Snímek 42 (označující číslo dresu hlavní postavy) se z docela nepochopitelných důvodů nedostal do naší kinodistribuce. Soudím, že důvodem pro jeho neuvedení v kinech může být fakt, že v našich poměrech nemá baseball zdaleka tak silnou a dlouholetou tradici jako ve Spojených státech. Je to ale přinejmenším překvapivé, neboť film s velkými ambicemi obsahuje všechny patřičné atributy proto, aby diváky zaujal, a nese i znatelný oscarový potenciál. A zdaleka to nemusí být jen v jedné vedlejší kategorii. 

Hlavním hrdinou je afro-americký hráč baseballu Jackie Robinson (Chadwick Boseman), jehož životní osudy, respektive události mezi lety 1945-1947 zaznamenávající jeho draft a sžití se s týmem brooklynských Dodgers, sledujeme. Zkušený hledač talentů a manažer týmu Branch Rickey (Harrison Ford) ví, že právě Jackie je tím hráčem, který jeho jinak striktně bělošský tým potřebuje. Jeho rozhodnutí angažovat do týmu černocha vyvolá vlnu rozporuplných i otevřeně rasistických reakcí okolí a ve světě baseballu způsobí jeho čin malou "revoluci". Díky jeho tvrdošíjnosti se tak otevře možnost i pro další hráčské talenty afro-amerického původu. 

42 je ambiciózně koncipované drama natočené podle skutečných událostí s jasně patrným obecným přesahem, ve kterém se režisérovi Brianu Helgelandovi navíc podařilo s velkým perfekcionismem a do nejmenších detailů vytvořit věrohodný dobový obraz vystihující poválečnou atmosféru a i rozporuplnost panující v tehdejší americké společnosti. Ostatně o Helgelandově zálibě v dobových a inteligentních látkách svědčí i oscarem oceněný scénář filmu L.A. - Přísně tajné, jehož je spoluautorem. 42 je bezesporu doposud jeho nejambicióznějším a po Odplatě také nejpřesvědčivějším autorským projektem. 

Aniž by divák musel rozumět baseballu, snadno porozumí tomu, co se nám Helgeland snaží sdělit. Baseball tu zároveň kromě vnější atraktivity, jakou tato hra divákům nabízí, slouží i jako vhodně zvolený a názorný prostředek pro obecnější sdělení, které s sebou film nese. O tom, že v americké společnosti panovaly a nejspíše stále panují hluboké, a nejen rasové rozpory a že je to pro tamější společnost stále ožehavé, ale o to lákavější téma pro filmové zpracování, Helgeland moc dobře ví a v rámci možností vytěžil z tohoto faktu maximum. Daří se mu eliminovat nešvary typické pro biografické a patriotisticky laděné eposy a vyhýbá se zjednodušování a sentimentu na jedné straně a divácké nudě, která občas podobně laděné snímky provází, na straně druhé. 

Kromě perfektně vystižené retro atmosféry pomohlo filmu skvělé a na hollywoodské poměry překvapivě nehvězdné a tudíž i odvážně zvolené herecké obsazení. Jeho předností pak je fakt, že se v hlavní roli objevuje doposud filmově neokoukaný Chadwick Boseman. Tento doposud výhradně televizní herec je ve své první velké a hlavní roli výborný. Dokáže přesvědčivě zpodobnit onu tíhu "role", kterou musel jeho životní předobraz jako první afro-američan v elitním bělošském baseballovém týmu, ale i v životě nést. 

Vedle něj se na druhé straně objevuje zkušený Harrison Ford. Již od úvodních momentů, kdy se objeví na plátně, je patrné že ke své roli přistupoval se stejnými ambicemi a perfekcionismem jako režisér a scenárista v jedné osobě, Brian Helgeland. Ford předvádí na své poměry mimořádně soustředěný a nadprůměrný výkon a diváka zvyklého na jeho obvykle ležérní a nenucený projev á la Indiana Jones nepochybně překvapí právě míra jeho nasazení a soustředění, a v neposlední řadě i přesvědčivost, s jakou se Ford naučil gesta a dikci své postavy. Jednoduše řečeno, je tu téměř k nepoznání a minimálně oscarová nominace za vedlejší roli by ho minout neměla. 

Filmu 42, uvedenému v USA už na jaře, se dostalo příznivého ohlasu, což ukázaly i jeho víkendové tržby, které byly doposud největší u filmu zaměřeném na baseball, a dokazuje, jaké se tento sport těší u Američanů oblibě. Co je ale mnohem důležitější je fakt, že tento dobový snímek nabízí opravdu kvalitní podívanou a byla by škoda si ho nechat ujít. 

Originální trailer filmu 42