Pozoruhodný dokument Martina Marečka Pod sluncem tma konfrontuje nejen českou a africkou mentalitu, ale také meze a účinnost technologické pomoci poskytnuté jedné zaostalé zambijské vsi. Nejprve se dozvíme, že zásluhou české pomoci tam byl vybudován soběstačný solární systém, zásobující celou obec elektřinou. Když tam dva elektrikáři - Milan a Tomáš - přijeli znovu po čtyřech letech, zjistili, že přestal fungovat. Neodborné zásahy zničily jednotlivé komponenty, došlo k rozkradení dílny. Postupně opravují zničené kabely, součástky i solární panely, slyšíme jejich často velice nespisovné nadávání, aniž by místní obyvatelstvo vyvinulo nějakou zvláštní snahu porozumět fungování systému a udržovat jej v chodu. Domorodce vlastně zajímá hlavně to, aby právě v jejich domácnosti přívod elektřiny zprovoznili. Stáváme se svědky mnohdy až obřadných setkání, kdy jednotliví funkcionáři děkují opravářům a označují je za bezmála spasitele, ale zůstává otevřené, zda vinou ignorance celý systém záhy opět nezkolabuje. Nikdo z místních třeba netuší, že baterie nelze nabíjet přímo ze solárních panelů, protože jinak hrozí výbuch. Režisér - i skrze výpovědi obou protagonistů - zkoumá zejména odlišné mentality: třeba nikoho z domorodců neznepokojuje kapající kohoutek na potrubí či vodní nádržka, které chybí odtok. Vždyť šetřit a pečovat se považuje za příznak chudoby, a takovémuto podezření se každý chce vyhnout. V několika výmluvných epizodách vyvstane neschopnost starat se takříkajíc sám o sebe a očekávání pomoci zvenčí: třeba když zaznějí pochyby, zda se o solární systém dokáže starat jakýkoli domorodec a zda by se snad o něj neměli starat ti, co jej nainstalovali. Stejně tak je pro Afričany obtížné pochopit, že už nikdo jim systém nezhotoví znovu. A zcela příznačná je žádost jednoho z místních, aby Češi raději připojili celý systém na státní elektrické rozvody, aniž domýšlejí, že spotřebu elektřiny nemají čím zaplatit... Marečkův dokument nepojednává jen o důsledcích bezmála danajského daru, protože obdarovaní s ním neumějí nakládat a zničí jej, ale přesto je rozhořčuje, že nefunguje. Mezi řádky naznačuje, že od vnášení špičkové techniky do primitivního společenství (jakkoli se chlubí školou!) lze stěží očekávat nějaké zářné výsledky. Přináší zajímavý vhled do všedních dní zapadlé africké končiny, kde den a noc jsou po celý rok přibližně stejně dlouhé a kde neexistuje stmívání - po západu slunce rychle nastupuje tma, díky níž se nádherně třpytí hvězdné nebe, ale jen málokdy někde zablikne umělé osvětlení. Výsledek dokresluje i hudební složka, prozrazující přítomnost křesťanství, které však v konkrétním životě vesnice, zdá se, nehraje žádnou úlohu. Aspoň tímto směrem se Mareček již neubírá, omezuje se toliko na její kontakty s oběma opraváři.

Originální trailer filmu Pod sluncem tma Významné postavení tohoto snímku stvrdilo i vítězství na letošním jihlavském festivalu dokumentárních filmů.