Britský režisér Paul Greengrass se proslavil před nějakými jedenácti lety, kdy světlo světa spatřilo drama Krvavá neděle, které bylo založeno na historických událostech odehrávajících se v lednu roku 1972. A tento snímek jako by předurčil jeho další kariéru. Dokumentární styl, na nějž by už vlastně mohl mít patent, v podstatě redefinoval moderní akční žánr, neboť Bournův mýtus a Bourneovo ultimátum působily ve své době jako zjevení a dodnes se dají jejich jednotlivé sekvence a scény rozebírat a učit podle nich současnou filmařinu.

Mezi oběma Bourny si vystřihl jeden z nejlepších filmařských pomníků historie, když natočil syrový, sugestivní a fyzicky nepříjemný snímek Let číslo 93 o jediném letadle, které 11. září 2001 nedoletělo do cíle určení. A právě zde potvrdil, že tohle je látka, která mu sedne nejlépe. Možná právě kvůli finančnímu propadáku a rozporuplnému přijetí jeho předchozí válečné Zelené zóny se vrátil tam, kde se cítí nejjistěji - tj. ke zpracování reálné události, která dostala člověka do mezní situace. 

Tím člověkem je Kapitán Phillips (křestním jménem Richard), jehož nákladní loď Maersk Alabama byla v roce 2009 přepadena somálskými piráty a on sám se stal jejich jediným rukojmím. Ač se mu podařilo navázat zajímavý vztah s jejich vedoucím, nikdy nevěděl, zda se dožije příští chvíle a byl nucen doufat, že ozbrojené síly ho zachrání. Jeho nepatrnou výhodou bylo to, že ani plánovaná pirátská akce neproběhla tak, jak měla a ne až tak zkušení banditi museli improvizovat. 

Pokud o popisovaném incidentu nic moc nevíte, případně si pamatujete jen to, co proběhlo médii, nic na tom před zhlédnutím filmu neměňte. Čím méně toho budete vědět, tím lépe pro vás. Greengrassovi se opět podařilo zachytit již známou skutečnost takovým způsobem, že je napínavá, sugestivní a autentická. Jeho známé trademarky v podobě ruční kamery a chladného zobrazování skutečnosti znovu fungují a vy si můžete chvílemi opravdu připadat jako samotní aktéři.

Je to totiž tak, že tvůrci se daří tvořit jakousi klaustrofobní atmosféru uzavřeného prostředí nákladní lodi, která je i přes svou zdánlivou velikost na širém moři jen nepatrným zrnkem - a to je navíc odkázano samo na sebe. Ono užívání pro někoho možná už dnes otravné ruční kamery má svůj smysl, protože díky němu se dostáváme hlavnímu hrdinovi pod kůži a jsme tak schopni lépe prožít jeho útrapy, radosti i fyzické strádání.

Zejména z toho důvodu, že Phillips nesleze z plátna, se tentokrát Greengrass rozhodl pro obsazení jeho role profesionálním hercem. Důvěru dal Tomu Hanksovi a ten se mu odvděčil svým nejlepším výkonem za posledních minimálně deset let. Vzhledem k tomu, že se dvojnásobný držitel Oscara zakulatil a v dobrém slova smyslu "zfotrovatěl", je jeho postava obyčejným a tuctovým chlapíkem a tátou od rodiny, do něhož byste rozhodně neřekli, že je schopen hrdinských činů a v případě potřeby i fyzického násilí.

Rozhodně ale Kapitán Phillips není jeho one man show, protože i v tomto snímku Greengrass potvrdil svůj cit pro práci s neherci. Všechny role pirátů obsadil vskutku famózně a zejména Barkhad Abdi je mnohem zkušenějšímu kolegovi důstojným partnerem - je s ním totiž schopen po celou dobu držet krok, takže jejich klíčový psychologický souboj a zajímavý vztah je naprosto důvěryhodný a uvěřitelný.

Největší síla snímku však tkví v tom, že tvůrci absolutně nikomu nenadržují a nikoho zbytečně neheroizují. Piráti nejsou zobrazováni jako primárně špatní - jsou to zkrátka lidé, kteří nic jiného neumí a unášet lodě je pro ně jediný možný výdělek - ale jako chybující a myslící bytosti, které vědí, že dělají něco špatného, jenže nemohou jinak. I z toho důvodu nelze někomu jednoznačně fandit a je možné, že s blížícím se koncem vám bude únosců trošku líto.

Stejně tak se nedočkáte ani typicky hollywoodských dojímavých momentů, neboť očekávané prostřihy na zoufalou manželku jsou zcela vypuštěny (Catherine Keener má tedy jen větší cameo na začátku), takže tempo není příliš narušováno. Toho, že by tu ale chyběly silné scény, se bát nemusíte. Zejména ta závěrečná je naprosto parádní.

Je pravda, že celková stopáž je lehce přetažená a některé scény jsou malinko dlouhé a film nemá uprostřed takový spád, to ale příliš nemění na tom, že Kapitán Phillips je výtečná záležitost, kterou se vyplatí vidět. A v neposlední řadě je to důkaz toho, že Paul Greengrass je snad jediným tvůrcem současnosti, jenž je schopen přenést na plátno skutečné události tak sugestivně, jako byste je sledovali v přímém přenosu.

PS: Srovnání s velmi podobným severským Únosem je malinko nefér, protože oba filmy se ve finále zaměřují na něco trošku jiného.

Český trailer filmu Kapitán Phillips / Captain Phillips