Předposlední den Školy jsem hodil za hlavu veškerá předsevzetí ohledně počtu zkonzumovaných filmů a propracoval se od půl deváté a maďarského "statického artu", přes íránský art z auta, grotesku s Haroldem Lloydem za doprovodu z velké části elektronické muziky a matku všech blaxploitationů až k ďábelsky zábavné americké "kovbojce" o vraždě Heydricha v režii Fritze Langa. Ano, bylo to přepestré. A užil jsem si všechno. Závěrečná sobota byla opět ve znamení Lloyda, potom digitalizovaná Chytilová a její anarchistické (čti nasírací) Sedmikrásky (fungují pořád velmi dobře) a na závěr Orson Welles a jeho zaujatá úvaha o umění a odbornících F jako falzifikát, kterou spousta diváků nevydýchala. Bylo mi jich vážně líto. A pak už konec zvonec, protože takový závěr si ničím zkazit nechcete. Mohl bych teď shrnout, kdo všechno letos do Hradiště přijel, ale to píšou všude. To není důležité. Nemusíte chodit na žádnou master class, nemusíte jít ani na jeden film některého z hostů školy, ale můžete si udělat program jen podle svého uvážení. Je opravdu z čeho vybírat. Stačí prostě přijet a vyzkoušet si to. Stojí to za to. Závěrem osobní výběr pěti nejsilnějších zážitků z pětadvaceti projekcí, které jsem letos absolvoval (ale zítra to možná uvidím úplně jinak): 1. Cesta do Indie - táhlá, velmi silná záležitost, prokazující, že ani na stará kolena neztratil David Lean sílu a energii uchvacovat a oslovovat. 2. Nadějné vyhlídky - klasická Dickensova předloha, nádherná černobílá kamera, Atmosféra. Prostě krása. 3. Putička - není to nejlepší Harold Lloyd, ale hudební doprovod Dikolson mě ohromně bavil, na rozdíl od takových Květů, které s prominutím trošku zprznily dojem z lloydovské skutečné klasiky O patro výš. Opravdu není nutné každý gag hudebně zvýrazňovat. 4. Cesta do ráje - 19 minut a fantastická procházka po rozestavěném mrakodrapu stačí, abyste si Lloyda zamilovali. 5. Klec pro panenky - trocha guilty pleasure na závěr. Quentin Tarantino označil Jacka Hilla ze jednoho z nejlepších režisérů vůbec. Samozřejmě že přehání, ale tenhle pohled do ženské věznice ve Filipínách je k nezaplacení. A Pam Grier je k sežrání.

Originální trailer filmu Klec pro panenky