Wilee (Joseph Gordon-Levitt) je newyorský poslíček. Letmo řeší problémy s expřítelkyní, soupeří se svým kolegou a jezdí na kole bez přehazovaček a brzd, což mu opakovaně zaručuje pověst magora i nejlepšího rozvozce zásilek. Jednoho dne ovšem za poněkud nervózních okolností schytá balíček, který vedle záhadného obsahu nabízí mamutí porci problémů. Poté, co Wilee vyzvedne zmíněnou zásilku od Nimy (asijská kráska Jamie Chung) a pokojně si ukusuje ze svačiny, se na něj pověsí očividně netrpělivý chlapík jménem Monday (mistr světa v podivínských rolích Michael Shannon), dožadující se vydání balíku. Protože je Wilee kromě své tradiční střemhlavosti také povaha důsledná a mimořádně nadrzlá, zvolí si raději okamžitý úprk směrem k zadanému cíli. Nikoho jistě nepřekvapí, že tenhle drobný exces nebyl pouhou banalitou. Našeho cyklistického hrdinu však rozhodně překvapí, když ho neodbytný Monday začne pronásledovat v autě a čím dál méně se zdá, že by stál o poklidnou debatu. Někde tady je nutno zmínit, že námět ani scénář nejsou z nejoriginálnějších a dále už nabízejí víceméně jen sled honiček a postupné rozhánění mlhy nejasnosti kolem Mondaye a záhadného balíku. Tvůrci navíc s drzou lhostejností používají omletá vztahová schémátka: Nima je shodou okolností spolubydlící Wileeho expřítelkyně Vanessy (velmi koukatelná Dania Ramirez), díky čemuž jsou do průšvihu oba expartneři namočeni a mohou směřovat k očekávanému usmíření; Wileeho věčný pracovní konkurent Manny (Wolé Parks) se do hry ve druhé půli namočí rovněž a dočkáme se tak od začátku očekávaného závodu. Ač to tak nevypadá, nic z toho není vyloženým záporem filmu - ten spoléhá především na tempo a neotřelost cyklistiky ve filmovém světě, zatímco napětí si udržuje díky tajnůstkaření kolem Mondaye a Nimy. Vítězem se v Expresní zásilce stává forma. Všechna myslitelná klišé drží na uzdě krátká stopáž, kinetický styl a šikovná retrospektiva, jejíž použití připomíná slavné Město bohů. Cyklistické srdce zaplesá u scén, kdy se Wilee snaží v rychlosti propočítat, jaká trasa bude v aktuální situaci nejvýhodnější - vše atraktivně doplňují zpomalovačky, grafické vychytávky a simulace případných kolizí. Méně potěšeni budou zastánci bezpečnosti a zarytí motoristé, kteří při pohledu na cyklistický dres krvelačně drtí volant ve snaze přetvořit ho na válečnou sekeru. V Expresní zásilce je brzda sprosté slovo a porušování dopravních pravidel povinnost, přičemž náš hlavní hrdina svoje škodolibé kousky v dopravě doprovází charakteristickým smíchem. Cyklistika jako taková je v tomhle filmu jeden velký mýtus, v němž je všechno velkoryse přehnané (pozor, nerovná se stupidní). Všichni newyorští poslíčci jsou mladí, krásní a rychlí, zatímco ti starší jsou terčem škodolibých vtípků. Městem se jezdí zásadně stylem kličkování mezi auty v nejvyšší možné rychlosti, přičemž chodci i řidiči jsou pouhými statisty, odsouzenými k cyklistickým výstřelkům. Policie je mimo hru, až na jednoho cyklopoldu, jenž svou těžce neúspěšnou přítomností občas zábavně obohacuje děj. Kola ani kolaři se nerozbíjejí, maximálně občas upadnou - pokud možno přes něco či přes někoho. A brzdy? Někde ve druhé půli proběhne mezi Wileem a Vanessou zhruba tento výmluvný dialog:
Wilee: „Od čeho máš tu modřinu? Že tys použila brzdu?"
Vanessa: „Jo, ale už jsem ten krám zahodila."
Tvůrcům se naštěstí daří přesvědčovat diváka, že mají výrazivo drzé, nikoliv hloupé. A výrazovým prostředkem je tu kolo. Ostatně, když má ve finále dojít ke gradaci, Wilee vymění silniční singlespeed za dirtový kus a pro jistotu hopsá rovnou po střechách aut. Body k dobru získává i zdravý nadhled (zásilková firma, v níž postavy filmu pracují, se ironicky jmenuje Bezpečný kurýr) a vědomí vlastní pozice na filmovém poli. Svým obsahovým vyzněním dává Expresní zásilka vzpomenout na béčkové akční filmy z přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se chrabří muži rovněž snažili pomáhat nevinným chudákům v rámci nějakého morálně povzneseného cíle, přičemž za hodinu stihli spáchat více akčních kejklí, než průměrný policejní okrsek za celý rok. Jsou efektní, vynalézaví a nezničitelní („Dnes mě třikrát málem zabili a nebylo to mou vinou!"). Sluší jim to. Expresní zásilka bude příjemným osvěžením pro každého, kdo si chce dopřát trochu neortodoxní akční jednohubku. Scény na kolech nepostrádají dynamiku, což si divák uvědomí zejména ve druhé třetině filmu, kdy s jejich absencí malinko upadá záživnost. Neoriginální příběh ve vědomí skvěle rozpohybované formy rádi odpustíme. Soundtrack si plní svou povinnost, vytrvale pronásleduje všechny jezdce a vůbec nevadí, že si z něj patrně nebudeme pamatovat ani notu. Obsazení je sympatické. Herecké vyniknutí film vzhledem ke svému pojetí nenabízí, přinejmenším je ale na všech vidět, že si natáčení užívali. Filmové dějiny tenhle kousek patrně dlouho v paměti neudrží, někteří diváci by si však mohli najít novou srdcovku (zvláště pokud pojem kolo nemusí hledat na Wikipedii) a režírující David Koepp si trochu ozvláštnil svou převážně thrillerovou a hororovou tvorbu. Co víc dodat? Wileemu to šlape. Stejně jako celému filmu.

Originální trailer filmu Premium Rush