Karlovarský mezinárodní filmový festival, který patří k tzv. "áčkovým" festivalům akreditovaným mezinárodní asociací FIAPF, se již tradičně konal na začátku letních prázdnin (tentokrát od 1. do 9. července) a celkem letos přilákal více než dvanáct tisíc návštěvníků. I díky tomu se v podstatě jedná o největší akci svého druhu v České republice. Jedné důležité změny se akce dočkala již ve své přípravné fázi. Dlouholetou uměleckou ředitelku festivalu a spoluzakladatelku obnovené polistopadové přehlídky Evu Zaoralovou vystřídal na této pozici Karel Och. Eva Zaoralová přesto své dítě tak úplně neopustila. Na tvorbě festivalového programu se podílela coby umělecká poradkyně. A jak letošní ročník vypadal? Které známé hvězdy jej navštívili a koho z českých celebrit mohli diváci na kolonádě potkat? Na které zajímavé filmy se můžeme těšit i v běžné distribuci? Festivalový program byl po celých devět dní pořádně nabitý. Skalní fanoušci samozřejmě přijeli hlavně kvůli filmům, ale ochuzeni nebyli ani ti z diváků, kteří si od tmavých kinosálů chtěli odpočinout u bohatého doprovodného programu. Ten tvořily hudební koncerty, filmová výstava v Galerii umění, master classes s herci a režiséry, doprovodný program České televize, stánky se zábavným programem a soutěžemi partnerů a sponzorů festivalu a samozřejmě nezbytné večerní parties. Uvedeno bylo na festivalu celkem 199 filmů, z toho 165 hraných (151 celovečerních a 14 krátkých) a 34 dokumentárních (26 celovečerních a 8 krátkých). Většině z uvedených filmů byly věnovány dvě až tři projekce, přičemž se celkem uskutečnilo 413 filmových představení. Svůj význam má pro organizátory i množství uskutečněných premiér. Světovou premiéru mělo letos na festivalu 21 snímků, v mezinárodní premiéře bylo uvedeno 25 filmů a 16 filmů se dočkalo alespoň premiéry evropské. Pestré bylo i složení filmového menu. Kromě čtyř soutěžních sekcí (Hlavní soutěž, Na východ od Západu, Soutěž dokumentárních filmů a Fórum nezávislých) letošní ročník přinesl i oblíbené sekce Horizonty, Jiný pohled, České filmy či například Půlnoční filmy. Sekce Dny kritiků Variety zůstala zachována, ale změnil se její název - na Deset evropských režisérů očima Variety. Pocty (výběrové retrospektivní přehlídky) byly letos věnovány americkému režisérovi Samu Fullerovi a Kanaďanovi Denisovi Villeneuvovi. Z národních kinematografií se pak organizátoři zaměřili na řecký film. Přibyla také nová sekce Návraty k pramenům věnovaná restaurovaným či jinak zajímavým klenotům filmových archívů. Kromě sekcí, které tradičně přitahují největší zájem, nechyběly ani sekce vedlejší, jež často dokážou přinést závan čerstvého větru do festivalových plachet. K takovým sekcím patřím třeba Hudební odysea zaměřená na filmy pro uši nebo dvě vedlejší sekce věnované krátkým filmům. K filmovým vrcholům festivalu patřilo uvedení restaurované Markéty Lazarové, zcela právem označované za nejvýznamnější film československé kinematografie. Ke starým klenotům, jejichž lesk nezkalil zub času, patřila i Kazanova osobní zpověď Ameriko, Ameriko či zvláštní uvedení svérázné komedie Zdeňka Podskalského Světáci. Zaujaly rovněž filmy ze sekce Horizonty, například Habemus Papam o papežských strastech za zdmi Vatikánu, snímky ověnčené vavříny z Cannes Strom života, Kluk na kole a Le Havre či novinky slavných tvůrců jako Kůže, kterou nosím Pedra Almódovara, Pina Wima Wenderse a Turínský kůň Bély Tarra. Z nových českých či slovenských filmů vody pořádně rozčeřil Šulíkův Cigán a Nickyho rodina, doku-drama Matěje Mináče o Nicholasovi Wintonovi, diváky svoji silnou výpovědí dojalo natolik, že se mu kromě Divácké ceny deníku Právo dostalo i přidané projekce v nově zrekonstruovaném letním kině. Jiné filmy si naopak vysloužili ostudu a opovržení festivalového publika. K těm nejhorším podle ohlasů patřily například snímky Devět múz, Erotic Man, Laurentie a dokonce i soutěžní Potomek knížat. V běžné kinodistribuci se nicméně můžeme těšit na Janu Eyrovou, která festival v podvečer prvního dne zahajovala, britskou novinku Richarda Ayoada (jinak Mosse z The IT Crowd) Jmenuji se Oliver Tate, hořkou komedii Win Win s Paulem Giamattim či allenovku Půlnoc v Paříži. K největším hvězdám festivalu patřila Judi Dench, která si přijela pro Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, John Malkovich, jenž s sebou namísto filmů přivezl svoji pánskou módní kolekci, a David Morse, jehož porota ocenila Křišťálovým glóbem za herecký výkon ve filmu Spoluautor. Velké přízni fanoušků se těšili i herci Burt Young, John Turturro a Jerzy Stuhr, režiséři Cary Fukunaga, Jan Hřebejk a Kim Ki-duk a samozřejmě Kusturicův dvorní hudební skladatel Goran Bregović - jeden z letošních laureátů Ceny prezidenta MFF Karlovy Vary. Na červeném koberci samozřejmě nechyběli ani všelijaké české celebrity. Kromě stálic, které k festivalu prostě patří (filmové úvody a golf bez Marka Ebena?!), tak mohl šťastný kolemjdoucí potkat třeba Terezu Voříškovou, Vojtu Kotka, Pavla Lišku či Taťánu Kuchařovou. Obrázek o lázeňském festivalovém pozlátku si můžete nejlépe udělat z naší fotogalerie. Ať už jste ve Varech byli, či nikoli, lehkou ochutnávku letošního ročníku přináší tradiční ozvěny Šary Vary v pražských klubových kinech Aero a Světozor. Letním festivalům (a nejen těm filmovým) zdar a zase příště! Ve Varech od 29. června do 7. července 2012. Na našem blogu si můžete přečíst také Karlovarské dojmy Martina Bubrína.