Že se hollywoodští scenáristé rozhodli zas a znova oprášit tradiční evropskou pohádku, není žádné velké překvapení. Že se k její předělávce upsal právě Bryan Singer, už nějaký ten údiv vyvolá. Ohýbání pohádkového světa je sice populární, nicméně výsledek je většinou jeden a ten samý. Tak třeba jen za poslední rok přibylo hned několik Sněhurek, přičemž jedno i druhé děvče docela solidně plnilo kasy, ale žádný obohacující zážitek to nebyl. I tak je další pohádková fantasy na světě. Singer volil variaci na klasiku, byť zrovna v Čechách není příběh o Honzovi a kouzelné fazoli zrovna dvakrát profláknutá záležitost. Jack je smolař a tak trochu naivka. Dle dobového folklóru si středověké večery krátí pohádkami o dávných válkách s obry, zatímco ve dne živoří jako dělník na farmě. A touží po dobrodružství. Stejně jako nevyvedená královská dcera, která se své emancipace snaží dosáhnout častým prcháním z hradu. Pak už stačí jenom pár fazolí a díra v podlaze a o jedno malé dobrodružství mají oba postaráno. A divák? Ten si přijde ke klasické zápletce. A hlavně k obrům. Netvařme se, že tu jde i o něco jiného. Na začátek je potřeba říct, že Jack a obři je učebnicový rodinný film. Původní verze není nijak zvlášť vyšperkovaná. Na diváka nečeká žádné Stmívání bratří Grimmů v podobě Červené Karkulky, ani krvavých potoků, jaké nám dopřáli Jeníček s Mařenkou. Ačkoliv Jack vystupuje v originálním názvu jako zabiják obrů, ve filmu na krev prakticky nedojde. Krev neteče z probodnuté ruky, stejně tak se kamera decentně odklání při pohledu na zkosená lidská těla.Singer se drží umírněné verze přepracované pohádky, ale i tak na akci láká. Zajistit ji mají právě přerostlí spoluobčané ze světa nad fazolovým výhonkem. V názvu jejich význam ještě podtrhl český překlad, kde distributor očesal všechno přebytečné, dokud nezbyli jenom dva aktéři: Jack a obři. Vlastně celá horda obrů, kteří táhnou nejen na film jako celek, ale mají potenciál na slušnou zábavu ve 3D. Jenže jejich vizuál je jedním slovem hrůza. A to ne v pozitivním slova smyslu, vzhledem k tomu, jak oprávněná by tu hrůzostrašnost byla. CGI obři vypadají, jako by se v průběhu postprodukce někde zasekli a už se na jejich dodělání tak nějak zapomnělo. Je až s ironií, že právě na obrech vystavuje snímek svoje nedostatky, snad aby je nikdo ani náhodou nepřehlédl. Obři nepřesvědčivě mluví, mají stejně nepřesvědčivé pohyby a na odiv vystavují nepropracované detaily v mimice, oblečení nebo třeba vodě stékající z vlasů (a třeba afra, i takoví tam jsou). Trikaři nepřišli s žádnou iluzí, ale tasili se s grafikou hodnou počítačové hry o pěkných pár let vzad. Takže ve výsledku si občas musím připomenout, že sedím v kině, ačkoliv mám pocit, že se zrovna koukám Singerovi přes rameno, jak zrovna paří nějakou počítačovou klasiku. Jak moc nejen Jack, ale i Bryan spoléhal na dobrodružství s obry, je vidět na tom, co kromě nich zbylo. O nějakém originálním ději se moc mluvit nedá, stejně tak můžeme odložit stranou i tu šestákovou romanci, která neurazí, nenadchne. Zpracování je šíleně mdlé a nevýrazné, což je škoda, protože potenciál by film měl. Na rozdíl od dalších svých kolegů se totiž Singer nenutí do žádné velké stylizace, nekouzlí moderním slangem a nechává pohádku opravdu pohádkovou. Režisér se opírá i o zkušené herecké obsazení. Stanley Tucci už si střihl padoucha na tisíc způsobů, zatímco Ewan McGregor si sice moc prostoru neutrhne, ale hraje uvolněně a s nasazením, přestože zrovna Jack a obři nejspíš nebudou nejzářivější položkou v jeho filmografii. Přelomem mohl být snad jedině pro Nicholase Houlta, protože Jack je po Warm Bodies teprve druhou titulní rolí Brita s charakteristickou vizáží. Ten se sice snaží, nicméně jeho dobráckého Honzu není proč si pamatovat už z popisu role. Jack a obři nejsou temné fantasy. Na co a koho je tahle kombinace cílená, nijak pracně netají. Přímočarý, doslovný příběh a solidní obsazení má dělat předvoj dvěma hlavním cestujícím: obrům a 3D. Jenže bez nich se žádná satisfakce nekoná. A důvod, proč si ten lístek přece jen koupit, nezní zrovna dvakrát půvabně, ale tu cílovou skupinu možná přece jen trefí. Jack a obři nejsou úplně stupidní. I když nestrhnou a nepřekvapí, srdnatě se vyhnuli výraznějším lapsům ve scénáři, do kterého se občas propašuje i trocha toho vtipu. Jack a obři může posloužit jako nezávadná zábava na nedělní odpoledne. Nebo vás třeba alespoň motivuje k tomu oprášit si svoje herní schopnosti.
Originální trailer filmu Jack a obři