiči velmi věrně reprodukován. Dojem změkčení je dán způsobem svícení, které odpovídá tomu, že jde o přiznaně stylizovanou a do pamětí zaznamenanou vzpomínku Bilbo Pytlíka. Oranžový nádech zase v posledních letech hollywoodské vysokorozpočtové produkci dominuje, ale i díky němu (a postprodukčním úpravám s barevnou gradací obrazu) se při natáčení na digitální kameru neztrácí postavy ve tmě.Bylo by možné psát o tom, jak je v HD vidět každý detail, že se v přechodech mezi tmavými a světlejšími pasážemi nic neztrácí, jak je nyní patrná každá triková nedokonalost... U podobných titulů je to bráno za samozřejmost. Sluší se podotknout, že vedle třídiskové edice vychází ještě pětidisková, která má film ve 3D. Bohužel jsme ji neměli možnost vidět, ale z dostupných domácích i zahraničních recenzí vyplývá, že obrazové podání díky rozdělení na dva nosiče nijak nezaostává. Už v kině prostorový efekt vedl jak ke vnoření diváka dovnitř zdůrazněním více prostorových plánů a v nich rozmístěných rekvizit a/či postav, tak k jeho distanci, když jsou "vyhazováni" goblini a jiná havěť směrem ven.
Výtky mohou zaznít jenom k českému pětikanálovému dabingu, který volbou dabérů působí, že se Hobit: Neočekávaná cesta blíží svému zdrojovému materiálu - zní totiž nepatřičně jako pohádka a nikoliv jako dobrodružná fantasy. Kdo ovšem dává přednost originálnímu znění, které je možné si poslechnout v sedmikanálovém mixu, měl by být maximálně spokojen. I pokud patříte mezi nejnáročnější audiofily, vůči krystalicky čistým dialogům, zvukovým efektům umocňujícím pocit prostorovosti, basům nepřeslechnutelným ve scénách atrakcí i hudebnímu doprovodu s rozpoznatelnými použitými nástroji byste neměli mít námitek. Leda byste srovnávali zvukovou stopu u Hobita a Společenstva prstenu, jako to dělali někteří zahraniční kolegové. Z této komparace první část prstenovské trilogie opravdu vychází lépe než ta z hobití, protože je dynamičtější a mnohem více zapojuje basy.
BONUSY:
A u srovnání zůstaneme i při zhodnocení bonusů, kterým Hobit vyhrazuje celé dva Blu-ray disky. Ty svým pojmenováním navazují na členění materiálů z Pána prstenů, když je první označen jako Dodatky, část 7: Dlouho očekávaná cesta a druhý Dodatky, část 8: Návrat do Středozemě. Svým zaměřením se však liší. "První" trilogie (co do uvedení, nikoliv času fabule) mapovala vznik každého dílu od před-produkce (bonusová placka č. 1) přes produkci až po post-produkci (bonusová placka č. 2), přičemž po celou dobu kladla důraz na proces adaptace a zachování věrnosti. "Druhá" nejprve projde jednotlivými fázemi realizace (bonusová placka č. 1) a poté se zaměří na tvorbu komplexního fikčního světa (bonusová placka č. 2), přičemž spojujícím prvkem je tentokrát budování podobností a odlišností mezi Hobity a Pány prstenů.Promyšlené "zastřešující zarámování" vede k tomu, že i navzdory velkému počtu materiálů je přítomna jednotící linie, díky které svým vyzněním odlišné dokumenty působí jako jeden velký soudržný kolos. V něm může být Peter Jackson vylíčen jako auteur, který po odchodu Guillerma del Tora kvůli neustálým odkladům sedá na režisérskou židličku, protože je nejpovolanější. Herci mohou být stavěni do pozice hvězd, ať už ukázáním jejich schopnosti zahrát jednu a tu stejnou scénu pokaždé jinak (Martin Freeman), či zdůrazněním jejich národního star statutu (např. Barry Humphries jako gobliní king). U natáčení se neskrývá, že šlo o fakt - ale jakože fakt hodně - těžkou dřinu (Ian McKellen scénu s trpaslíky u Bilba odehrál sám, Richard Armitage musel čelit ohňům), ale nezapomene se akcentovat, jaká to zároveň byla zábava (herci ztvárňující trpaslíky jako navzájem se popichující individuality) a že na place panovala až rodinná atmosféra (dárečky, objímání).
Zarážející je, že až na několik velmi krátkých pasáží je opomenut technologický aspekt produkce a post-produkce. A to má přitom Hobit prvenství v projekci 48fps, která je nemilosrdná vůči sebeméně nedokonalým trikům, ale díky dvojnásobnému zrychlení působí pohyb ve třetím rozměru mnohem více plynule. Za velké mínus se dá brát i to, že bonusy jsou málo rozmanité, jelikož jsou až na jednu výjimku složeny z dokumentů (na 7. části Dodatků jich je čtrnáct, na 8. části osmnáct, dohromady mají přes devět hodin!). Žádná obsáhlá galerie fotografií a náčrtků, srovnávačky hotových scén s jejich storyboardy či previzualizací, interaktivní mapa či možnost pustit si vybrané pasáže z více úhlů, jako tomu bylo u Společenstva Prstenu. Onou "výjimkou" je audiokomentář Petera Jacksona a spoluscenáristky Philippy Boyens, kteří velmi zajímavým a zábavným způsobem hovoří o tom, jak přistupovali k procesu adaptace a jak se rozhodli příběh odvyprávět. Z této dodatečné zvukové stopy budou mít něco jenom ti, kteří umí anglicky, protože na rozdíl od dokumentů nemá české titulky. České titulky jsou vůbec samostatnou kapitolou, protože je na jednu stranu nutné ocenit distributora za rozhodnutí zpřístupnit přidané videomateriály i neangličtinářům, ale na tu druhou by nejspíš bylo potřeba víc času (pokud neexistoval korektor a editor). Překlad je totiž zavádějící a plný gramatických i jiných chyb, obzvlášť na třetím disku.
A pro kompletisty je třeba dodat, že z kinoverze Hobita je z bonusů přitomné pouze dokumentární promo Nový Zéland: Domov Středozemě, které bylo k vidění i na Blu-rayi jiného warneráckého titulu, komiksové adaptace Muž z oceli. Pokud si ale nepotrpíte na vysoké rozlišení a české titulky, o nic nepřicházíte, protože desítka videoblogů z druhého disku je legálně dostupná např. na serveru Youtube. A obzlášť trpěliví si mohou počkat na souborné vydání všech dílů Hobita (a nepochybně i kolekci s Pánem prstenů), pro které je už teď přislíben dlouhý sestřih nepovedených scén. Opomenutí velké části post-produkce, nepřítomnost něčeho jiného než dokumentů (a jenom jeden audiokomentář oproti prstenovským čtyřem) i Jacksonovy zmínky o dalších natočených, ale nepoužitých scénách nasvědčují tomu, že Hobit: Neočekávaná cesta - prodloužená verze není definitivní edicí. Je ale natolik vyčerpávající, že s ní musí být spokojeni všichni perfekcionisti a megalomani jacksonovského kalibru.
