Pleš a černé brýle jsou konečně zpátky. Ne, není to Morpheus, ale Vin Diesel jako modrooký potížista Riddick, který tentokrát aspiruje na formu z doby před třinácti lety. Má na to ještě?
Že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš? Tak tohle tvrzení si můžete strčit za klobouk - Riddickovi opuštění rodného vodního toku vůbec neprospělo a my všichni jsme si ze všeho nejvíc přáli, aby se hezky vrátil cachtat zpátky tam, odkud vzešel. I
David Twohy s
Vinem Dieselem zřejmě pochopili, že Riddickova silná stránka tkví ve stírání a přežívání lidí, pokud možno za nevalného osvětlení. A proto se vykašlali na Necromongery a raději nový film situovali na nehostinnou planetu, kde může Riddick poměřit síly s rozličnou domorodou faunou.
I když se ale vracíme do dob
Černočerné tmy, která byla povedenou béčkovou porcovačkou, statut samotného Riddicka se za třináct let zásadně změnil a z toho vychází i jeho nová eskapáda. Z původně neznámé postavičky se vypracoval na kultovní ikonu a té se podřizuje celý film. Už to není "Černočerná tma s trochou Riddicka", nýbrž "Riddickovy patálie", v nichž se tma míhá jako vedlejší artikl, jako nutná vložka, ale rozhodně ne zásadní součást filmu.
Riddick vlastně tak trochu trpí "syndromem Wolverina". Ten taky jako charakter fungoval vždycky nejlíp v rámci větší skupiny familiérních mutantů, protože je zábavný právě a především tím, že je to hrubián, nemluva a stírá své kumpány frekvencí dvaceti urážek za minutu. Seberte mu tu partu slavných mutantů, přidělte mu pár nových a neznámých a uvidíte, jak rychle půjde celý jeho charakter do kytek. Tedy nač mluvit hypoteticky - my jsme to přeci viděli už před čtyřmi lety.
A Riddick je na tom dost podobně. Nikdy sice neměl po boku tak výrazné postavy jako Wolverine, ale v
Černočerné tmě Twohy hodně dobře využil všechno, co měl k dispozici, a rázem byla Riddickova strohost a morální rozpolcenost ultra cool. Házel hlášky, viděl ve tmě a obecně všemu šéfoval. Byl to modrooký král mezi slepými a nakonec zvítězil i morálně, to jen pro jistotu, aby se mu nedalo nic vytknout.
Tentokrát vaří víceméně se stejnými ingrediencemi, ale v hodně odlišném poměru. Markantní část filmu se věnuje Riddickovu přežití, buduje jeho reputaci a vztah s planetou a dokonce mu přihrává do cesty i hodně sympatického sidekicka. Notnou chvíli se tak potýká hlavně s příšerkami a zjišťuje, že tahle planeta má k vysněnému fleku pro strávení důchodu hodně daleko.
Ještě štěstí, že si Diesel s Twohym vymohli hodně vysoký rating, takže není třeba se obávat nějaké sterility - násilí ani krev se nijak neomezují, stejně jako vulgární mluva a pro úplnou morální pokleslost je tu i ta nahota. Na druhou stranu ale proto zamrzí, že si Twohy nevyhradil větší místo pro hrátky se tmou. Hrozně dlouho řeší Riddickovo přežití, potom se hodně mluví a až pak přichází noc a nevítané zubaté návštěvy. V druhé fázi hry nastupují lovci odměn čítající přehnaně sebevědomého Mexikánce, "Jeremyho Rennera za dvacet let", Draxe Ničitele nebo Starbuck. Je to sympatická parta řízků, kteří se i relativně sympaticky škorpí, jako celek ale neunikají klasické šablonovitosti. Dokud mezi ně nevlétne Riddick a hezky je po svém nenahlodá, moc legrace s nimi není. O hlášky tu je ale obecně nouze. Ani
Diesel s nimi zrovna nehýří a kromě pár stěrů a chlípných sexuálních narážek se drží při zemi.
Pravda je, že si díky tomu Riddick sáhne dost na dno, ale tím se zas bohužel připravujeme o jeho tajemnou auru. Vin Diesel rozjíždí svalově-boxerské koncerty, ale všechno má svoje hranice a míra jeho "drsňáctví" se místy přibližuje nepříjemně neúnosné mezi. Čeho je zkrátka moc, toho je příliš. Chápu, že Twohy s Dieselem chtěli rozjet co nejnašlapanější "prasečinu", ale v tomhle případě padla soudnost za oběť megalomanii a pánové se nechali svést na scestí.
Fandové jim to ale asi stejně rádi odpustí.
Riddick je totiž ze všeho nejvíc právě fanouškovskou záležitostí. Není a ani nemohl být překvapivou peckou, jako byla
Černočerná tma, na rozdíl od
Kroniky temna na ni ale poměrně sympaticky navazuje, a i když se zvrhává skoro až ve fetišistickou záležitost, daří se mu celkem slušně bavit. To vše ale samozřejmě s podmínkou, že opravdu víte, kdo je Richard B. Riddick. Jinak riskujete krajní nepochopení.
Necenzurovaný trailer filmu Riddick